Hlavní obsah

Uplynulo 50 let od vraždy Martina Luthera Kinga. Jeho vize se podle některých zatím zcela nenaplnily

Před 50 lety byl spáchán atentát na lidskoprávního aktivistu Martina Luthera Kinga. (Video: AP)

 

Reklama

4. 4. 2018 4:00

Lídr afroamerického hnutí za občanská práva Martin Luther King zemřel přesně před půl stoletím. Jeho aktivita přispěla k uzákonění některých antirasistických zákonů.

Článek

Před 50 lety byl ve 39 letech zavražděn baptistický kazatel Martin Luther King, který se proslavil jako jeden z nejznámějších lídrů afroamerického hnutí za občanská práva. Na balkonu motelu v Memphisu v Tennessee ho 4. dubna 1968 zastřelil Američan James Earl Ray, kterému soud uložil trest 99 let vězení. Událost je jedním z nejzásadnějších momentů americké historie.

Proslov Kinga v předvečer jeho smrti. (Video: Johana Trešlová, AP)

King se proslavil například svým projevem I Have a Dream (Mám sen), který přednesl 28. srpna 1963 u Lincolnova památníku ve Washingtonu. Projev, v němž aktivista volal po rovnosti ras a konci diskriminace, je považován za významný mezník amerického hnutí za občanská práva a zásadní rétorický počin 20. století.

King tehdy mluvil k více než 200tisícovému davu a největší odezvu vyvolala závěrečná, improvizovaná část projevu, kde mluvil o snu, který pro něj představoval život ve sjednoceném národě. Aktivista se díky projevu stal Mužem roku 1963, který vyhlašuje časopis Time, a o rok později také nejmladším laureátem Nobelovy ceny za mír.

Činnost Kinga a dalších lidskoprávních aktivistů do určité míry přispěla k přijetí zákona o zákazu diskriminace na veřejných místech, v zaměstnání a vzdělávání v roce 1964, zákona upravujícího do té doby diskriminační volební právo v roce 1965 a zákona o zákazu rasové diskriminace v oblasti bydlení v roce 1968. Prezident Lyndon B. Johnson třetí zákon podepsal v týdnu nepokojů, které vypukly na více než 60 místech po vraždě Kinga.

Po více než dvou dekádách plánování, shromažďování peněz a výstavby byla v roce 2011 ve Washingtonu odhalena devítimetrová socha Kinga. Odhalení památníku se zúčastnil i tehdejší americký prezident Barack Obama. Uvedl, že je nutné navázat na Kingův odkaz a zajistit přístup ke vzdělání a zdravotnictví všem Američanům bez rozdílu, protože práce na skutečné rovnosti všech lidí stále není dokončena.

U příležitosti 50 let od smrti Kinga otázku reálné rovnosti v americké společnosti otevírají také někteří afroameričtí lídři, a to zejména v souvislosti s politikou současného amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho sporným vztahem k menšinám. V USA na nerovný přístup policie k lidem černé pleti od roku 2013 upozorňuje například aktivistické hnutí Black Lives Matter.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované