Hlavní obsah

Upéct toustový chleba není inovace, říká audit. Agrofertu škrtá 100 milionů

Foto: Vojtěch Blažek

V roce 2016 požádala pekárna Penam o 100 milionů na výrobu tří nových druhů toustového chleba.

7. 12. 2019 19:05

Evropská komise jasně říká: Babišovy firmy tvrdily, že vyrábějí něco nového – ačkoli to není pravda.

Článek

Když pekárna Penam žádala v roce 2016 o dotaci na novou výrobní linku, podrobně popsala, proč na ni potřebuje 100 milionů z evropských fondů: vyjíždět prý z ní budou úplně nové typy toustového chleba – chutnější, méně slané, které i bez chemie vydrží dlouho čerstvé.

Finální audit Evropské komise, který zkoumal střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a Seznam ho získal, teď tuto dotaci cupuje na kousky.

Podle auditorů neměla pekárna nedaleko Prahy nikdy 100 milionů získat. Protože technologie použitá pro pečení toustového chleba není ničím převratná ani nová – právě takzvaná inovativnost přitom byla podmínkou pro přidělení dotace.

Penam patří do holdingu Agrofert, který Babiš odložil do svěřenských fondů – aby formálně na Agrofert neměl vliv. A tím aby splnil podmínky českého zákona o střetu zájmů.

Kvůli toxickým dotacím a střetu zájmů Babiše byznysmena – a zároveň politika určujícího dotační politiku státu – má podle auditu Česko vrátit z evropských dotací 285 milionů.

Sice hedvábný, ale bez dotací

Že dotaci nemělo české ministerstvo průmyslu pekárně Penam vyplatit, zjistil už první, předběžný audit z letošního května.

Seznam tehdy přinesl exkluzivní informace o tom, čím se snažila pekárna dotační úředníky přesvědčit: například písemným ujištěním, že nový chleba bude na jazyku „hedvábný“. Podrobně také v žádosti o dotaci popisovala, v čem bude výroba jedinečná a dosud nikde nepoužitá.

Evropští kontroloři však už v předběžném auditu zmiňují, že stejná technologie, jakou si pořídil Penam, se už roky používá v jiné pekárně holdingu Agrofert v Německu. Tudíž nemůže jít o novinku vyvinutou společně s univerzitními vědci – jak požadovaly podmínky dotace.

Z aktuálního, konečného auditu je možné vyčíst, jak se Česko proti odebrání dotace bránilo.

„Zjištění auditorů jsou v zásadě nepřesná a nesprávná,“ ohradili se státní úředníci, avšak připustili, že v Německu se už touto technologií peče. To prý však neznamená, že ji lze „přenést bez technické úpravy“ do Česka. Jinými slovy: Penam si technologii podle českého stanoviska na základě vlastního výzkumu upravil.

Evropská komise to však neuznala. V auditu zmiňuje, že si najala například odborníka na pečení chleba se čtyřicetiletou praxí, který se na posouzení technologie podílel.

Prototyp za 12 milionů

V podmínkách dotace mimo jiné stálo, že musí nejprve vzniknout funkční prototyp nové pečicí linky. Jako jedna z fází výzkumu a vývoje. Součástí linky byla i speciální chladicí část, kterou si pořídil na klíč od firmy z Olomouce. Penam za ni zaplatil 12 milionů a dostal 20měsíční záruku s tím, že chlazení dokáže zpracovat tisíc chlebů za hodinu.

Takže podle auditorů nešlo o speciálně vyvinutý, inovativní prototyp, ale běžně dodávanou technologii. „Takové prototypy se později nepoužívají pro běžný výrobní proces,“ narazili auditoři na to, že tento „prototyp“ chladicí místnosti si Penam nakonec nechal a začlenil ho do výroby.

„Ten toustový chleba je naprosto bez konzervantů, bez éček,“ vysvětloval už na jaře mluvčí skupiny Agrofert Karel Hanzelka, proč měla podle něj pekárna nárok na dotaci.

Míru porušení dotačních pravidel označili v případě 100 milionů pro toustový chleba jako „kritickou“.

Slovensko nevadí, namítali úředníci

Velmi podobný je i případ padesátimilionové dotace pro společnost Lovochemie.

Lovochemie v žádosti o dotaci uvedla, že inovuje výrobu už existujících hnojiv řady DSA. Ty produkuje společnost Duslo na Slovensku. I Duslo patří do skupiny Agrofert. Potřebný výzkum pak zajistila akciovka VÚCHT, která také spadá pod Agrofert.

„Homogennější a kompaktnější granule – lepší mechanické vlastnosti,“ popsala Lovochemie v žádosti o dotaci, čím bude hnojivo nové.

A opět: auditoři zpochybnili, že jde o novinku – když už patent na stejné hnojivo drží jiná firma Arofertu na Slovensku.

Česká strana opět protestovala. Namítala, jak lze z tohoto druhého auditu vyčíst, že slovenský patent nehraje roli. „Sám žadatel transparentně v žádosti o dotaci uvedl, že výrobní proces bude jedinečný – nejen v rámci společnosti žadatele, ale také v rámci České republiky,“ upozornili čeští úředníci ve svém stanovisku k auditu.

A znovu neuspěli. Evropská komise navíc Lovochemii vytýká, že nesplnila ani podmínku spolupráce s veřejnou vědeckou institucí. Na výrobě hnojiva se sice měl podílet slovenský Výzkumný ústav chemické technologie. Jenže ten není veřejnou vědeckou institucí, jedná se – jak už je zmíněno výše – o akciovou společnost patřící rovněž pod Agrofert.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené