Zemřel americký architekt Frank Gehry, byl jedním z autorů Tančícího domu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ve věku 96 let v pátek zemřel americký architekt Frank Gehry, jeden z autorů Tančícího domu na Rašínově nábřeží v Praze, píše deník The New York Times (NYT). Gehry zemřel po krátkém respiračním onemocnění ve svém domě ve městě Santa Monica v Kalifornii. Listu to sdělila jeho spolupracovnice Meaghan Lloydová.

„Snažím se projektovat stavby jako odpověď na lidské pocity,“ vysvětloval v jednom z rozhovorů světové architektury. Jako inspiraci zmiňoval zdroje natolik rozdílné, jako jsou indické sochy boha Šivy nebo nadívaný kapr jeho babičky před kuchyňskou úpravou.

Za největší Gehryho úspěch označil NYT Guggenheimovo muzeum ve španělském Bilbau z roku 1997, které připomíná vesmírný koráb. Konstrukce z vápence, skla a kovu pokrytá panely z titanového plechu se vymyká všem tradičním formám.

K jeho nejznámějším dílům patří také koncertní hala Walta Disneyho v Los Angeles, která se tyčí v centru města jako obrovitý železný květ. Po svém otevření v říjnu 2003 se stala symbolem města, i když její vzhled nejeden kritik přirovnával ke kornoutu s hranolky. Obyvatelé Los Angeles si ale stavbu zamilovali, akustiku budovy si zase cení umělci a diváci.

Pražský Tančící dům, jehož spoluautorem je i český architekt chorvatského původu Vlado Milunić, je inspirován fasádami okolních domů, vesměs secesních a s věžičkami.

Jak už Seznam Zprávy dříve psaly, investor původně chtěl, aby na stavbě spolupracoval světoznámý architekt, který by stavbu zpopularizoval. Podařilo se získat Franka Gehryho, kterého nadchl Milunićův model a jenž si s českým architektem hned porozuměl. Připodobnění stavby k americkému tanečnímu páru Ginger a Freda vzniklo náhodou během jejich spolupráce.

Slavná stavba natolik ovlivnila další směřování stylu architekta Franka Gehryho, že se obtiskla i do řady jeho dalších staveb. Patří mezi ně například budova DZ Bank v Berlíně, Stata Center v americkém Cambridge nebo umělecké centrum Luna ve francouzském Arles.

„Všemu jsem se vzpíral,“ uvedl Gehry v roce 2012 v rozhovoru s NYT, když vysvětloval svůj odpor vůči v určitých obdobích dominujícím architektonickým stylům. „Není to krása ani ošklivost, ale určitý znepokojivý druh uspokojení, který v prostorách někoho jiného nezažijete,“ popsal v roce 1982 Gehryho práci deníku architekt Philip Johnson.

Frank Gehry se narodil 28. února 1929 v kanadském Torontu jako Ephraim Owen Goldberg v chudé rodině druhé generace polských Židů (jeho dědeček odešel z Lodže v roce 1908). Rodina se později přestěhovala do Los Angeles, kde Gehry v roce 1951 absolvoval Jihokalifornskou univerzitu. Poté v letech 1956 až 1957 studoval urbanismus na Harvardově univerzitě.

V roce 1962 si založil vlastní firmu v Los Angeles, zpočátku pracoval na projektech obchodních center a podobných komerčních zakázkách. Koncem 70. let poprvé přestavěl svůj jednoduchý domek v Santa Monice. Použil na něj drátěné oplocení, ohrady z vlnitého plechu a holé dřevěné trámy. Sousedům se dům ošklivil a stavbu nenáviděli. „Nebyla to žádná provokace, měl jsem prostě málo peněz na přestavbu,“ uvedl Gehry. „Pak mě napadlo, že je to esteticky zajímavé. Tak proč neobrátit nízké náklady v přednost?“ dodal. V roce 1989 získal prestižní Pritzkerovu cenu za architekturu.