Hlavní obsah

Ústavní soud odmítl milionové odškodné pozůstalým po oběti heparinového vraha

Foto: Ústavní soud

Ústavní soud neshledal důvod, proč by měla nemocnice pozůstalým vyplatit bezmála devět milionů.

Reklama

18. 5. 2020 11:18

Ústavní soud odmítl stížnost pozůstalých po muži, který zemřel v nemocnici poté, co mu vrah Petr Zelenka píchl přípravek na ředění krve. Rodina žádala od Nemocnice Havlíčkův Brod odškodné 8,8 milionu korun, ale neuspěla.

Článek

Ústavní soud konstatoval, že žalující pozůstalí namítali, že nemocnice zanedbala své preventivní povinnosti. Tvrdili, že „mohla být již dříve zjištěna příčina krvácivosti a úmrtí pacientů na oddělení ARO, čímž bylo možné předejít rovněž smrti“. Stěžovatelé žalobu dále rozšířili, když nově spatřovali pochybení nemocnice nejen v porušení prevenčních povinností, ale také v postupu non lege artis (v rozporu s pravidly umění lékařského, pozn. red.) při ošetření základního zranění jejich příbuzného, tedy krvácení do dutiny lebeční. Nemocnici vytýkali, že „neprovedla kroky k odstranění hematomu, zejména nezajistila neurochirurgickou intervenci a přeložení na vyšší pracoviště, ačkoliv o existenci tohoto hematomu věděla z CT vyšetření“.

Podle pravomocného verdiktu Krajského soudu v Hradci Králové a Vrchního soudu v Praze ovšem nemocnice nenese zodpovědnost za činy někdejšího zdravotního bratra Zelenky, potrestaného doživotním vězením.

Ústavní soud se zastal Okamury.

Nejvyšší soud loni dovolání pozůstalých odmítl pro nepřípustnost. Podle ústavních soudců postupoval správně. Dovolání mělo nedostatky. „Stručně řečeno, nepodali věcně projednatelné dovolání,“ stojí v usnesení.

Podle verdiktu bylo příčinou úmrtí protiprávní jednání Zelenky „ve zjevném excesu z plnění pracovních povinností“. Nemocnice za exces nenese zodpovědnost.

Zelenka jako pracovník anesteziologicko-resuscitačního oddělení podával pacientům heparin od května do září 2006. Pacientům tím zředil krev a někteří vykrváceli. Trestní soud Zelenkovi prokázal, že zavraždil sedm lidí a u dalších deseti se o to pokusil. Podle rozsudku podával pacientům heparin, aby dosáhl vlastního vzrušení z krizové situace a následné aktivity nemocničního personálu.

Později policisté zveřejnili, že Zelenka má zřejmě na svědomí ještě další tři vraždy a jeden pokus o ni. Vzhledem k uloženému doživotnímu trestu ho však už znovu nestíhali.

Ústavní soud a „majetkový striptýz.“

O první vraždu se Zelenka pokusil v květnu 2006. Muži upoutanému na lůžko podal heparin, s odstupem času celkem třikrát po 5 mililitrech injekčně. Muž však přežil. První obětí se tak stal muž ve věku 68 let, kterému podal Zelenka heparin dvakrát. Výběr obětí nebyl nijak specifický, a jak později sám vypověděl, aplikoval heparin zrovna tomu, na koho to padlo a ke komu měl lepší přístup, aby nebyl odhalen. Komplikace a případná smrt na anesteziologicko-resuscitačním oddělení byly „relativně“ běžným stavem, a proto se mu dařilo vraždy bez vyvolání podezření skrývat. Četnost zvláštních úmrtí pacientů přesto nezůstala bez povšimnutí, ale trvalo dlouhý čas, než se podařilo postupným vyvracením hypotéz dojít až k Zelenkovi. Zadržen byl v prosinci 2006. Odhalil jej primář Pavel Longin, který srovnal rozpis služeb s daty krvácení pacientů. Dle jeho slov byl ze 40 případů nevysvětlitelného krvácení v 23 případech podán heparin, z toho měl právě Zelenka 23krát službu v nemocnici.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované