Hlavní obsah

Ústecké muzeum se dostalo ke vzkazu stavitelů ukrytému ve škole

Foto: Getty Images

Ilustrační snímek.

Reklama

7. 11. 2020 22:00

Ústecké muzeum se dostalo ke vzkazu stavitelů zazděnému před více než 100 lety ve škole v části Střekov. Dokumenty se věnují sváru o financování vzdělávání.

Článek

Vzkaz byl ukrytý v měděné schránce ve škole otevřené v roce 1908. Skrýš odhalili zedníci při její přestavbě na bytové domy v roce 2008. Teprve nyní byl její obsah doručen muzeu. „Narazili jsme na to ve vstupní chodbě v dutině ve zdi. Schránka byla zaletovaná cínem, tak jsme museli víko vypáčit. Uvnitř byly různé papíry a pár drobných mincí,“ uvedl Karel Struhar, který se prací účastnil a věci schovával. „Tenkrát jsme to nedocenili, až teď po letech mě napadlo, že by to mohlo zajímat muzeum,“ uvedl.

Kovový tubus obsahoval řadu rukou psaných dokumentů. Zásluhou pečlivého uzavření se podle muzejníků dochovaly v dokonalém stavu. K nejcennějším patří podle historiků sedmistránkové dějiny školství na Střekově od roku 1817 do zbudování školy. Podepsaný je pod nimi starosta Střekova Josef Richter. Mezi dokumenty se nachází i jeho portrétní fotografie.

Archiválie z tubusu se podle historiků převážně věnují vyhrocenému sporu mezi tehdejší obcí Střekov a sousední obcí Novosedlice-Kramoly. Jablkem sváru bylo podle muzejníka Martina Krska financování školní výuky. Střekov byl protistranou obviňován, že odmítá přispívat do společné kasy, z níž byla placena výuka na škole v Kramolech, kam docházely děti z řady okolních obcí včetně Střekova. Spor se na přelomu let 1906 a 1907 probíral na stránkách novin, které o něm referovaly jako o skandálu. Zpráva vyšla i v deníku Prager Tagblatt.

Na starostu byla podána žaloba. Starosta se bránil, že Střekov dost přispěl na stavbu nové školy v Kramolech roku 1901. Splacení dlužného školného podmiňoval svolením se stavbou vlastní školy přímo na Střekově, což si nakonec prosadil.

„Z dokumentů je zřejmé, že dohady kolem školy zásadně poškodily vztahy mezi sousedy. Teprve v roce 1922 se byli schopni někdejší sokové domluvit na vytvoření společné obce se zastřešujícím názvem Střekov, která se o čtrnáct let později stala městem. Už v roce 1939 se ale musela pod nacistickým diktátem vzdát samostatnosti a stát se součástí krajského města Ústí nad Labem,“ doplnil Krsek.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované