Hlavní obsah

Komise doporučila konec uhlí v ČR v roce 2038. Konečné rozhodnutí učiní vláda

Foto: Shutterstock.com

Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v roce 2038.

Reklama

4. 12. 2020 9:35

Využívání uhlí v Česku by mělo skončit v roce 2038, doporučila Uhelná komise. Finální slovo bude mít vláda. Na stole bylo několik scénářů. Ten nejambicióznější počítal s koncem uhlí už v roce 2033.

Článek

Uhelná komise v pátek doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. Podle ministra průmyslu a druhého předsedy komise Karla Havlíčka (za ANO) hlasovalo z 19 členů 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. Konečné slovo bude mít ale vláda.

Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043.

Plán uhelné komise na konec využívání uhlí v ČR podpořil také ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Ten stál za koncem jeho využívání už v roce 2033. Uvedl, že vzhledem k tomu, že zásadní proměna české energetiky nastane do roku 2030, by konec uhlí v dřívějším termínu byl podle jeho názoru možný. Uhelná komise dnes odhlasovala rok 2038.

Brabec se nezúčastnil tiskové konference po jednání, podle Havlíčka byl kvůli náhlé zdravotní indispozici převezen do nemocnice.

Havlíček uvedl, že celkem bylo vypracováno 42 variant s pěti různými scénáři, které se vyhodnocovaly s ohledem na energetickou soběstačnost a spolehlivost, úsporu oxidu uhličitého i výši investic. Do nových zdrojů se podle něj bude do roku 2050 investovat 355 miliard korun. „To budou výdaje do nových zdrojů spojené s tím, že budeme dekarbonizovat a ustupovat od uhlí,“ řekl ministr.

V usnesení, které má ČTK k dispozici, komise zároveň schválila, že podmínkami útlumu jsou zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými zdroji a zajištění energetické bezpečnosti České republiky. Komise se zmínila o dostavbě nových jaderných zdrojů podle stávajícího harmonogramu či úspěšné transformaci teplárenství. Havlíček v pátek řekl, že rok 2038 není jenom kompromis v rámci všech skupin v uhelné komisi ale vychází jasně z předpokladů ekonomických i ekologických ve smyslu budování nových zdrojů.

„Naše ambice vybudování nových obnovitelných zdrojů do roku 2030, je ještě dál než aktuální plán 22 procent, současně máme jasný jízdní řád vybudování jaderného bloku, což nebude dříve než v roce 2036, a zcela zásadní je i faktor útlumu uhlí v oblasti teplárenství, což nebude dříve než v roce 2030,“ uvedl ministr. „Pokud se podíváme na kapacity, finanční zdroje a závazky vůči EU k rokům 2030 a 2050, tak rok 2038 je možný i technologicky a časově,“ dodal.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Mezi členy jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička nebo vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Z loňských dat Mezinárodní asociace pro obchodování s emisemi (IETA) vyplývá, že uhelné elektrárny už nemá deset evropských států, další země jejich odstavení plánují nebo o něm uvažují. Podle IETA uhelné zdroje z evropských států neprovozují Belgie, Estonsko, Island, Kypr, Litva, Lotyško, Lucembursko, Malta, Švýcarsko a Norsko. Dalších 12 států plánuje podle organizace odklon od uhlí v příštích letech - do 2022 Švédsko a Francie, do roku 2025 Irsko, Itálie, Rakousko a Británie, do roku 2029 Nizozemsko, do roku 2030 Dánsko, Finsko, Portugalsko a Španělsko a do roku také 2038 Německo. Polsko ukončí těžbu uhlí v roce 2049, dohodla se letos v září tamní vláda s odbory.

Dosavadní scénáře:

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované