Hlavní obsah

V Ústí se lidé mohou lidé na náměstí seznámit s příběhy pamětníků 20. století

Foto: Getty Images

Ilustrační foto.

Reklama

5. 10. 22:38

V centru Ústí nad Labem se od úterý mohou lidé seznámit s příběhy pamětníků 20. století. Exteriérová putovní výstava vznikla pod hlavičkou Paměti národa a neziskové organizace Post Bellum. Zavítá i do Teplic, Litoměřic a Děčína.

Článek

Na Lidickém náměstí v Ústí výstava potrvá do 26. října. Sestavená je z deseti příběhů 20. století ze severu Čech, které seznámí návštěvníky s průřezem historickými událostmi moderních dějin, a to od druhé světové války přes odsun německých obyvatel, komunistické perzekuce až po účast místních pamětníků na událostech sametové revoluce a samotným jejím průběhem v severních Čechách.

Výstava vypráví mimo jiné o neodsunuté Erice Lischkové z česko-německé antifašistické rodiny, chartistovi a knězi Zdeňku Bártovi, vůdčí osobnosti Občanského fóra v Litoměřicích, o Karle Moravcové, jež se těsně po válce starala o děti z terezínského ghetta, či Heleně Zemanové, volyňské Češce, jejíž rodina byla po válce přesunuta do Čech.

Svůj příběh vyprávěl také Stanislav Špinler, který se v roce 1930 narodil v Děčíně a celý svůj život spojil se skautským oddílem, v němž dostal přezdívku Čigo. „Mně dal skauting hodně, doporučoval bych lidem, aby si jím prošli,“ řekl při dnešní vernisáži. Do skautu vstoupil po válce, vystudoval obchodní akademii, nastoupil do Kovohutí Děčín, ale odmítal vstoupit do KSČ. Čtyřicet let proto pracoval jako dělník. „Nelituji,“ zdůraznil. „Není dobře zapomínat, i když máme myslet dopředu, zbavit se všeho z minulosti nejde a bylo by to pro dnešek příliš laciné,“ uvedl.

Pamětníci pocházejí z Ústeckého kraje a svými příběhy se vztahují ke konkrétním místům. „My příběhy zaznamenáváme a rádi bychom je představili nejmladší generaci, aby si mladí lidé uvědomili, že svoboda není věc samozřejmá. A také se nemuseli vztahovat jen k nezáživným datům, ale ke konkrétním příběhům,“ řekla Michaela Pavlátová z pořádající organizace.

Exteriérovou formu zvolila Post Bellum s ohledem na pandemii a také s cílem přilákat pozornost co nejširšího publika. Na Lidickém náměstí se u panelů zastavovala dnes i v dešti řada lidí. „Ta výstava se mi hodně líbí, nejsem Ústečák, velmi mě zajímá to, co bylo před mým příchodem do Ústí, jak došlo k přerušení kořenů, a je pro mě fantastické, že to je na ulici. Já jdu ze školy domů, zastavil jsem se a nemůžu se od toho odtrhnout,“ řekl Pavel Janoš, který vyučuje na přírodovědecké fakultě ústecké univerzity.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované