Hlavní obsah

Utraortodoxní židé vyhrožují vládě. Vadí jim zavřené synagogy a ješivy

Foto: Profimedia.cz

Vojáci odvádějí jednoho z protestujících v ultraortodoxní jeruzalémské čtvrti Mea Šarim.

V Izraeli koronavirová epidemie nejvíc zasáhla ultraortodoxní komunitu. Právě ta se ale nejvíce bouří proti karanténním opatřením uvaleným vládou. Výjimkou nejsou ani střety židovských extremistů s policisty.

Článek

Tvrdá karanténní opatření sice Izrael nejspíš ochránila od větších ztrát na životech, vyvolala ale i vlnu odporu. Paradoxně od té části populace, kde se nemoc covid-19 šíří nejvíce - ultraortodoxní komunity.

V úterý odeslali dva prominentní rabíni dopis, v němž pohrozili, že pokud vláda nezmírní restriktivní opatření a neotevře náboženské školy ješivy, zváží „drastické kroky“, informoval list The Times of Israel. Co se za tímto výrazem skrývá, už rabíni neupřesnili.

Spor o dopis rabíni odmítají

Dopis, který dorazil do sídla náboženské strany Jednotný judaismus tóry (její politik Jaakov Licman je ministrem zdravotnictví), podepsal 92letý rabín Chajm Kanievsky, vůdce litevské ultraortodoxní komunity, k němuž se hlásí stovky tisíc izraelských věřících. Druhým signatářem dopisu byl rabín Geršon Edelštajn, jenž vede jednu z nejprestižnějších ješiv.

Izraelská stanice Channel 12 sice nejdříve informovala o bezprecedentním sporu mezi oběma náboženskými lídry, to ale o pár hodin později oba muži odmítli a ve společném prohlášení označili za lži. Důvodem sporu měla být právě povaha dopisu - Edelštajn měl být údajně tím odpovědnějším, který souhlasí s podřízením se věřících vládním opatřením. Oba rabíni nakonec pozdější odeslání dopisu vysvětlovali tím, že si v něm vyjasňovali jen nějaké drobnosti.

Rabín Kanievsky už během pandemie čelil ostré kritice - je totiž spojen s nadací, která slibovala dárcům, že pokud přispějí částkou 3000 šekelů, zajistí jim imunitu před koronavirem.

Modlit se mohou i v 19 lidech

Varování ze strany rabínů přichází v době, kdy se ultraortodoxní komunita začíná proti karanténě čím dál více bouřit. Poté, co vláda uvalila přísná opatření na město Bnej Brak, kde úřady zaznamenaly nejvíce nakažených, a na některá předměstí Jeruzaléma, vyšli na několika místech muži do ulic a střetli se s policií. Demonstrovali proti uzavření synagog, ješiv i proti zákazu hromadných modliteb.

Vláda už přitom minulý týden režim v Bnej Braku i na předměstích Jeruzaléma zmírnila. Tamní obyvatelé nyní musejí dodržovat stejná pravidla jako každý jiný Izraelec - vycházet do vzdálenosti pouze 100 metrů od domu s výjimkou cesty za nákupem potravin, individuálního sportu nebo cesty do práce. Až 500 metrů pak mohou lidé ujít proto, aby se došli pomodlit. Modlit se mohou venku, a to i v 19 lidech, pokud mají roušky a zachovají dvoumetrové rozestupy. Za jistých podmínek mohou muži absolvovat i rituální koupele. Ješivy a synagogy nicméně zůstávají uzavřené.

V úterý ráno čelili útoku vojáci, kteří v jeruzalémské ultraortodoxní čtvrti Mea Šarim roznášeli potraviny. Židovští extremisté na ně házeli kameny, kterými rozbili sklo jednoho z armádních vozů. „Byl to násilný a zločinecký čin,“ odsoudil incident šéf generálního štábu Aviv Kochavi.

Hůře dopadl útok ve stejné čtvrti v minulém týdnu, kdy policisté museli použít omračující granáty. Jeden z nich zranil devítiletou dívku, jíž si policisté v davu nevšimli. Zranění byli ale i tři muži zákona, jeden musel být odvezen do nemocnice.

Ministr pro veřejnou bezpečnost Gilad Erdan slíbil, že se zásahem policistů bude zabývat odbor pro vnitřní vyšetřování.

Útok sice odsoudil i ministr zdravotnictví Licman, zároveň se ale také vyslovil proti policejním akcím: „Musíme předcházet jednání policistů, kteří používají nepřiměřenou sílu a házejí omračující granáty v hustě obydlených čtvrtích plných malých dětí,“ citoval ho server Ynetnews. Takové akce podle Licmana „ohrožují lidské životy, vytvářejí nenávist a přispívají z rozvolňování veřejného pořádku“.

Doporučované