Hlavní obsah

Belgii děsil po zuby ozbrojený voják na útěku, teď našli jeho tělo

Foto: Profimedia.cz

Policejní páska na místě nálezu těla. Snímek byl pořízen v Dilserbosu, lesní oblasti národního parku Hoge Kempen v provincii Limburg v neděli 20. června 2021.

Reklama

20. 6. 16:42
aktualizováno • 20. 6. 21:19

Na východě Belgie nalezli v neděli tělo Jürgena Coningse, šestačtyřicetiletého vojáka a pravicového extremisty, po němž od poloviny května pátraly úřady. Prokuratura oznámila, že voják spáchal sebevraždu.

Článek

„Jürgen Conings byl nalezen mrtvý,“ potvrdila pozdě večer ministryně obrany Ludivine Dedonderová. „Nalezení mrtvého těla ukončilo nejistotu a hrozbu,“ dodala.

Příslušník elitních jednotek se zkušenostmi z Iráku či Afghánistánu Conings uprchl 17. května s autem naloženým automatickými puškami, granáty či dalšími těžkými zbraněmi a hrozil mimo jiné smrtí známému virologovi, který prosazoval zavádění přísných koronavirových restrikcí. Coningsův útěk spustil masivní pátrací akci, která byla až dosud neúspěšná.

Podle prvního ohledání se Conings zřejmě zastřelil. Prokuratura však uvedla, že to ještě bude muset potvrdit další expertiza.

Tělo bylo nalezeno u vesnice Dilsem-Stockem v lesní oblasti národního parku Hoge Kempen v provincii Limburg v místech, která policisté prohledávali poté, co poblíž našli vojákovo opuštěné auto.

Podle místních médií ostatky náhodně objevil starosta obce Maaseik, který se byl v parku projet na kole.

Pátrání po Coningsovi hýbalo několik týdnů celou Belgií a otřáslo rovněž tamní politickou scénou. Kritice čelila rovněž belgická armáda, která podle mnohých selhala při monitorování extremistických tendencí ve vlastních řadách. Tamní jednotka pro analýzu hrozeb sledovala podle BBC nejméně 30 vojáků s krajně pravicovými názory a Conings byl údajně jedním z nich.

Po svém zmizení se našly dva dopisy, ve kterých psal o své ochotě v boji s policií zemřít a také o tom, že už dál nemůže žít ve společnosti, které politici a virologové vzali všechno.

Conings měl v minulosti vyhrožovat přednímu belgickému virologovi a vládnímu poradci Marcu Vanu Ranstovi, který kvůli koronavirové pandemii podpořil uzávěru země. Expert byl kvůli vývoji situace i s rodinou převezen do bezpečí, na Twitteru však informoval, že podobné výhrůžky na něj nedělají sebemenší dojem.

Belgická média po jeho útěku prakticky denně v hlavním vysílacím čase a na prvních stránkách přinášela obrázky ozbrojených lidí v uniformách pročesávajících lesy přírodního parku Hoge Kempen poblíž nizozemských hranic. Radikála hledalo na 300 vojáků a 120 policistů s desítkami pátracích psů.

„Není to Rambo. Ano, je třeba ho neutralizovat, ale atomovou bombu na Belgii nehodí,“ řekl na konci května listu La Libre bývalý vyšetřovatel protiteroristického oddělení policie Alain Grignard. Obavy ve společnosti podle něj zbytečně přiživila média tím, že Coningsovu případu věnují denně tolik pozornosti.

Podle některých komentátorů veřejného dění se hon na Coningse stal celospolečenským tématem nejen kvůli tomu, jaké nebezpečí zkušený voják představoval. Tisíce lidí mu dávaly najevo podporu, neboť pro ně představoval symbol boje proti koronavirovým omezením, jež považují za zbytečná.

„Covidová krize mezi částí lidí vzbudila podezíravost k úřadům, což může vysvětlil popularitu Jürgena Coningse u části obyvatel,“ řekl televizi RTBF politolog David Sinardet.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované