Článek
Začneme šetřit. Ministryně financí Alena Schillerová poprvé upozornila, že veřejné finance rozvrácené pandemickou krizí bude nutné dát do pořádku. V opatrném komentáři mimo jiné připustila, že se budou zvyšovat spotřební daně a že se zmrazí platy státních zaměstnanců. Úsporný balíček naplánovaný na rok 2023 dosáhne asi 60 miliard korun.
Ministryni ke komentáři přiměla data, která jí v dubnové makroekonomické predikci předložili její vlastní úředníci. Na první pohled se v ní proti lednové předpovědi příliš nezměnilo, především ekonomika letos poroste o stejných 3,1 procenta, se kterými Schillerové úřad počítal už před třemi měsíci. Tím tuzemské hospodářství vyrovná polovinu ztráty z loňska.
V některých směrech se ovšem vyhlídky zhoršily. O něco nižší zaměstnanost, než se čekalo, způsobí pomalejší růst objemu platů o pouhých 0,7 procenta. Reálně přitom půjde o pokles, protože rychleji, konkrétně o 2,5 procenta, naopak poroste inflace. Nebude tedy divu, že spotřeba domácností zůstane na úrovni loňského krizového roku, i když ještě v lednu experti předpokládali růst o tři procenta.
Přesto se ekonomicky výkon nepropadne, protože na druhé straně bilanci zachrání zahraniční obchod, který spolu s růstem zásob vylepší bilanci o 1,2 procenta HDP. O dalšího půl procenta HDP vyroste vládní útrata.
Výpadek ve mzdách a ve spotřebě se ovšem podepíše na konečné bilanci státních financí. Po přepočítání daňových příjmů došlo ministerstvo k výsledku, že se letos stát zadluží částkou na úrovni 8,8 procenta HDP, což odpovídá 522 miliardám korun. V obou případech jde o rekord, který snadno překoná deficity z finanční krize v letech 2009-2013, nebo z let 2001-2003, kdy stát mimo jiné přepsal na svůj účet privatizační dluhy.
V dalších výpočtech Ministerstvo financí potvrdilo varovnou prognózu Národní rozpočtové rady, podle níž státní dluh dosáhne už v roce 2024 úrovně 55 procent HDP. V takovém případě bude nutné nasadit dluhovou brzdu a omezit výdaje na provoz státu a na investice. Ministryně nepřímo připustila, že právě z toho důvodu začala hledat úspory. „Jsem přesvědčena, že k zodpovědné fiskální politice nepotřebujeme čekat na to, až nás upozorní první značka ‚zpomal‘ při překročení hranice 55 procent,“ uvedla.
Sliby ministryně Schillerové nejsou jen tak do větru, protože jsou součástí tzv. konvergenčního programu, který odeslala Evropské unii. Právě program obsahuje závazek, že státní dluh v roce 2024 nepřekročí 53 procent HDP a nedosáhne tak úrovně dluhové brzdy.
Konkrétní úspory ovšem začne až napřesrok plánovat příští vláda a očekávaný deficit se tedy sníží až v roce 2023. Ministryně neuvedla, kterou ze spotřebních daní hodlá zvýšit a jestli se k obvyklým podezřelým, tedy k tabáku a lihu, přidá například benzin. Provozní výdaje státu se sníží o 5 až 10 procent, platy se zmrazí nejen úředníkům, poslancům a soudcům, ale všem státním zaměstnancům, tedy zřejmě i policistům a učitelům.
Další motivací ke snížení očekávaných dluhů mohou být data, která ve středu publikovala Evropská centrální banka. Česko podle ní v březnu prodávalo dluhopisy s průměrným výnosem 1,87 procenta, tedy o procento víc než loni na podzim. Po Rumunsku a Maďarsku jde o třetí nejvyšší úroky, za které si půjčuje některá ze zemí EU.
