Hlavní obsah

Exkluzivně: Jak Babišova pekárna získala 100 milionů na toustový chléb

V Herinku u Prahy rozšířil Penam díky 100milionové dotaci výrobu. Podle auditu Evropské komise ale neměl na peníze nárok. (Video: Vojtěch Blažek)

8. 8. 9:00

Seznam získal dokumenty k problémové dotaci pro pekárnu Penam, kterou kritizuje předběžný audit Evropské komise.

Článek

Od loňského jara vyjíždějí z velkopekárny Zelená louka nedaleko Prahy patřící pod firmu Penam nové druhy toustového chleba. Oproti těm starým jsou, jak výrobci tvrdí, v puse skoro až hedvábné, na dotyk měkké a vydrží déle čerstvé.

Na vybudování nové linky dostala pekárna evropskou dotaci 100 milionů korun. A je jednou z položek, kvůli nimž Česku hrozí, že přijde o 450 dotačních milionů. Pekárna totiž patří do holdingu Agrofert, který premiér Andrej Babiš zaparkoval do svěřenských fondů.

A podle auditorů Evropské komise je premiér Babiš při čerpání dotací ve střetu zájmů tím, že v sobě spojuje vysokého politika a byznysmena. Auditoři navíc našli v dotacích závažné chyby.

A to i právě v případě pekárny Penam.

Seznam teď podle informačního zákona získal dokumenty, které se vážou k této 100milionové dotaci. Je možné z nich vyčíst, čím vlastně Penam přesvědčil dotační úředníky, aby žádost odsouhlasili.

Mimo jiné tím, že jejich nové chleby budou – s pomocí výzkumu a jedinečných, dosud nepoužitých technologií – mnohem chutnější.

„Nový produkt: pocit jemného hedvábného dotyku na rty a tvář, příjemně vláčný, snadné ukousnutí, snadné vytvoření spojitého sousta při žvýkání (až rozplývavý pocit při žvýkání),“ vyjmenovává firma v podnikatelském záměru, který je součástí žádosti o dotaci.

„Patky lidé nechtějí“

Penam o dotaci 100 milionů (celková investice do nové výrobny byla šestkrát vyšší) požádal v roce 2016 z operačního programu spravovaného ministerstvem průmyslu.

„Investiční strategie skupiny Penam vychází z předpokladu, že pečivo bude i nadále základní potravinou. Konzumace pečiva je poměrně stabilní, dochází pouze k přesunu poptávky po jiném druhu, například po nových trendech zdravé výživy nebo po stále se zvyšujícím americkém trendu jednoduchého stravování,“ vysvětlovala úřadu firma, proč potřebuje v Herinku u Prahy vybudovat novou část závodu.

Slíbila, že díky dotaci vyjedou z pecí nejméně tři nové produkty: půlkilový toustový chléb, půlkilový chléb máslový a pak supersendvičový, čtvrtkilový. Všechny bez neoblíbených patek. „Podle dostupných znalostí je tato část chleba u zákazníku neoblíbená, často ji vyhazují,“ vysvětluje firma v materiálech dodaných ministerstvu průmyslu.

Firma v podkladech pro dotaci pak podrobně vylíčila, jaké vlastnosti budou mít nové chleby – kromě už zmíněné hedvábné chuti. Když se „starý“ chleba zmáčkne prstem, vrátí se prý do původního tvaru jen z 80 procent. Nový, dotacemi podpořený toust po zmáčknutí nabyde jako dřív.

„Běžný pšeničný kvas se bude poprvé v České republice přidávat do toustového chleba,“ slibovala také firma. Dalšími inovacemi – nutnými pro získání dotace – jsou pak nové receptury bez konzervantů a s menším množstvím soli. Což se podle Penamu projevuje na chuti.

„Ten toustový chleba je naprosto bez konzervantů, bez éček,“ říká dnes Karel Hanzelka, mluvčí skupiny Agrofert, pod kterou Penam spadá.

Kromě toho má nová inovativní linka podle žádosti o dotaci další přednosti. Zvýšení produkce ze 1 750 kusů za minutu na minimálně šest tisíc kusů. Její speciální částí pak je takzvaná čistá místnost – „clean room“ – kde se výroba odehrává při přefiltrovaném vzduchu, což prodlužuje trvanlivost chleba. A také díky dotaci vznikl nový systém skladování, kontroly kvality nebo přidávání vlastního pšeničného kvasu.

