Utraortodoxní židé vyhrožují vládě. Vadí jim zavřené synagogy a ješivy

Tvrdá karanténní opatření sice Izrael nejspíš ochránila od větších ztrát na životech, vyvolala ale i vlnu odporu. Paradoxně od té části populace, kde se nemoc covid-19 šíří nejvíce - ultraortodoxní komunity.

V úterý odeslali dva prominentní rabíni dopis, v němž pohrozili, že pokud vláda nezmírní restriktivní opatření a neotevře náboženské školy ješivy, zváží „drastické kroky“, informoval list The Times of Israel. Co se za tímto výrazem skrývá, už rabíni neupřesnili.

Dopis, který dorazil do sídla náboženské strany Jednotný judaismus tóry (její politik Jaakov Licman je ministrem zdravotnictví), podepsal 92letý rabín Chajm Kanievsky, vůdce litevské ultraortodoxní komunity, k němuž se hlásí stovky tisíc izraelských věřících. Druhým signatářem dopisu byl rabín Geršon Edelštajn, jenž vede jednu z nejprestižnějších ješiv.

Izraelská stanice Channel 12 sice nejdříve informovala o bezprecedentním sporu mezi oběma náboženskými lídry, to ale o pár hodin později oba muži odmítli a ve společném prohlášení označili za lži. Důvodem sporu měla být právě povaha dopisu - Edelštajn měl být údajně tím odpovědnějším, který souhlasí s podřízením se věřících vládním opatřením. Oba rabíni nakonec pozdější odeslání dopisu vysvětlovali tím, že si v něm vyjasňovali jen nějaké drobnosti.

Rabín Kanievsky už během pandemie čelil ostré kritice - je totiž spojen s nadací, která slibovala dárcům, že pokud přispějí částkou 3000 šekelů, zajistí jim imunitu před koronavirem.

Varování ze strany rabínů přichází v době, kdy se ultraortodoxní komunita začíná proti karanténě čím dál více bouřit. Poté, co vláda uvalila přísná opatření na město Bnej Brak, kde úřady zaznamenaly nejvíce nakažených, a na některá předměstí Jeruzaléma, vyšli na několika místech muži do ulic a střetli se s policií. Demonstrovali proti uzavření synagog, ješiv i proti zákazu hromadných modliteb.

Vláda už přitom minulý týden režim v Bnej Braku i na předměstích Jeruzaléma zmírnila. Tamní obyvatelé nyní musejí dodržovat stejná pravidla jako každý jiný Izraelec - vycházet do vzdálenosti pouze 100 metrů od domu s výjimkou cesty za nákupem potravin, individuálního sportu nebo cesty do práce. Až 500 metrů pak mohou lidé ujít proto, aby se došli pomodlit. Modlit se mohou venku, a to i v 19 lidech, pokud mají roušky a zachovají dvoumetrové rozestupy. Za jistých podmínek mohou muži absolvovat i rituální koupele. Ješivy a synagogy nicméně zůstávají uzavřené.

V úterý ráno čelili útoku vojáci, kteří v jeruzalémské ultraortodoxní čtvrti Mea Šarim roznášeli potraviny. Židovští extremisté na ně házeli kameny, kterými rozbili sklo jednoho z armádních vozů. „Byl to násilný a zločinecký čin,“ odsoudil incident šéf generálního štábu Aviv Kochavi.

Hůře dopadl útok ve stejné čtvrti v minulém týdnu, kdy policisté museli použít omračující granáty. Jeden z nich zranil devítiletou dívku, jíž si policisté v davu nevšimli. Zranění byli ale i tři muži zákona, jeden musel být odvezen do nemocnice.

Ministr pro veřejnou bezpečnost Gilad Erdan slíbil, že se zásahem policistů bude zabývat odbor pro vnitřní vyšetřování.

Útok sice odsoudil i ministr zdravotnictví Licman, zároveň se ale také vyslovil proti policejním akcím: „Musíme předcházet jednání policistů, kteří používají nepřiměřenou sílu a házejí omračující granáty v hustě obydlených čtvrtích plných malých dětí,“ citoval ho server Ynetnews. Takové akce podle Licmana „ohrožují lidské životy, vytvářejí nenávist a přispívají z rozvolňování veřejného pořádku“.