Hlavní obsah

Uhelné elektrárny už nemá deset evropských států. Přidá se k nim i Česko?

Čím nahradíme uhlí? Zelená energetika je na vzestupu, ale není všemocná. Více v pořadu Špičky byznysu Zuzany Kubátové. (Video: Zuzana Kubátová, Seznam Zprávy)

 

Reklama

30. 7. 2019 10:40

Takzvaná uhelná komise, jež má mimo jiné dohlížet na náležitosti spojené s útlumem těžby, by podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) mohla mít koncem roku 2020 první zásadní výstupy. Podle Brabce bude komise poradním orgánem vlády, měla by být složena z odborníků ze všech oblastí.

Článek

„Hlavní ambice je, abychom si rozebrali jednotlivé spotřebiče uhlí, především velkou energetiku, to znamená elektrárny, teplárny. Podívali se na zdroje, podívali se na naše závazky, které vyplývají z pařížské dohody, z klimaticko-energetického balíčku Evropské unie, a udělali si určitý harmonogram, jakým způsobem by Česká republika měla postupně odstoupit od uhlí, to znamená, kdy bude ten konec doby uhelné,“ řekl Brabec.

„Předpokládáme, že základní doporučení nebo závěr by měl padnout do konce roku 2020. Hovoříme dokonce o 30. září 2020, o nějakých prvních zásadních výstupech komise,“ dodal.

Konec uhlí v Německu

Brabec hovořil o založení komise po vzoru Německa poprvé v březnu. V sousední zemi se na konci ledna komise usnesla, že země přestane používat energii z uhlí nejpozději do konce roku 2038. V případě souhlasu všech stran bude možné termín předsunout už na rok 2035. Počítá také s tím, že regiony, na které bude mít ústup od uhelné energie největší dopad, v příštích 20 letech dostanou 40 miliard eur (přes bilion korun) ve formě strukturální pomoci. Komise o konci uhelné energie v Německu nerozhoduje sama, primární zodpovědnost mají vláda a parlament, její doporučení je ale považováno za klíčové.

„Je nepochybné, že podíl spalování uhlí na výrobě elektrické energie se bude snižovat. Chtěli bychom se bavit o tom, jak je to možné urychlit, jaké by byly náklady z hlediska ceny energií, sociálních a regionálních dopadů, protože jsou to především tři dotčené regiony, které nějakým způsobem s tím vyuhlením a s ukončením doby uhelné budou postiženy,“ poznamenal ministr.

V aktualizované Státní energetické koncepci jsou podle Brabce jednotlivé scénáře, podle kterých by podíl energetiky založené na uhlí měl být v roce 2040 mezi deseti až 15 procenty. „Ale děje se řada věcí. Zvyšuje se výrazně cena emisních povolenek. Samozřejmě vnímáme větší tlak z hlediska Evropské unie na omezování emisí, zvyšování závazků členských zemí,“ uvedl.

Německá strategie „Energiewende“, tedy kombinace ústupu jaderné a zároveň uhelné energetiky, je podle ministra nesmírně ambiciózní, ale také riskantní. „Česká republika je v tomto případě jasná. Máme nějakou představu o obnovitelných zdrojích, ale hlavním zdrojem určitě bude jaderná energetika,“ doplnil Brabec.

Bez uhlí už deset evropských států

Uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Vyplývá to z aktuálních údajů Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA). Největší výrobce elektřiny v Česku, společnost ČEZ, zopakoval, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Přesný termín bude podle firmy záviset z výstupů takzvané uhelné komise, kterou by se měla dnes zabývat vláda.

Podle dat Energetického regulačního úřadu se v ČR nejvíce elektřiny loni vyrobilo v právě v hnědouhelných elektrárnách (43 procent), následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina) a obnovitelné zdroje (11 procent). Do budoucna má stoupat výroba elektřiny z jádra a z obnovitelných zdrojů.

„Skupina ČEZ bude postupně ukončovat výrobu elektrické energie z uhlí a bude přecházet na bezemisní zdroje energie. Důvodem je, že další rekonstrukce a ekologizace na nové zpřísněné limity se už u některých bloků z hlediska návratnosti nevyplatí a uhlí dojde,“ řekl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Jako první podle něj přestane vyrábět v příštím roce elektrárna Prunéřov 1. „Odstavení čeká i elektrárnu Mělník 3, jejíž jediný uhelný blok je vůbec největší v České republice, a jeden ze dvou bloků elektrárny Mělník 2. Mělnické zdroje dočasně mohou být v záloze pro zajištění spolehlivé dodávky tepla pro Prahu. Poté budou následovat další,“ dodal mluvčí.

Podle IETA už uhelné zdroje z evropských států neprovozuje Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech – do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a rámcově do roku také 2038 Německo.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované