Hlavní obsah

Trumpovi spojenci ve světě smutní a s obavami hledí do Washingtonu

Foto: Profimedia.cz

Viktor Orbán, Marine Le Penová, Janez Janša a Benjamin Netanjahu.

Reklama

10. 11. 2020 6:30

Většina evropských politických lídrů si po vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách zhluboka oddychla. Jsou i tací, již se netajili podporou Donalda Trumpa, a to nejen v Evropě. Jak reagují a co pro ně Trumpův konec znamená?

Článek

„Morální imperialisté” vyhráli

Asi nejhlasitějším evropským podporovatelem Donalda Trumpa byl maďarský premiér Viktor Orbán. S Trumpem ho pojí v mnohém podobný politický program - oba státníci často a rádi varují před negativními dopady migrace, staví se do role ochránců tradičních hodnot, útočí na média a vyznávají autoritářský styl vládnutí.

Ještě v září mluvil Orbán o tom, že Trumpovo vítězství je pro něj „plánem A“ a že žádný plán pro případné prezidentství Bidena nemá. Jak připomněla agentura Reuters, Orbán měl s americkými demokraty spory už v době, kdy zastával Biden post viceprezidenta v administrativě Baracka Obamy. Když tehdy čelil kritice z Washingtonu, označil diplomacii demokratů za „morální imperialismus“.

Na Maďarsko pak došlo i v Bidenově prezidentské kampani, když demokratický kandidát obvinil Donalda Trumpa z podpory autoritářských režimů ve světě: „Vidíte, co se stalo, od Běloruska přes Polsko až po Maďarsko, vzestup totalitních režimů ve světě… Tento prezident objímá všechny lotry ve světě,“ prohlásil Biden.

Orbán mu nakonec po delším váhání pogratuloval k vítězství ve volbách, přiznal nicméně, že oboustranné vztahy budou na nižší úrovni než za Trumpova prezidentství.

Dobré pro Izrael, ne pro Netanjahua

Na Blízkém východě drželo Trumpovi palce hned několik lídrů v čele s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ten zažíval během posledních čtyř let zcela jiné zacházení než během časů, kdy byl v Bílém domě Barack Obama. Z korupce a podvodů obviněný izraelský jestřáb se těšil bezvýhradné Trumpově podpoře a takzvaný Trumpův mírový plán jako by vzešel z poznámek Netanjahuových poradců.

Netanjahu také Bidenovi pogratuloval až jako jeden z posledních světových státníků, celých 12 hodin po oznámení vítězství demokratického kandidáta. V dalším tweetu neopomněl poděkovat Trumpovi, což učinil i izraelský prezident Reuven Rivlin.

Pro židovský stát nemusí být Bidenovo vítězství nijak špatnou zprávou, ba právě naopak - demonstranti žádající už měsíce odchod zkorumpovaného premiéra mávali po Bidenově vítězství americkými vlajkami a oslavovali novou naději. Sám Biden i jeho viceprezidentka Kamala Harrisová ostatně Izrael vždy podporovali a za Obamova prezidentství dosáhla americká finanční podpora blízkovýchodnímu spojenci rekordní výše.

Pro samotného „Bibiho“ a jeho politiku je ale Trumpova ztráta velkou komplikací. Trump během svého mandátu uznal izraelský nárok na Golanské výšiny, přesunul ambasádu do Jeruzaléma a nebránil dalšímu rozšiřování ilegálních izraelských osad. Biden je oproti tomu klasickým zastáncem dvoustátního řešení, které výstavba osad prakticky znemožňuje.

Netanjahu by navíc během svého mandátu měl předat premiérský post koaličnímu partnerovi ve vládě Bennymu Gancovi. Zda tak ale učiní, není vůbec jisté - spíše se Izraelci dočkají dalších, v pořadí už čtvrtých parlamentních voleb v krátké době.

Nepovedená předčasná gratulace

Pobavení v Evropě vyvolal v minulých dnech slovinský premiér Janez Janša, který má mimochodem názorově blízko i k Miloši Zemanovi. Janša psal o jasném vítězství Donalda Trumpa krátce po zveřejnění prvních odhadů, kdy zbývalo spočítat miliony hlasů. Po vítězství Joea Bidena novému nájemci Bílého domu nepogratuloval, na rozdíl od slovinského prezidenta Boruta Pahora a několika dalších slovinských politiků.

Až v neděli odpoledne podlehl Janša tlaku na domácí politické scéně, aby se vyjádřil k volbám. Udělal tak prostřednictvím tweetu: „Spojené státy jsou náš strategický partner. Já i celá slovinská vláda jsme budovali blízké a přátelské vztahy s USA nehledě na to, z které strany byl prezident. V budoucnu se nic nezmění,“ napsal, aniž by zmínil Bidenovo jméno či vítězi voleb pogratuloval.

Ještě v říjnu Janša napsal, že pokud bude Biden zvolen, byl by jedním z nejslabších prezidentů americké historie. Jeho protrumpovský postoj se snažil vyvažovat slovinský eurokomisař Janez Lenarčič, který novému americkému prezidentovi vřele pogratuloval.

Biden bude na Ankaru tvrdší

Trumpovi možná překvapivě držel palce i turecký autoritář Recep Tayyip Erdogan. Zatímco vůdce turecké opozice Kemal Kilicdaroglu novému prezidentovi gratuloval, Erdogan mlčí. Vicepremiér Fuat Oktay nicméně prohlásil, že pro Turecko se Bidenovým zvolením nic nezmění. To ale nemusí být pravda - Erdogan se u Trumpa těšil dobrým vztahům, které se nástupem Bidena mohou značně utrpět.

Když americké úřady odhalily, že jedna z tureckých bank porušuje protiíránské sankce, trest ze strany Washingtonu nepřišel. Stejně tak Američané sice vyhrožovali sankcemi za to, že Turci koupili od Rusů protiraketový systém S-400, Trumpova administrativa k nim ale nepřikročila. Turci také dostali zelenou k vojenskému vpádu do Sýrie, kde bojovali proti Kurdům, nejspolehlivějším americkým spojencům v boji s džihádisty z takzvaného Islámského státu.

Trump byl ale posledním tureckým spojencem ve Washingtonu, upozornil v rozhovoru pro Al-Džazíru Nicholas Danforth, analytik z německého Marshallova fondu. Tvrdší postoj k Turecku může být podle něj pro Bidena cestou, jak se viditelně rozejít s trumpovskou podporou autoritářských režimů ve světě. Prezidentské volby v USA tak mohou Erdoganovy plány do budoucna značně zkomplikovat.

Lepenovci smutní, přicházejí o spojence

Rozčarování a smutek zavládlo po prezidentských volbách také v řadách francouzského Národního sdružení. Šéfka krajně pravicové strany Marine Le Penová byla v roce 2016 první zahraniční političkou, která Trumpovi gratulovala - ještě před vyhlášením konečných výsledků.

Nyní Le Penová podobně jako Erdogan mlčí. Její stranický kolega a europoslanec Nicholas Danforth mluví o „pochybných podmínkách“ Bidenova zvolení a zpochybnil také, zda je nově zvolený šéf Bílého domu schopný vykonávat nejvyšší funkci.

Jeho kolega a stranická dvojka Jordan Bardella se zase v tweetu opřel do amerických médií, jejichž etika je podle něj největším poraženým těchto voleb. Antitrumpovská propaganda prý dosáhla nových výšin. Bardella přitom nezmínil, že Trumpovu porážku ohlásila i mnohá jemu nakloněná média, jako je televize Fox News. Bidena Bardella prezidentem neuznal, rozhodovat se podle něj bude až v justiční bitvě.

Právě na americký trumpovský režim vzhlíželi lepenovci jako na svůj vzor. Nyní se jim ale populistická internacionála hroutí - v Itálii přišel o moc Matteo Salvini, nyní v USA Trump.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené