Hlavní obsah

V Praze na Ďáblickém hřbitově a na Vyšehradě si lidé připomněli oběti komunismu

Foto: Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Reklama

Památku obětí komunistického režimu uctili v sobotu na hřbitově v Ďáblicích zástupci Sdružení bývalých politických vězňů, Poslanecké sněmovny a Senátu. U pomníku obětí komunismu položili věnce i představitelé církve či diplomaté.

Článek

Na hřbitově leží kolem 200 obětí komunistického režimu včetně více než 40 dětí. „Stojíme tady především proto, abychom uctili památku obětí, ale zároveň tady stojíme proto, abychom si připomenuli skutky jejich katů. Jsou místa v naší historii, na která nemůžeme být pyšní, a právě proto bychom si je měli neustále připomínat,“ řekl místopředseda Senátu Jiří Růžička (STAN)

Místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) zdůraznil, že podobné tragédie si musí lidé připomínat proto, aby nezapomněli. „Nesmíme nikdy zapomenout na ty, kteří neváhali v boji proti komunistické totalitě obětovat vlastní pohodlí, svobodu a životy,“ uvedl.

Modlitbu za oběti komunismu následně pronesli kardinál Dominik Duka a kněz Petr Jan Vinš. Vinš řekl, že hrůzy totalitního režimu umožnilo také mlčení tisíců lidí, kteří se proti němu nevymezili. „Modlíme se za to, abychom, když přijde náš čas mluvit, nemlčeli,“ uvedl Vinš.

Pomník stojí na čestném pohřebišti u zdi hřbitova, které je osázeno více než stovkou symbolických náhrobků. Patří těm obětem totalitního režimu, které se zatím podařilo identifikovat z hromadných hrobů.

Památka se na Ďáblickém hřbitově připomíná každoročně v den, který předchází výročí popravy političky a právničky Milady Horákové. I u jejího hrobu na vyšehradském hřbitově dnes zástupci politiků a různých organizací položili věnce. Hrob je pouze symbolický, kde přesně jsou ostatky Horákové pohřbeny, není známo.

Právnička, národněsocialistická poslankyně a bojovnice za práva žen Milada Horáková se za druhé světové války zúčastnila protinacistického odboje. Za činnost v Ženské národní radě ji v období druhé světové války věznilo gestapo. Aktivně vystupovala i proti komunistickému režimu. V roce 1950 byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k trestu smrti za údajnou špionáž a velezradu. Popravena byla navzdory přímluvám osobností z celého světa.

Reklama

Doporučované