Audit: tuhle dotaci neuznáváme

Evropští auditoři ve své předběžné zprávě rozporují udělení dotace hned z několika důvodů. Jednak na ni neměla mít podle nich firma nárok, protože, jak již bylo uvedeno, je Andrej Babiš ve střetu zájmů. V dokumentu, který do Česka dorazil v květnu, stojí, že premiér převedl Agrofert do svěřenského fondu, a tedy formálně ho neřídí. Ve skutečnosti ale má pořád na jeho chod vliv – například přes své lidi ve vedení fondu.

Což je z pohledu dotací problém: podle pravidel by neměl čerpat dotace člověk, který jako politik sám rozhoduje o nastavení pravidel a coby předsedovi vlády mu podléhají ministerstva, jež o vyplacení peněz rozhodují.

Auditoři ovšem našli také faktické chyby, kvůli nimž nechtějí dotaci uznat.

Pro poskytnutí dotace je nezbytné doložit výsledky výzkumu, tedy že se jedná o zásadně vylepšenou výrobu chleba. To znamená konkrétními výrobky. V dotačním spisu je sice založen materiál s názvem „Dokumentace prokazující ukončený výzkum“, kde se řeší dodávky technologií, uspořádání linky nebo vlastnosti chleba, kvasu a mouky. Ale většinu informací Penam označil za obchodní tajemství, a ministerstvo je proto znečitelnilo.

Každopádně evropští auditoři měli k těmto pasážím přístup. A tvrdí, že podmínku výzkumu Penam nedodržel. Penam prý předložil jen rámcové smlouvy s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. „Žádný z dokumentů nedokazuje, že mezi žadatelem a univerzitou probíhala v době podání grantové žádosti spolupráce ani že taková spolupráce byla dokončena. Žadatel nepředložil žádné prototypy/vzorky z takové spolupráce, jak je požadováno v pravidlech (dotační) výzvy,“ zjistili auditoři.

Nenašli ani důkaz, že by technologie výroby chleba prošla zásadními vlastními inovacemi nebo výzkumem. Zkrátka jsou přesvědčeni, že jde o standardní pekařskou linku.

Auditoři se pletou, říká Agrofert

A další zjištění: podle auditorů navíc podobná linka s obdobným stylem pečení funguje už šest let v německé společnosti Lieken AG. V pekárně patřící rovněž Agrofertu. Takže ve výrobně Penamu nemohlo jít v roce 2016 o jedinečnou technologii založenou na výzkumu, a tudíž evropská dotace neměla přitéct.

Agrofert však namítá, že se auditoři pletou. „Je to úplně jiná linka, na jiných technologiích,“ říká k německé pekárně mluvčí Hanzelka. Navíc podle něj připravoval Penam novou linku u Prahy už od roku 2006. A nemohl tehdy tušit, že v roce 2013 koupí německou pekárnou s centrálou ve Wittenbergu.

Auditoři ve svém zjištění ovšem vycházejí z toho, že technologie je stejná. A že podle judikatury Soudního dvora Evropské unie se dá na německou i českou pekárnu pohlížet jako na firmy řízené z jednoho centra – tedy z Agrofertu.

„Pokud tedy skupina funguje jako jedna hospodářská jednotka, je považována za jeden podnik. Hlavní podmínka operačního programu, vývoj nového produktu, zjevně nebyl případ této operace, protože skupina Agrofert již tento produkt vyráběla,“ shrnuli auditoři s poznámkou, že zjištění ohledně této dotace zařadili do kategorie „Závažnost: kritická“.

Tato verze auditu není finální, české úřady k ní teď píší vyjádření. Odeslat by ho měly Evropské komisi začátkem září. Mluvčí Agrofertu Hanzelka říká, že firma je připravena všechny výtky auditorů vyvrátit. O tom, jestli Česko – nejen kvůli podpoře pro Penam, ale i několika dalším – přijde o dotace, rozhodne až finální auditní zpráva. Odhaduje se, že ji komise zveřejní příští rok na jaře.

Doporučené