Hlavní obsah

V budějovické katedrále je relikvie císaře Karla I. Habsburského

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Zástupci církve dnes vložili do niky v českobudějovické katedrále svatého Mikuláše relikviář s ostatkem posledního rakouského císaře a českého krále Karla I. Habsburského.

Článek

Při mši, kterou sloužil biskup Vlastimil Kročil, si lidé prohlédli i nový obraz panovníka. Karla I. prohlásil papež Jan Pavel II. v roce 2004 za blahoslaveného. Karel I. (1887 až 1922) by měl být podle církve vzorem pro evropské politiky; usiloval o mír, sociální spravedlnost, právo a řád.

Katedrála byla při bohoslužbě plná. Slavnost pořádanou na výročí Karlových 133. narozenin zahájily fanfáry. Před kostelem zazněly na závěr i čestné salvy zástupců čtyř klubů vojenské historie z Čech a Rakouska.

Relikviář s ostatkem Karla I. tvoří kříž postavený na čedičové kupce pocházející z hory Říp. Kříž symbolizuje podle církve Karlovu pevnou víru a odevzdanost do boží vůle, čedičová kupka pak jeho vztah k české zemi. „Miloval naši zem a podle dochovaných svědectví se ještě krátce před smrtí modlil za český národ,“ řekl Kročil.

Kříž je ovinutý dvěma ratolestmi: olivovou, symbolem míru, o který Karel usiloval, a lipovou, vyjadřující jeho vztah k Čechám. Uprostřed kříže, kde se obě ratolesti protkávají, je schránka s relikvií. Relikviář je v nice na levé straně křestní kaple, nad níž visí obraz, jejž namaloval děkan katedrální kapituly Zdeněk Mareš.

„Všichni lidé, kteří do katedrály přicházejí, mají možnost zamyslet se, kdo Karel I. vlastně byl, jaký je jeho odkaz. Já ho vnímám jako člověka, který nikdy neztrácel to, co dnešní člověk ztrácí: vnímání vertikální dimenze života. Ten duchovní rozměr, který nám v dnešní době velmi často uniká. Bohužel jsme velmi strháváni do víru konzumismu a nedaří se nám vždycky žít naplno. Žít naplno znamená žít nejenom horizontálu života, ale i tu vertikálu,“ řekl ČTK Mareš.

Kročil řekl, že je to mimořádná slavnost a privilegium mít relikvii. Karel I. byl podle něj jedinečný. „Jan Pavel II. ho vyhodnotil jako vzor pro ty, kdo mají dnes v Evropě politickou odpovědnost. Neznamená to (mše) nostalgické vzpomínání, ale obdiv k těm, kdo se snaží žít poselství evangelia,“ řekl biskup. Jak dodal, Karel I. vládl necelé dva roky a v roce 1922 umřel jako vyhnanec na ostrově Madeira v necelých 35 letech.

Relikviář vytvořil umělecký kovář a restaurátor Pavel Sršeň. Pracoval podle návrhu Mareše. Ten namaloval Karlův obraz, olej na plátně s rozměry 120 na 80 centimetrů. „Čas od času docela rád něco namaluji. A když jsme měli to nešťastné období koronavirové pandemie, tak bylo víc času a já jsem měl možnost se znovu vrátit k tomu, co už bylo delší dobu v mém srdci, a sice obraz Karla I. Habsburského,“ řekl Mareš.

Reklama

Doporučované