Hlavní obsah

Tři nejaktuálnější internetové mýty a omyly o „neškodném“ covidu u dětí

Foto: FamVeld, Shutterstock.com

Navzdory internetovým mýtům může být i pro děti covid-19 značně rizikovým onemocněním.

Reklama

7. 10. 17:51

Rozebíráme nejčastější mýty a nepřesnosti, které zaznívají v souvislosti s nemocí covid-19 a dětmi.

Článek

Jak silně se podepsal zářijový nástup dětí do škol na rostoucích číslech pozitivně testovaných na covid-19 v Česku, nelze z dostupných statistik přesně vyčíslit. V žádném případě se však nedá o tomto onemocnění tvrdit, že se mezi dětmi nešíří, případně, že u nich nehrozí vážný průběh, což jsou nepřesnosti a omyly, na které lze stále velmi často narazit na internetu, sociálních sítích i v diskuzích pod zpravodajskými články.

Mýtus první: Covid dětem nijak neublíží

Případů, kdy měla nemoc u dětí velmi závažný průběh či dokonce skončila smrtí, naštěstí skutečně nebylo mnoho. Pro srovnání, zatímco celkem v zemi na komplikace spojené s koronavirem zemřelo přinejmenším přes 30 tisíc lidí, děti do 15 let nemoci podlehly čtyři a dalších pět mladých zemřelo ve věkové kategorii 15 až 24 let. Podrobné statistiky o počtu případů i úmrtí v jednotlivých věkových skupinách najdete na stránkách Ministerstva zdravotnictví na tomto odkazu.

Naopak dětí s velmi těžkým průběhem bylo už o dost více. „Závažným následkem po onemocnění covid-19 u dětí je takzvaný multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS -TS), který probíhá pod obrazem závažného zánětlivého postižení kardiovaskulárního aparátu s rizikem multiorgánového selhání. Je to stav velmi závažný, který může dítě ohrozit na životě. V předchozích vlnách epidemie bylo v ČR evidováno přibližně 200 takto nemocných dětí. Je to málo nebo moc? Na tuto otázku bych se zeptala především rodičů dětí, které si tímto onemocněním prošly,“ říká dětská lékařka Jana Kulhánková, místopředsedkyně sdružení dětských praktiků.

Navíc se ukazuje, že ačkoli u mnoha dětí probíhá nemoc buď zcela bez příznaků či jako lehká viróza, u části z nich podobně jako u dospělých připomíná těžkou chřipku. A ukazuje se rovněž, že ani dětem se nevyhýbá takzvaný long covid, neboli dlouhodobé následky nemoci v podobě přetrvávající únavy, bolestí hlavy, bolesti svalů, nechutenství, kožních potíží či psychických problémů, které postižené sužují týdny až měsíce po prodělání nemoci a to včetně těch, kteří měli lehký průběh.

Bohužel, zatímco o long covidu u dospělých existuje mnoho studií – shrnutí se dá najít například na webu Iniciativy Sníh, kterou dali dohromady odborníci zaměřující se na boj s pandemií – o long covidu u dětí se toho zatím mnoho neví.

Podle Iniciativy Sníh se nicméně dá usuzovat, že dlouhodobými potížemi po prodělání nemoci trpí každé osmé dítě. Britský statistický úřad The Office for National Statistics přišel s následující procentuální statistikou – long covidem podle něj trpí téměř 13 procent dětí ve věkové skupině 2 až 11 let, 14,5 procenta mezi dospívajícími od 12 do 16 let a dokonce 17 procent mladých ve věku 17 až 24 let, kteří prodělali covid.

Vakcinolog a pediatr Daniel Dražan připomněl, že v Česku oficiálně prodělalo covid přes 180 tisíc dětí, a pokud by deset procent z nich mělo problémy s dlouhotrvajícími následky covidu, jde o velké číslo.

Do hry navíc vstoupila varianta delta, který naprosto převážila a která sama o sobě i u dětí mívá často těžší průběh a děti tak častěji končí v nemocnicích či dokonce na jednotkách intenzivní péče, jak dokládají například data z USA za poslední týdny.

Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) zveřejnilo statistiku, podle níž se počet nemocných dětí mladších 17 let během června až srpna asi třiapůlkrát zvedl. V Česku nicméně takový trend patrný není, což lze přikládat i tomu, že celkový počet nemocných zatím není vysoký, bohužel však zase stoupá.

