Hlavní obsah

Trump chce zřídit konzulát v Grónsku. Je tam zlato, uran, uhlí a 90 miliard barelů ropy

Co ukrývá Grónsko pod ledovou krustou, že tak láká Trumpa?

Reklama

24. 8. 2019 17:13

Americký prezident Donald Trump před několika dny přišel se zajímavou myšlenkou – chtěl by koupit Grónsko. Na první pohled úsměvný nápad může mít ale jiné důvody než ukázat svoji sílu a přejmenovat Grónsko na Trumpland.

Článek

Před pár dny mu řekli, že Grónsko není na prodej. Trumpova administrativa se svého působení v Grónsku ale jen tak nevzdá. Podle agentury AP tam USA plánují otevřít příští rok nový konzulát. Zastupitelský úřad tam Spojené státy nemají od roku 1953, kdy jej zavřely. Americké ministerstvo zahraničí v dopise zahraničnímu výboru Senátu, který má agentura AP k dispozici, uvedlo, že plán na zřízení konzulátu v Grónsku je součástí širší strategie Spojených států na „posílení politických, hospodářských a obchodních vazeb napříč arktickou oblastí“.

Ostrov tvořený ledem z 85 procent, druhý největší ledovec světa po Antarktidě, v některých místech i tři kilometry tlustý led – to je Grónsko. Nemusíte být fanda do mrazivých teplot, aby se vám ostrov zalíbil, tak tomu jistě není ani v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa. Jeho myšlenka koupit Grónsko ale není nepromyšleným tweetem, Trump moc dobře ví, že pod ledovou vrstvou se ukrývá nerostné bohatství.

Změna klimatu: riziko i příležitost

Dopady oteplení planety se nevyhýbají ani arktické oblasti, kde způsobují tání ledu. To bylo v případě Grónska očekávané až po roce 2070. Už před sedmi lety zaznamenaly vědci výrazné tání grónského ledovce, letos v srpnu přišlo další. Během dvou dní roztálo podle klimatologa Martina Stendela ledu tolik, že by dokázal pokrýt Dánsko půlmetrovou vrstvou vody.

Problém se zvyšováním hladin světových oceánů v důsledku klimatické změny kompenzuje v případě Grónska vidina zisku nerostných surovin. Že by Trump schválně zpochybňoval klimatickou krizi, aby se led z Grónska dostal pryč co nejdříve?

Co tedy láká těžaře a investory

Podle geologického průzkumu Spojených států z roku 2008 je na ostrově možné vytěžit 44 miliard barelů zemního plynu a 90 miliard barelů ropy. Ropy se denně na celém světě spotřebuje téměř sto milionů barelů. Zásoby, které jsou odhadovány v Grónsku, by stačily ale jen na tři roky roky světové spotřeby a to pouze za předpokladu, že by spotřeba dále nerostla a zůstala maximálně na sto milionech barelů za den.

Cena za barel, která je zatím kolísavá, se nyní pohybuje okolo 60 dolarů, tedy zhruba 1400 korun. Vzhledem k rostoucí spotřebě a omezenému množství ropy se ale očekává její nárůst. Jedná se totiž o surovinu, které je omezené množství. Investice do vytěžení ropy by tak mohla být v budoucnu výnosná.

V již dostupné části ostrova jsou naleziště uhlí, železné rudy, zinku, zlata nebo uranu. Se zpřístupněním většího území po odtání ledu by mohlo Grónsko nabídnout těchto surovin ještě více.

Zima, mráz a tma většinu dní v roce

Moře v okolí Grónska je většinu roku zamrzlé, od listopadu do ledna je světlo jen čtyři hodiny denně, průměrná roční teplota je hluboko pod deseti stupni Celsia. Spustit těžbu v akrtické oblasti by ale kromě investice znamenalo také dokonalou technickou přípravu.

Světové energetické společnosti jako Exxon Mobile nebo Chevron se snaží získat povolení k provádění geologických průzkumů a pokusných vrtů v Grónsku. Společnost Cairn Energy investovala do pokusných vrtů podle deníku The Guardian 1,4 miliardy dolarů, v přepočtu přes 32 miliard korun, už před několika lety. Jejich průzkum byl ale neúspěšný.

Trump na Twitteru „zavtipkoval“ s fotkou, na níž je v grónské vesnici postavená zlatá věž Trump Tower. Americký prezident fotku komentoval slovy „tohle Grónsku neudělám“. Že by tak jasně ukázal svůj záměr nevozit na ostrov pozlacené budovy, ale naopak vytěžit a vyvést zlato z Grónska?

Grónsko je pro Spojené státy geopoliticky zajímavé nejen pro nerostné suroviny. Díky dohodě s Dánskem mohou Američané využívat grónskou leteckou základnu Thule. Stejně tak jsou pro USA důležitá moře v okolí Grónska, která jsou koridorem pro vodní dopravu.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované