V Česku je nejvyšší podíl nakažených na počet testů od začátku koronakrize

Letecká společnost British Airways propustí natrvalo 350 pilotů a dalších 300 jich zůstane doma s polovinou platu. Firma je znovu přijme pouze v případě, že je bude potřebovat. O dohodě mezi piloty a leteckou společností, která je součástí skupiny IAG, informoval v neděli list The Sun.

Podíl nově potvrzených případů nemoci covid-19 na počtu testů se v sobotu oproti pátku zhruba ztrojnásobil na 10,99 procenta. Je tak nejvyšší od 10. března, kdy se v Česku začínal šířit koronavirus. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k nedělním 17:30. Počet provedených testů v sobotu klesl ve srovnání s pátečními více než 4 300 testy téměř o polovinu na 2 365. Naproti tomu množství nových případů nákazy stouplo o více než polovinu na 260, což byl největší denní nárůst od 8. dubna. Ráno ministerstvo uvádělo nižší počet testů za sobotu a vyšší podíl případů na počtu testů, údaje ale odpoledne aktualizovalo.

Už páteční nárůst o 168 nakažených překonal denní přírůstky případů choroby covid-19 za více než dva měsíce. Dnes zatím k 17:30 přibylo 125 nakažených, podobně jako v sobotu za stejnou dobu. V sobotu pak byl zaznamenán rekordní nárůst počtu případů. Za nárůstem nově prokázaných případů nákazy v posledních dnech stojí podle epidemiologů testování v lokálních ohniscích nemoci. V pátek například hygienici zahájili další plošné testování pracovníků těžební firmy OKD na Dole ČSM-Sever ve Stonavě na Karvinsku, kde je další lokální ohnisko také na Dole ČSM-Jih.

Nových případů koronaviru přibylo v neděli v Česku 125. Údaj je aktuální k 17:30. Číslo je podobné jako v sobotu ve stejnou dobu. Sobotní počet nových případů přitom vystoupal na 260.

Britský premiér Boris Johnson slibuje velké investice do zdravotnictví, školství a výstavby silnic. Chce tak podpořit ekonomiku, která se vlivem koronavirových opatření dostala do recese. Johnson se tak odmítl vrátit k šetření, které následovalo po finanční krizi z roku 2008. V rozhovoru s listem Daily Mail také řekl, že Británie se vrátí zpět na někdejší hospodářskou úroveň pomocí již existujících, ale zatím neuskutečněných projektů. Británie podle dřívějších prognóz směřuje k nejhorší recesi za posledních 300 let.

Očekává se, že britský premiér plán výdajů oznámí v úterý. Slib investic přichází v kritickou chvíli - britská ekonomika se totiž v dubnu propadla o rekordních 20,4 procenta. Za dva měsíce se tak fakticky vymazalo 18 let ekonomického růstu, poznamenala agentura Bloomberg.

Koronavirová krize podnítila debatu mezi vládnoucími konzervativci, kteří sice po desetiletí hájí volný trh, rozpočtovou obezřetnost a jsou proti zásahům státu, ale nyní do záchrany ekonomiky vloží přes 130 miliard liber (3,8 bilionu Kč).

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je proti poskytnutí státní záruky letecké skupině Smartwings, do níž patří i ČSA. Vláda o ničem podobném nejednala a v současné době není takový návrh na stole, řekla Schillerová v dnešním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. O pomoci hovoří ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Stát podle Havlíčka jedná se Smartwings o záruce 500 až 900 milionů korun za úvěry, které mají firmě pomoci překonat dopady zastavení provozu v době pandemie koronaviru. Podmínkou je přejmenování firmy na ČSA a udržení 2500 zaměstnanců. Akcionáři letecké skupiny Smartwings by měli poskytnout zhruba dvě třetiny potřebné částky na záchranu společnosti.

„Já jsem žádný návrh neviděla, není na stole, ani nevím o tom, že by se měl projednávat. Já jsem názor nezměnila. Pro mě je nepředstavitelné, že bychom poskytovali státní záruky jednotlivým firmám,“ uvedla ministryně. Dodala, že ve Sněmovně prosadila zákon o státních zárukách, který pomoc firmám zasaženým koronavirem definuje.

Ministerstvo zahraničí zaplatilo při centrálním nákupu ochranných prostředků proti šíření nového typu koronaviru zhruba 14 milionů korun. K dispozici mělo z vládní rozpočtové rezervy 18,6 milionu. Zbylá částka zůstane součástí rozpočtu resortu, který ji bude moci využít opět pouze pro centrální nákup materiálu při případné druhé vlně koronaviru. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí projedná vláda a který má ČTK k dispozici.

Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a exnáměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula uvedl, že druhá vlna nastane - až čísla budou po celé České republice stejná jako v Karviné.

„Druhou vlnu poznáme z toho, že čísla, která vidíme na Karvinsku, budou stejná po celé České republice. Pak bychom samozřejmě měli problém a znamenalo by to další vlnu,“ řekl exnáměstek v pořadu Václava Moravce.

Podle něj už druhou vlnu zažívá Izrael. „Tam jsou přesné parametry druhé vlny,“ doplnil. Podle něj budeme mít větší štěstí na sklonku roku, kdy bychom mohli využít vakcínu, která by se už v té době měla vyrábět v České republice.

„Situace není katastrofická. Musíme jenom hlídat to, aby se nákaza nešířila z Moravskoslezského kraje,“ uvedl Prymula.

Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a exnáměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula komentoval víkendový nárůst nakažených covid-19 slovy, že čísla nereprezentují situaci v celém Česku.

„Pokud se podíváme na čísla v Praze, tak vidíme, že byl nárůst pouze deset lidí za den. Většina lidí je nakažených v Moravskoslezském kraji, Karviné, Ostravě a ve Frýdku-Místku,“ řekl Prymula v Otázkách Václava Moravce.

Podle něj ale opatření nejsou dostatečná a je potřeba je vylepšit, aby nedocházelo k masovému šíření covid-19. Prymula také uvedl, že případy nejsou klinicky závažné, epidemiologicky však ano.

Ve Francii se dnes koná druhé kolo komunálních voleb. Uskutečnit se mělo původně v březnu, kvůli pandemii nemoci covid-19 bylo ale odloženo. První kolo hlasování, v němž voliči vybírali vedení 35 000 měst a obcí, poznamenala rekordně nízká účast.

Úřady veřejnost ujišťují, že konání voleb je bezpečné. Jít volit podle francouzského premiéra Édouarda Philippea nyní nepředstavuje větší riziko, než jít na nákup. Hlasování bude doprovázet řada bezpečnostních opatření, voliči i komisaři budou muset mít mimo jiné roušky a každý si musí do volební místnosti přinést vlastní pero.

Účast voličů v prvním kole voleb byla mimo jiné kvůli obavám z koronaviru rekordně nízká. Činila jen 44,7 procenta. Přesto se podařilo zvolit vedení radnic více než 30 000 obcí. V druhém kole tak zbývá vybrat starosty a zastupitele už jen v 5000 obcí, jasno není například o vedení Paříže.

Ministerstvo zdravotnictví chystá propagační kampaň pro mobilní aplikaci eRouška, směřovat by měla do podzimních měsíců. V diskusním pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO).

V aplikaci eRouška je nyní registrovaných 220 000 telefonních čísel. Aplikace zaznamenává setkání s dalším telefonem v blízkosti, pokud je na obou nainstalovaná. Propojují se pomocí bluetooth, které musí mít telefon stále zapnuté. Neukládá telefonní čísla ani polohu telefonu, data neodesílá automaticky, to musí udělat uživatel, většinou na pokyn hygieniků.

Aby byla aplikace prakticky využitelná, muselo by ji mít nainstalovanou více lidí. Ministerstvo proto chystá kampaň, aby se počet uživatelů zvýšil. Vojtěch dnes řekl, že kampaň bude cílit na podzim, kdy se v Čechách začnou objevovat i jiná respirační onemocnění, než je covid-19. Kampaň by podle něj měla stát miliony korun, přesné číslo odhadnout nechtěl.

Japonské hlavní město Tokio má za poslední den dalších 60 případů nákazy novým typem koronaviru, oznámily dnes místní úřady. Počet nově nakažených v Tokiu je nejvyšší od 4. května, kdy místní úřady informovaly o 87 nově infikovaných. Počet případů začal stoupat, když se nákaza zjistila v kancelářích jedné firmy a také ve čtvrti známé nočním životem. Podle záznamů americké Univerzity Johnse Hopkinse se v Japonsku dosud koronavirem nakazilo 18 344 lidí, 972 jich s nemocí covid-19 zemřelo.

Univerzita Johna Hopkinse (JHU), která dlouhodobě sčítá potvrzené případy nákazy koronavirem ve světě, potvrdila dřívější informaci agentury Reuters, podle které se koronavirus celosvětově prokázal již u více než deseti milionů lidí. JHU dříve uváděla 9,95 milionu infikovaných. Nyní je to 10 001 527 nakažených.

Velvyslanci členských států se po několika složitých jednáních shodli na seznamu, který v sobotu podle chorvatského předsednictví EU získal potřebnou většinu hlasů. Pokud jej v pondělí na dálku formálně potvrdí zástupci vlád, budou moci od středy létat do unijních zemí Australané, Číňané, Japonci, Kanaďané či Korejci. Na seznamu figuruje také Alžírsko, Gruzie, Maroko, Nový Zéland, Rwanda, Thajsko, Tunisko a Uruguay. Patří tam i malé evropské státy Andorra, Monako, San Marino a Vatikán a také dvě balkánské země Srbsko a Černá Hora.

Hlavním kritériem pro to, aby se konkrétní země dostala na seznam, má být počet nově nakažených, který by neměl přesáhnout průměr EU. Ten činí v současnosti 16 nakažených na 100 000 obyvatel za dva týdny. Na základě tohoto požadavku zatím nebudou moci do EU cestovat například Američané, Rusové či Brazilci. Washington dal přitom tento týden najevo, že chce vyjednávat o vzájemném otevření hranic s evropskými zeměmi v příštích týdnech. Právě reciproční povolení vstupu pro své občany požaduje evropské společenství jako další kritérium pro začlenění na seznam.

Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha se situace rapidně změní na podzim. „Upínáme síly k podzimu, kdy očekáváme druhou vlnu. Nastoupí chřipka a nastoupí další respirační onemocnění a Chytrá karanténu 2.0. Připravujeme zlepšení aplikace na podzim a na to si dáváme léto,“ uvedl Vojtěch.

Podle něj aplikace stoprocentně nefunguje v telefonech od značky Apple. Vojtěch také řekl, že nemůže lidem nařídit, aby si aplikaci nainstalovali, i když ji mají pouze dvě procenta Čechů, ale k lepšímu trasování by bylo potřeba, aby ji mělo minimálně 60 procent obyvatel.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil, že v Karviné budou od 1. července přísnější opatření. „Plánujeme, že opatření se budou v Karviné zpřísňovat,“ řekl v pořadu Partie ministr. „Chceme, aby na hromadných akcích v Karviné byla hranice 100 lidí. Dosud mohlo na hromadné akce v Karviné 500 lidí,“ doplnil ministr. V Česku pak platí od 22. června opatření, kdy na hromadné akce může 1000 lidí. Ministerstvo ale počet následně snížilo o půlku právě v Karviné, která je novým ohniskem koronaviru.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v neděli v pořadu Partie řekl, že za nárůstem nakažených covid-19 může hlavně masivní testování v Karviné. „Provádíme masivní testování, týká se to hlavně lidí v Karviné. A to jsou ty hlavní záchyty. Jenom za včerejšek máme 122 nových případů, takže je to dáno tím, že opětovně plošně testujeme a nacházíme stále nové případy,“ řekl Vojtěch.

Podle Vojtěcha je ale nárůst i v jiných oblastech, protože 144 lidí se nakazilo covid-19 mimo Karvinou. I když počet nakažených roste, ministr tvrdí, že se nejedná o druhou vlnu. „Byl jsem z toho znepokojený, ale není to druhá vlna, protože provádíme masivní testování,“ vysvětlil Vojtěch.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch dnes v pořadu Partie Terezy Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že v Praze za sobotní den přibylo 10 nových případů nákazy koronavirem. Podle dřívějších informací pražské hygieničky Zdeňky Jágrové jich mělo být 8.

V pondělí padne rozhodnutí, zda Pražané budou v hromadné dopravě nadále nosit roušky. Ministerstvo, magistrát i hygiena se kloní k variantě roušky nechat, přestože od středy 1. července se toto opatření v celé republice ruší.

Zvládnutí pandemie nemoci covid-19 a jejích hospodářských následků bude hlavní prioritou půlročního německého předsednictví Evropské unie, které začíná 1. července. Kancléřka Angela Merkelová, která stála v čele spolkové republiky už při jejím minulém předsednictví v roce 2007, bude ale usilovat o to, aby nezapadla ani další zásadní témata, jako je posílení role Evropy na mezinárodní scéně, vyjednávání o střednědobém rozpočtovém rámci a brexitu či pokrok v ochraně klimatu a při digitalizaci.

„Pandemie koronaviru postavila náš společenský, hospodářský a politický život úplně na hlavu,“ nechala se minulý týden v parlamentu slyšet Merkelová. Tak trochu podobně to bude i s německým předsednictvím EU, které následuje po chorvatském a předchází portugalskému. Původně o něm totiž nejen pětašedesátiletá kancléřka, která Německo vede už téměř 15 let, měla výrazně jiné představy. Nákaza, která si v Evropě vyžádala už přes 100.000 obětí, ale leccos změnila.