Mýtus druhý: Děti covid nešíří, nebo „jen málo“

To, jak moc děti šíří covid, i když se samy nemají příznaky onemocnění, je předmětem stále běžících studií. Nicméně odborníci, s nimiž Seznam Zprávy opakovaně hovořily, se jednoznačně přiklánějí k tomu, že děti jsou přenašeči onemocnění. „Samozřejmě že se covid šíří i mezi dětmi, případně pak děti infikují i dospělé,“ říká například profesor Václav Hořejší, přední český imunolog z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nasvědčují tomu poměrně zřetelně i údaje o šíření nemoci. Podle ředitele Ústavu zdravotních informací a statistiky Ladislava Duška byly v minulých vlnách pandemie školy z hlediska počtu lidí, kteří se v nich nakazili covidem, třetím nejrizikovějším místem po sociálních a zdravotnických zařízeních. Momentálně se ve školách netestuje, takže neexistuje podložený přehled, kolik dětí se nemocí nakazilo a může ji přenášet.

V každém případě v úterý 5. října, tedy měsíc po otevření škol, již počet nově potvrzených případů onemocnění poprvé od května překonal tisícovku, vývoj počtu nemocných je zaznamenávaný zde. Statistiky však detailně nesledují, jaký podíl mezi nově potvrzenými případy nemoci tvoří děti.

Mýtus třetí: Roušky oslabily dětem imunitu

Ordinace dětských lékařů se aktuálně plní dětmi s respiračními chorobami, lidově řečeno s rýmou a kašlem. „Je to jasné, dlouhodobé nošení roušek oslabilo dětem imunitu a tohle je důsledek,“ napsala čtenářka Vlasta B. v diskusi pod článkem a její názor rozhodně není ojedinělý. Jenže vysvětlení je jiné.

„V ordinacích praktických dětských lékařů se skutečně potýkáme s velkým nárůstem akutních respiračních onemocnění. Tento jev má jistě více příčin. Přišel nárůst běžných respiračních infekcí. S těmi jsme se ostatně v podzimních měsících potýkali každý rok. Naplno se se školní docházkou obnovily sociální kontakty v plné šíři. Děti byly dlouho izolovány a jejich imunitní systém si musí na tuto situaci znovu přivyknout,“ říká pediatrička Jana Kulhánková.

Znamená to v podstatě, že dětský imunitní systém si musí znovu zvykat na běžné dětské choroby a znovu se jimi takzvaně promořit tak, aby při příštím setkání s nimi již nereagoval propuknutím onemocnění. Je to podobné, jako když dítě začíná chodit například do školky a první půl rok je často doma. Proto je teď dětí nemocných o něco více, než bývá v tuto dobu obvyklé.

Kulhánková připomněla, že navíc děti ve stabilních školních kolektivech již roušky nenosí, což je podle ní možná škoda. „Domnívám se naopak, že pokud by roušky děti s lehkým nachlazením správně nosily a hlavně, pokud by nemocné do školy nechodili, tak by se šíření infekcí v kolektivu omezilo,“ dodala lékařka.

Americké Centrum pro kontrolu nemocí (CDC) navíc na základě dvou nových studií doporučuje, aby se roušky ve školách nosily co nejvíce, protože to může zabránit šíření nemoci covid-19 (odkaz na odborné práce v angličtině najdete zde). Roušky smysl podle odborníků nadále mají, pokud se používají správně a navíc jejich nošení doplňuje časté větrání, rozestupy, testování či očkování těch, kdo se očkovat mohou nechat.

V českých školách se roušky momentálně musí nosit jen ve společných prostorách a testuje se pouze tam, kde si to prosadili rodiče spolu s vedením školy. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch uvedl, že se děti znovu testovat budou, ovšem pouze dvakrát nebo třikrát, podobně jako na začátku školního roku.

Očkování dětí mladších dvanácti let? V Česku zatím ne

Očkování dětí mladších dvanácti let v Česku zatím není na pořadu dne, podobně jako jinde v Evropské unii se tyto věkové skupiny neočkují. Vláda pouze přislíbila objednání vakcín pro věkovou skupinu 5 až 12 let, pokud budou pro tuto indikaci schváleny.

Na Slovensku, stejně jako například v Izraeli, mohu rodiče takto staré děti nechat očkovat, pokud mají například vážné zdravotní problémy a schválí to lékař.

Koncem letošního září uvedly společnosti Pfizer a BioNTech, že jejich dvoudávková vakcína proti covidu-19 je bezpečná pro děti ve věku 5 až 11 let, a to na základě studie, které se zúčastnilo 4 500 dětí z USA, Finska, Polska a Španělska. Následovat by mělo schválení ze strany regulačních úřadů v USA, EU a dalších zemí. Podobnou studii mezi dětmi provádí i výrobce další hodně používané vakcíny Moderna.

Podle odborníků se nedá počítat s tím, že vakcína pro děti mezi pěti a dvanácti lety bude běžně dostupná ještě letos, mluví se o jaru 2022.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované