Hlavní obsah

V USA je více zbraní než lidí. Za masové vraždy nemohou, namítá Trump

Vyšetřovatelé v USA zkoumají motivy pachatelů víkendových masových vražd.

7. 8. 12:30

Americký prezident vyzval k postihu nenávistných projevů na internetu, sociálních sítích a ve videohrách. Rovněž k identifikaci mentálně postižených, kteří mohou ohrožovat okolí. A k zavedení trestu smrti pro masové vrahy a zločince z nenávisti.

Článek

Pondělní projev amerického prezidenta Donalda Trumpa byl reakcí na víkendovou střelbu v Texasu a Ohiu s více než třiceti mrtvými. Trumpův demokratický předchůdce v úřadu Barack Obama oproti tomu apeloval na odmítnutí agresivní rétoriky politických vůdců.

Útoky Trump označil za „terorismus na domácí půdě“ a střelce z El Pasa, jehož útok nesl rasový podtext, nazval „zlým mužem“. Zároveň uvedl, že americký národ musí pevně odsoudit rasismus, náboženský fanatismus a myšlenku nadřazenosti bílé rasy.

Trump se nezmínil o možnosti zavedení kontrol při prodeji střelných zbraní, k němuž mnozí v USA vyzývají. Podle šéfa Bílého domu nemají na častých případech střelby na veřejnosti s desítkami obětí vinu zbraně, ale „duševní poruchy a nenávist".

Ty, kteří se provinili zločiny z nenávisti a masovým vražděním, by měly soudy odsuzovat k smrti, řekl Trump. A rovněž navrhl, že možnost, jak zabránit budoucím hromadným střelbám, zahrnuje řešení násilí ve videohrách.

„Musíme si posvítit na tmavá zákoutí internetu a zastavit masové vraždy před tím, než k nim dojde. Internet se používá k obchodu s lidmi, nelegální distribuci drog i řadě dalších ohavných zločinů,“ řekl Trump před novináři. „Rizika spojená s internetem a sociálními sítěmi nemohou být ignorována a nebudou ignorována,“ dodal.

Internet a střelecké útoky

Trump tak reagoval na skutečnost, že necelou půlhodinu před střelbou se na diskuzním portálu 8chan objevil nepodepsaný manifest, v němž se hovoří o „hispánské invazi do Texasu" a o plánu rozdělit Ameriku na území podle ras.

Spekuluje se, že autorem textu mohl být Patrick Crusius, podezřelý z útoku. V sobotu večer se útok odehrál u obchodního střediska Walmart v texaském městě El Paso, zemřelo 22 lidí a dalších 24 bylo zraněno.

V posledních měsících se portál 8chan stal místem, kde extremisté těsně před útokem zveřejňují své plány. Letos byly na anonymním diskuzním serveru předem ohlášeny nejméně tři masové střelby – kromě víkendového útoku v El Pasu šlo o březnovou střelbu ve dvou mešitách v novozélandském městě Christchurch a dubnovou střelbu v synagoze v Kalifornii.

Útok v El Pasu však bude mít na provoz 8chanu dopad. Bezpečnostní společnost Cloudflare, která chrání weby například před DDoS útoky, s 8chanem ukončila smlouvu a ten tak momentálně nefunguje.

Pravděpodobně se však pouze připravuje na přechod k jinému poskytovateli, společnosti BitMitiGate, která již v minulosti nabídla podporu jinému kontroverznímu diskuznímu fóru Daily Stormer. 8chan z internetu tak zmizel zřejmě jen dočasně.

120 zbraní na 100 Američanů

Podle souhrnné zprávy švýcarského výzkumného institutu Small Arms Survey Američané v roce 2017 oprávněně či neoprávněně drželi více než 393 milionů zbraní. To je téměř polovina všech civilních zbraní na planetě. Na 100 Američanů tak podle studie průměrně připadlo 120 zbraní. Mezi lety 2007 a 2017 toto číslo navíc vzrostlo – a to o jednu pětinu.

Podle výzkumu výzkumné organizace Pew Research Center z roku 2017 Američané vlastní nejvíce zbraní na osobu na světě. V průzkumu řekli zhruba čtyři z deseti lidí, že buď zbraň vlastní, nebo žijí v domácnosti, kde zbraň je. Čtyřicet osm procent Američanů pak uvedlo, že vyrostli v domě se zbraněmi. Sedmdesát dva procent Američanů uvedlo, že v průběhu života ze zbraně vystřelili.

Výzkum uvádí, že většina amerických majitelů střelných zbraní jich vlastní hned několik, přičemž téměř tři čtvrtiny majitelů zbraní uvedly, že si nedokážou představit život bez vlastnictví zbraně.

Většina amerických držitelů zbraní podle studie Pew Research Center tvrdí, že hlavním důvodem, proč vlastní zbraň, je osobní ochrana. Většina úmrtí souvisejících se střelnou zbraní v Americe je však připisována sebepoškozování.

Údaje z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) ukazují, že v roce 2016 střelnou zbraní zemřelo celkem více než 38 600 osob – z toho více než 22 900 byly sebevraždy. Podle CDC představuje sebevražda střelnou zbraní téměř polovinu všech sebevražd v USA.

Podle výpočtů CNN založených na údajích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Američané mohou být zabiti střelnou zbraní 51krát pravděpodobněji než lidé ve Velké Británii.

Navzdory hlasům kritiků Trump žádné odhodlání k reformě, která by zpřísnila podmínky držení zbraní, neprojevil. Spojeným státům přitom v počtu civilně držených zbraní připadá absolutní prvenství.

Například Nový Zéland naproti tomu přístup ke zbraním rychle omezil poté, co v březnu ve městě Christchurch zemřelo nejméně 50 lidí. Parlament země hlasoval téměř jednomyslně pro zákaz poloautomatických zbraní vojenského typu. Novozélandská premiérka Jacinda Ardernová řekla, že tímto rozhodnutím zákonodárci dávají hlas obětem útoku.

Obama kritizoval projevy nenávisti a netolerance

„Měli bychom rázně odmítnout slova vycházející z úst kteréhokoli z našich vůdců, která sytí atmosféru strachu a nenávisti nebo činí z rasistických postojů cosi normálního,” uvedl bývalý prezident Barack Obama v nezvykle obsáhlém prohlášení na Twitteru ve zjevné narážce na Trumpa, jehož přímo nezmínil.

„Žádný jiný vyspělý národ netoleruje takovou míru násilí páchaného střelnými zbraněmi jako my,” dodal Obama a navrhl zpřísnění předpisů o nabývání a držení zbraní. O podobnou věc se snažil už při svém osmiletém působení v úřadě. Kvůli odporu Kongresu však neuspěl. V roce 2015 BBC řekl, že jeho neúspěch v omezování vlastnictví zbraní byl největším selháním jeho prezidenství.

Masové útoky ale také zvyšují poptávku po zbraních. Americké regulace týkající se prodeje střelných zbraní jsou volnější, než byly před dvěma lety. V únoru 2017 americký prezident Donald Trump podepsal opatření, které zrušilo Obamovo nařízení, jehož cílem bylo omezit držení zbraní vážně duševně nemocnými lidmi.

Pátrání po motivech

Podle investigativního časopisu Mother Jones se od roku 1982 odehrálo v USA více než 110 útoků masových střelců. Celkový počet lidí zabitých při těchto masakrech však každý rok představuje pouze malé procento z celkového počtu lidí usmrcených zbraní.

Američtí vyšetřovatelé usilovně pátrají po motivech dvou tragických incidentů, které o víkendu v Texasu a Ohiu připravily o život celkem 31 lidí. V obou případech byli vrahy mladí běloši, kteří zahájili palbu do davu z polovojenských zbraní. Zatímco texaský masakr je podle policie pravděpodobně projevem rasismu, v událostech v Ohiu na takový motiv nic neukazuje, napsala agentura AP.

Pár hodin po texaské střelbě v ohijském Daytonu střílel čtyřiadvacetiletý Connor Betts. Přestože šest z jeho devíti obětí mělo tmavou pleť, skutečnost, že mezi mrtvými byla jeho sestra a že střelba byla rychlá a nahodilá, na rasový motiv podle vyšetřovatelů neukazuje. „Lze těžko uvěřit, že by chtěl zabít vlastní sestru, ale stejně těžké je uvěřit, že by sestru v davu nepoznal,” komentoval střelbu daytonský policejní šéf Richard Biehl. Dalších 27 osob skončilo v nemocnici.

Smutné statistice kraluje poslední dekáda

Osm z útoků s nejvyšším počtem obětí se stalo v posledním desetiletí. Dosud nejtragičtější z nich se odehrál v říjnu 2017, kdy 64letý útočník střílel do davu shromážděného na Harvest Music Festivalu v Las Vegas. Zabil 58 lidí a zranil téměř 500 lidí.

Spojené státy ale stále nepatří k těm nejnebezpečnějším zemím, alespoň v kontextu Severní a Jižní Ameriky. Podle dat Úřadu OSN proti drogám a zločinu tam v roce 2017 na 100 tisíc obyvatel připadlo zhruba pět vražd. To je o 20 vražd méně než v sousedním Mexiku a o 25 méně než v Brazílii. Přesto v roce 2017 podle Pew Research Center došlo v USA v důsledku vraždy nebo zabití střelnou zbraní k téměř 11 000 úmrtím.

V Česku na 100 tisíc obyvatel v předminulém roce připadlo pouze 0,6 vraždy. Obdobná čísla platí i pro Německo, Slovensko nebo Polsko.

Doporučené