Hlavní obsah

„Typické zelené mozky.“ Jak vznikl nápad oslabit parlament a posílit premiéra

Foto: 'Michal Šula / MAFRA / Profimedia', Profimedia.cz

Kdyby v případě války či jiného krizového stavu nemohly vláda či parlament rozhodovat, konat by měl premiér. Doporučili to ústavní experti.

Reklama

31. 3. 12:28

Ve vládním systému se ocitl návrh na úpravu toho, kdo by rozhodoval a přijímal rozhodnutí ve stavu, kdy například zemi hrozí válka.

Článek

Přeloženo do slušných slov: Hloupost a necitlivý politický postup. Tak podle zjištění Seznam Zpráv hodnotí někteří členové vlády Andreje Babiše (ANO) postup Ministerstva obrany vedeného Lubomírem Metnarem (za ANO), které do vládního systému pustilo zprávu o tom, jak by se mohly upravit pravomoci a postupy při rozhodování institucí ve stavu, kdy zemi hrozí například válka.

Na návrh upozornili v pondělí na Twitteru Piráti a později také týdeník Respekt. Vládní materiál, který je ve fázi nikoliv návrhu zákona, ale jakéhosi doporučení, pojednává o dvou otázkách. Jak by se vyhlašoval stav ohrožení v situaci, kdy by se nemohl sejít parlament, a zadruhé, jak by se postupovalo, kdyby nemohla rozhodovat ani vláda.

Ministerstvo obrany na radu expertní skupiny ústavních právníků doporučilo, aby v obou případech měl možnost rozhodnout předseda vlády, načež při nejbližší možné příležitosti by jeho postup projednala vláda, respektive parlament. Vzhledem k citlivosti projednala téma na začátku března Bezpečnostní rada státu.

Vojáci to neodhadli

V důsledku koronavirové pandemie však mezitím Česká republika zamířila do nouzového stavu. Vznikla tedy nyní obava, zda doporučení Ministerstva obrany nemá plíživě posílit moc premiéra Babiše, jako k tomu dochází nyní v Maďarsku v případě Viktora Orbána.

Seznam Zprávy hovořily se dvěma členy vlády, kteří mírní obavy. Podle nich šlo o politickou, strategickou chybu v podobě načasování. Obavy z nástupu diktatury jsou dle nich nesmyslné. Ostatně sám ministr obrany Metnar na Twitteru přiznal, že s načasováním materiálu to neodhadl.

„Návrh rezortu obrany není na pořadu dne. Nebudeme to teď projednávat. Řeší se to ale již dlouho, není žádný důvod na to nyní, navíc v nouzovém stavu, tlačit. Naopak, současná krize by mohla poskytnout podněty pro dopracování kvalitního návrhu,“ řekl Seznam Zprávám vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD).

Jiný jeho vládní kolega vidí hlavní problém ve vojenském myšlení rezortu obrany. „Klasické zelené mozky, nemají prostě cit pro politiku. Obrana dostala za úkol, jak upravit zákony pro režim, kdy země bude ve válečném ohrožení. Spekulovalo se, Spekulovalo, až jsme si řekli, že je potřeba poslat poznatky do politické diskuze. Bylo jasné, že to bude citlivé a je potřeba to probrat ve Sněmovně. Bohužel, vojáky nenapadlo nic jiného, než to v tuhle dobu nahrát do vládního systému. Není tu žádné Maďarsko, nikdo převrat nechystá, jen někdo příliš nemyslel hlavou,“ dodal ministr, který si nepřál být jmenovaný.

Právník: zbytečná bouře

S přípravou materiálu výrazně pomohl podle zjištění Seznam Zpráv ústavní právník a pedagog pražské právnické fakulty Jan Kudrna. Potvrdil, že se v uplynulých zhruba dvou letech účastnil několika odborných diskuzí týmu právníků, kteří radili Ministerstvu obrany s přípravou legislativních změn.

„Odborných diskuzí a setkání lidí, kteří se zabývají ústavním právem, proběhlo zhruba pět. Setkávali jsme se zhruba od poloviny roku 2018. Účastnili se jich Jan Kysela, Petr Mlsna, já, od nás z katedry Jiří Hřebejk a též Jan Kněžínek. Potkali jsme se tam i s Alešem Gerlochem. Rád bych zdůraznil, že jde o otázku, která se řeší už bezmála 20 let. Je to prastarý úkol,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Kudrna popřel, že by iniciativa byla poháněna zlým úmyslem či snahou sešněrovat ústavní pořádek v zemi. „Byla to navýsost odborná záležitost, kterou probírali lidé z právnické fakulty a lidé, kteří se problematikou celoživotně zabývají. Premiér Babiš si o to určitě neřekl. Je to záležitost, která se tu štafetově předává od roku 2000,“ uvedl ústavní expert.

Podle něho měli právníci za úkol připravit možné varianty úpravy pravomocí jednotlivých úřadů a institucí za situace, kdy by se země ocitla například ve válce či jiném mimořádném stavu. „Z naši expertních debat vzešly tři varianty, Ministerstvo obrany je vzalo v potaz a dodalo, že vládě předloží analýzu možných řešení,“ uvedl Kudrna a popsal, jak následně Ministerstvo obrany postupovalo:

„Ministerstvo se přiklonilo k variantě, že vláda v nouzi a v neodkladnosti může rozhodnout, což následně parlament při nejbližší možné schůzi schválí. V nejkritičtějších momentech, kdy by ani vláda nemohla rozhodovat a situace nesnesla odkladu rozhodování, konal by premiér. Následně by vláda při nejbližší možnosti jeho rozhodnutí projednala a věc okamžitě předložila parlamentu k definitivnímu rozhodnutí.“

Špidla model 2002

Kudrna k tomu doplnil, že takovou situaci již Česká republika zažila. „Během povodní v roce 2002 v nouzovém stavu předkládal návrhy předseda vlády Vladimír Špidla, což následně doschvalovala vláda,“ uvedl pedagog z katedry ústavního práva.

Bouřlivou atmosféru kolem Metnarova postupu Kudrna označil spíše za bouři ve sklenici vody. „V závěru ministerského materiálu se přeci píše, že návrh je pouze odbornou analýzou, kterou má vláda jen vzít na vědomí. Dále v dokumentu stojí, že jde o natolik důležitou záležitost, že je třeba ji projednat v parlamentu napříč politickým spektrem. S dovětkem, že ke schválení bude potřeba třípětinová ústavní většina. Takže dělat z toho nyní aféru mi přijde přehnané,“ uzavírá Kudrna.

Odkazoval tím na závěr desetistránkové analýzy Ministerstva obrany, ve které stojí, že celý návrh je důležité probrat ve Sněmovně. Pro schválení by se pak musela vyslovit většina politické scény.

„Další postup, včetně podoby nejvhodnější varianty případného legislativního řešení této problematiky, je nezbytné dále konzultovat napříč politickým spektrem na úrovni obou komor parlamentu či alespoň předsedů politických stran zastoupených v jedné či obou komorách parlamentu. Z důvodu, aby bylo dosaženo co nejširšího konsenzu a následně i nezbytného kvora pro případné přijetí novely ústavního zákona o bezpečnosti České republiky - tedy třípětinová většina všech poslanců a třípětinová většina přítomných senátorů,“ píše se ve vládním materiálu.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené