Hlavní obsah

V Boubínském pralese rozšíří plochy, které zůstanou bez vlivu člověka

Foto: Pavel Hubený

Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů.

Reklama

20. 6. 2020 21:06

Bezzásahová plocha na území rezervace šumavského Boubínského pralesa na Prachaticku se rozšiřuje zhruba o 55 hektarů. Nově bude mít výměru 139 hektarů.

Článek

Rozhodl o tom šumavský národní park, který tím chce ponechat větší rozlohu pralesa pro samovolný vývoj.

Opatření souvisí i s vývojem kůrovce. Loni správce rezervace, kterým jsou Lesy ČR, usiloval o výjimku na plošné kácení v Boubínském pralese. NP Šumava však tento požadavek zamítl a nyní zpřísnil podmínky pro zásahy. „Doposud platilo rozhodnutí z roku 2015. Podle něho se mohlo zasahovat proti kůrovci nejrůznějšími způsoby od pokácení a odvozu dříví až po loupání kůry napadených stojících stromů na téměř 90 procentech rezervace,“ uvedla vedoucí Správy chráněné krajinné oblasti Šumava Silvie Havlátková.

Nové rozhodnutí také nařizuje, že na vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Rozloha Boubínské rezervace je přibližně 670 hektarů. Na polovině této plochy musí zůstat stromy po pokácení ponechané na zetlení.

Tímto novým rozhodnutím se zvyšuje plocha úplné bezzásahovosti v rezervaci z 83 hektarů na 139 hektarů. V oblasti vrcholu Boubína se může zasahovat proti kůrovci v podstatě pouze metodou loupání kůry stojících stromů. Tato plocha se proti stávajícímu stavu zvyšuje o 52 hektarů.

Přes 100 hektarů jizerských rašelinišť nově patří do bezzásahové zóny.

„V národní přírodní rezervaci se plochy původních, pralesovitých a přírodě blízkých porostů tímto rozhodnutím chrání tak, aby jejich samovolný vývoj, který již probíhá, mohl pokračovat bez přímých lidských zásahů dále,“ doplňuje Silvie Havlátková. „Jsou zde ale také místa, která byla člověkem zásadně pozměněna, a v těch jsme volili takové druhy zásahů, aby nedocházelo k poškozování ekosystémů, například ke změnám vodního režimu nebo poškozování druhové diverzity a zároveň mohla být účinně tlumena gradace kůrovce do okolních hospodářských lesů. Možnost kácení a odvozu části napadených stromů jsme správci rezervace ponechali pouze v pozměněných smrkových porostech. Avšak i tyto zásahy mají své limity – například ponechání minimálně sto stojících stromů po hektaru a zároveň ponechání minimálně poloviny zásoby dřevní hmoty na místě k zetlení.“

Boubínský prales je třetí nejstarší přírodní rezervace v České republice. Vyhlášena byla v roce 1858. Boubínský prales tvoří kombinace buku, smrku a jedlí a je nejzachovalejším zbytkem původních rozsáhlých šumavských smíšených horských lesů.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované