Hlavní obsah

V Itálii umírá už 8 procent nakažených. Proč je smrtnost dvakrát větší než v Číně?

Foto: Profimedia.cz

Provizorní zdravotnické stany v italském městě Brescia.

18. 3. 12:10

Za poslední tři dny v Itálii na COVID-19 zemřelo 1 062 lidí, což činí přes 13,2 % z celkových úmrtí v důsledku koronaviru na celém světě od vypuknutí epidemie v čínském Wu-chanu. Podíl nakažených, kteří na nemoc nakonec zemřou, se včera vyšplhal téměř k osmi procentům, což je nejvíc na světě a dvojnásobek celosvětového průměru. Co je příčinou nepříznivé bilance a jak se z ní můžeme poučit?

Článek

Situace, kterou v posledních dnech sledujeme v Itálii, nemá ve světě obdoby. Počet mrtvých v důsledku nového koronaviru tam denně roste více než dvojnásobným tempem oproti nejhorší fázi epidemie v Číně. Stovku mrtvých za den italská bilance poprvé překonala 8. března. O sedm dní později přišel smutný rekord v podobě úmrtí 368 lidí za den. Čína zaznamenala nejvyšší počet mrtvých za den 23. února, kdy jich bylo 150.

V Itálii roste i počet nově nakažených, což dál víc a víc zatěžuje už tak přetížené zdravotnictví. Výsledkem proto je i stoupající smrtnost. Ta už dávno v Itálii neodpovídá původně očekávané a často zmiňované hranici 2–3 %, nýbrž přes 7,94 %. Ještě v neděli, po strašidelném denním nárůstu obětí o 368, smrtnost činila 7,3 %. V Číně je dosavadní smrtnost 4 %, celosvětový průměr pak necelá 4 %.

Co je smrtnost?

Demografický ukazatel udávající podíl zemřelých z určité populace (v tomto případě populace nakažených koronavirem) za určité časové období.

Proč je smrtnost v Itálii tak vysoká?

Na smrtnost má vliv mnoho faktorů. Nejzásadnější je pochopitelně množství nakažených v kombinaci s kapacitou místního zdravotnického systému. Významně se ale na smrtnosti podepisuje i množství provedených testů – jinými slovy, do jaké míry je představa o množství nakažených reálná. Vliv ale mají i nenápadnější faktory, jako je například množství seniorů v populaci nebo obecně zdraví populace (to se může lišit třeba na základě množství kuřáků a podobně).

Problém číslo 1 - plné nemocnice

Za hlavní příčinu vysoké smrtnosti v Itálii se považuje nedostatečná kapacita nemocnic, respektive nedostatek plicních ventilátorů a lůžek na JIP. To je samozřejmě důsledkem vysokého počtu nakažených, Itálie nicméně nebyla dobře připravená.

Kolabující zdravotnictví v Itálii jsme popsali už dříve:

Když o tématu mluvil český ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, řekl, že Itálie je v tomto ohledu na pomyslném evropském žebříčku velmi nízko. A potvrzují to i statistiky. Eurostat nebo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj sice nezveřejňují přesné informace o nemocniční výbavě v jednotlivých zemích, dá se ale vycházet ze statistiky počtu nemocničních lůžek na 1 000 osob. Že na tom Itálie není dobře, se můžete přesvědčit v následujícím grafu.

Čím víc testů, tím menší smrtnost

Další důležitý faktor pro smrtnost je počet testů na obyvatele, přičemž platí, že čím je vyšší, tím nižší je smrtnost. Prvním důvodem je to, že více testů znamená více odhalených nakažených, jejich lepší izolace, a tím pádem zpomalení šíření viru. Druhým a na první pohled méně zřejmým důvodem je, že s každým pozitivním testem se zvyšuje celkový vzorek pro výpočet smrtnosti - zjednodušeně řečeno, ví se i o více lehkých případech, které neskončí smrtí, a tím pádem je výsledný poměr smrtnosti nižší.

Testuje Itálie málo? Na tuto otázku bohužel tentokrát nelze dobře odpovědět srovnáním s ostatními zeměmi. Itálie totiž testuje násobně více než ostatní evropské země, ale zároveň má i násobně více nakažených, nabízelo by se srovnání s Čínou, kde byl po jistou dobu nápor nově nakažených za den podobný jako nyní v Itálii, čínský systém testování ale není zcela průhledný a doprovázela ho řada zmatků.

Podíl seniorů na populaci

Staré koronavirus zabíjí mnohem pravděpodobněji než mladé. Jak moc se ale stáří populace může podepsat na celkové smrtnosti v dané zemi?

Na evropské úrovni je Itálie v podílu starých lidí v populaci vysoko, nevyčnívá ale výrazně. Osoby nad 65 let tam činí 23,3 % populace, například v Česku je to 19,2 % a v Německu 21,7 % a průměr EU (ještě včetně Velké Británie) je 19,7 %. Že se ale tento faktor na smrtnosti skutečně podepisuje, nepřímo vychází ze srovnání s Čínou, kde by mohl částečně vysvětlit dvojnásobný rozdíl ve smrtnosti s Itálií - starší 65 let činí 12 % čínské populace, tedy o téměř polovinu méně než v Itálii.

Další faktory a všeříkající srovnání

Smrtnost menší měrou ovlivňuje i zdraví populace. Na tom se ale podepisuje tak obrovská řada dalších faktorů, že je prakticky nemožné tuto kategorii komplexně uchopit. Kdybychom měli jmenovat jeden z dalších konkrétních faktorů za všechny, bude to zřejmě kouření. Ale ani srovnávání počtu kuřáků v Itálii s dalšími zeměmi samo o sobě nedává valný smysl. Místo toho pro ilustraci komplexnosti problému uvedeme jedno „extrémní srovnání“ - Itálie versus Jižní Korea.

Jižní Korea se v nejhorších dnech epidemie potýkala s nárůsty nově nakažených o 800 lidí za den, celkově se v Jižní Koreji nakazilo přes 8 400 lidí. Obě čísla tvoří přibližně čtvrtinu současného stavu v Itálii, úmrtí je ale v Jižní Koreji násobně méně – 84. To znamená smrtnost menší než jedno procento, takže téměř osmkrát menší číslo než v Itálii.

Co způsobilo takový rozdíl? Odpověď se prolíná všemi zmiňovanými kategoriemi, ve kterých na tom Jižní Korea byla lépe než Itálie. Počet lůžek na obyvatele je tam čtyřnásobný, podíl lidí starších 65 let v populaci téměř o třetinu menší a počet testů na koronavirus na milion obyvatel násobně vyšší. A co kouření? V Itálii kouří asi 24 % populace, v Jižní Koreji 27 %. I přesto se ale do rozdílu ve smrtnosti mohlo kouření podepsat, upozorňuje CNN. V Jižní Koreji totiž 62 % nakažených byly ženy. A žen v zemi kouří jen 5 %, zatímco v Itálii je genderový rozdíl v kouření minimální.

Ponaučení? V Británii a USA hrozí katastrofa

Důvody vysoké smrtnosti v Itálii ukazují na další potenciální zranitelné státy. Je jich víc, například ve Velké Británii a Spojených státech k tomu ale zranitelnost prohloubila volná reakce úřadů.

Graf uvedený výše ukazuje, že Velká Británie je na tom, co se nemocničních lůžek týče, ještě hůř než Itálie, Spojené státy jsou na tom podobně (2,8 lůžka na 1 000 obyvatel). Po slovech Borise Johnsona o spoléhání se na kolektivní imunitu asi nikoho nepřekvapí, že Británie ani příliš nevyniká v počtu testů na koronavirus, USA jsou pak na tom ještě hůř. Lidé nad 65 let ve Spojeném království tvoří 18 % populace, v USA 16 %.

Oproti Itálii ale tyto dva státy mohou mít o jednu důležitou věc navíc - ponaučení z dobře a spolehlivě mapované situace v Itálii. Jestli ho dokážou přetavit v úspěšné zvládnutí epidemie, ukážou příští dny a týdny.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené