Hlavní obsah

Tajný archiv KGB vydává svá hrůzná svědectví

Svět bez obalu.Video: RFE/RL

 

Reklama

19. 8. 2021 20:40

Jedna z kyjevských budov postupně odhaluje tajemství minulosti. V roce 2015 Ukrajina otevřela tajné archivy sovětské KGB. Historici i ukrajinská veřejnost tak mají možnost se více dozvědět o sovětské historii své země.

Článek

„Věděl jsem, že můj dědeček a všichni jeho bratři byli zaměstnanci tajné policie. Ještě dnes mám jako památku stříbrné pouzdro na cigarety s vyrytým nápisem: Danil Borisovič za boj proti kontrarevoluci“, říká Jevgenij Edvabnik, vnuk jednoho ze sovětských čekistů. Jevgenijův dědeček ale nakonec upadl v nemilost režimu, a to přesto, že byl jeho agentem. Byl odsouzen na 12 let do vyhnanství na Sibiři. Později byl ale rehabilitován. Jeho příbuzní se teď obávají, co se o něm v archivech dozví. „Mám samozřejmě strach, ale to nic nezmění. Tohle je můj dědeček, takový byl a tohle je jeho příběh. Tohle je příběh mé rodiny, ať už je jakýkoli“, říká Jevgenij. Marina Milevská se v archivu zase dozvěděla šokující zprávu o tom, proč bylo šest členů její rodiny zavražděno a její babička poslána do vyhnanství. Důvodem bylo udání jejich sousedky. „Každý večer se modlím a prosím Boha, aby mi dal sílu odpustit, odpustit jim všem nějakým křesťanským způsobem. Nechci ani pomyslet na ty, kteří mou rodinu mučili a znásilňovali, na ty, kteří jim přinesli tolik žalu“, říká Marina.

Marina nelituje toho, že objevila pravdu o své rodině, ale ne všichni mají podobný pocit. Semjona Gluzmana prý minulost stále pronásleduje. V 70. letech byl politickým vězněm. „Je mi z toho všeho špatně. Jsou tam popsány zrady od lidí, kteří mi byli hodně blízcí“, komentuje informace, které se v archivu dozvěděl bývalý politický vězeň. Guzman byl odsouzen na 7 let do pracovního lágru. Teď zjistil, jak KGB donutila jeho přátele, aby ho udali. „Tajná policie jim přímo řekla, že pokud chtějí, aby jejich otec žil, tak musí svědčit proti mně. To je vše. Byla to strašná doba“, říká Semjon. Odtajněný archiv KGB nabízí mnoho tragických, ale i zvláštních historických informací o tehdejší době a to jak pro badatele, tak i pro novináře. „Všichni lidé na tomto seznamu byli v roce 1938 zastřeleni. V roce 1937 se totiž v novinách objevila náhodná fotografie budovy se stromy. Ve společnosti tehdy panovala ale taková paranoia, že v ní prý někteří uviděli obrys tváře Lva Trockého – tehdejšího hlavního Stalinova nepřítele. A kvůli tomu byl umělec, který ten obrázek retušoval a i fotograf zatčeni“, říká novinář a badatel Eduard Andjuščenko, který navzdory bolestné minulosti své země stejně jako i další jeho kolegové věří, že uzdravení ukrajinské společnosti přichází právě skrze odhalení pravdy o historii jejich země.

Více naleznete v úvodním videu. Další reportáže z produkce RFE/RL najdete zde.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované