Hlavní obsah

V Kolumbii protestují statisíce lidí, duch občanské války stále žije

V hlavním městě Kolumbie Bogotě ve čtvrtek vyšly do ulic statisíce lidí. (Video: Tomáš Trněný, Reuters)

22. 11. 14:55

Nepokoje zachvátily Latinskou Ameriku. Kromě Chile a Bolívie se lidé bouří také v Kolumbii. V hlavním městě Bogotě ve čtvrtek vyšly do ulic statisíce lidí. Požadují po vládě zachování minimální mzdy pro mladé lidi a všeobecné právo na důchod. Demonstrantům také vadí korupce na univerzitách a nedostatečná ochrana lidskoprávních aktivistů.

Článek

Nejmasovější demonstrace za poslední roky ochromily Bogotu. S vrtulníky nad hlavami policie ve čtvrtek ráno zakročila slzným plynem proti demonstrantům, kteří ještě před úsvitem zablokovali provoz autobusových linek. Navzdory silnému dešti se tisíce lidí shromáždily na náměstí Simóna Bolívara, kde zazpívaly státní hymnu.

S ustávajícím deštěm přibylo konfliktů. Během večera už bylo ve městě slyšet několik explozí, policie použila slzný plyn na náměstí Simóna Bolívara a v kampusu Národní univerzity, kde proběhly nejtvrdší střety.

Jde o zatím nejkritičtější období pro vládu prezidenta Ivána Duqueho, který do úřadu nastoupil loni v srpnu. Jeho aktuální podpora se podle průzkumů pohybuje kolem 26 procent, tedy nejníž za dobu jeho vlády.

Podobně jako v Chile má velká část protestujících pocit, že se jich ekonomický růst netýká. „Ekonomika neroste, jak tvrdí Duque a jeho přátelé. Rostou jen zisky bankéřů, kteří vysávají naši ekonomiku,“ napsal na Twitter opoziční senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Gustavo Petro.

Prezidenta demonstranti kritizují za nedostatek ochrany domorodých obyvatel. Ti jsou hromadně zabíjeni dezertéry ze strany levicových rebelů. Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC) válčily s kolumbijskou vládou více než padesát let, během nichž bylo zabito 260 tisíc lidí a více než sedm milionů obyvatel muselo opustit své domovy. Příměří obě strany uzavřely v roce 2016, někteří ozbrojenci ale dodnes odmítli složit zbraně a pokračují v násilnostech.

Nejhorší situace je na východě země v oblasti Catatumbo u hranic s Venezuelou. Po uzavření příměří se zde totiž objevila další rebelská skupina, Národní osvobozenecká armáda (ELN). Ta využívá situace ve Venezuele a přes ni expanduje až do Guyany. Venezuelský prezident Nicolás Maduro nad zločiny ozbrojenců přivírá oči, Národní osvobozeneckou armádu totiž považuje za své ideové příznivce.

Doporučené