Kdo byl Václav Havel a jaká byla jeho role v průběhu sametové revoluce?

Václav Havel se narodil 5. října 1936 v Praze do bohaté podnikatelsko-intelektuální rodiny. Jeho otcem byl Václav M. Havel a matka Božena, rozená Vavrečková. Jeho rodina byla spjata s českým kulturním a politickým děním dvacátých a čtyřicátých let.

Po ukončení povinné školní docházky měl v komunistickém režimu kvůli svému původu problémy při výběru dalšího studia. Proto v roce 1951 nastoupil na čtyřletý učednický obor chemický laborant, spolu s ním studoval večerně i gymnázium.

Po odmaturování v roce 1954 mu z kádrových důvodů nebylo umožněno studovat na žádné vysoké škole s humanitním zaměřením. Rozhodl se nakonec studovat Ekonomickou fakultu na ČVUT, kterou po dvou letech opustil a chtěl přestoupit na AMU, kde byl ale odmítnut a na ČVUT ho znovu nepřijali.

V roce 1956 se seznámil s Olgou Šplíchalovou s kterou se po osmi společných letech v roce 1964 oženil.

Po ukončení dvouleté vojenské služby v letech 1957 až 1959 nastoupil jako jevištní technik v divadle ABC. Na stejné pozici pracoval o rok později v Divadle Na zábradlí, mezitím se mu podařilo dálkově vystudovat dramaturgii na DAMU.

V Divadle Na zábradlí se postupně vypracoval na dramaturga, asistenta režie a nakonec i autora divadelních her. Jeho první hra z roku 1964 se jmenovala Zahradní slavnost, jeho poslední hra Odcházení vyšla v roce 2007.

Za začátek Havlovy plné politické angažovanosti by se dalo označit Pražské jaro v roce 1968. Václav Havel patřil k podporovatelům tehdejších reforem, posléze vystupoval proti politické represi.

Nastupující režim mu znemožnil další působení v divadle, kvůli jeho otevřeným vyjádřením vůči politické situaci po vpádu vojsk Varšavské smlouvy. Tento fakt ještě více podpořil jeho politickou angažovanost.

Jeho činnost proti politickému útlaku roste, v roce 1975 obdržel prezident Gustáv Husák od Havla otevřený dopis. V roce 1977 stál Havel u vzniku Charty 77, která se soustředila na dodržování lidských práv v zemi. Kvůli tomu si vysloužil pobyt ve vyšetřovací vazbě. Za své politické postoje byl třikrát vězněn, ve vězení strávil necelých pět let.

Václav Havel se od té doby stává nejznámějším českým disidentem a v zahraničí jsou dodnes uváděny jeho divadelní hry.

17. listopadu 1989 začala sametová revoluce. Brutální zásah Veřejné bezpečnosti proti demonstrujícím vyburcoval většinu společnosti.

Jelikož byl Václav Havel v tomto období sledovanou osobou a nebyl v zájmu jen policie, ale také médií, odjel mimo Prahu. Obával se, že v případě své účasti na studentských demonstracích by byla pozornost upřena na něj a myšlenky studentů by tím zanikly.

Ráno zjišťoval, jaká je situace po demonstraci. Hned druhý den ráno se vydal zpět do Prahy, protože vycítil, že teď je ten okamžik, který všechno změní.

19. listopadu, dva dny po rozehnání demonstrace, byl spolu s Alexandrem Vondrou, Janem Urbanem a dalšími, jakožto opozice, u formování a založení protitotalitního hnutí Občanské fórum.

Po pádu komunistické vlády, v jejímž čele stál Ladislav Adamec, a přislíbené abdikaci Gustáva Husáka, bylo potřeba naleznout nového prezidenta republiky. Občanské fórum se rozhodovalo mezi Václavem Havlem a Alexandrem Dubčekem. 8. prosince se shodlo, že jako kandidáta navrhne Havla.

Veřejnosti byla Havlova kandidatura oznámena 10. prosince. Občanské fórum rozjelo celostátní kampaň. Lidový nátlak a vyjednávání poslanců přesvědčilo i komunisty k volbě jejich dřívějšího nepřítele. Václav Havel byl ve svých 41 letech tedy jednomyslně zvolen 29. prosince 1989 československým prezidentem.

Podruhé se stal prezidentem 5. července 1990 již svobodně zvoleným Federálním shromážděním.

Po vzniku samostatné České republiky byl Václav Havel zvolen 26. ledna 1993 opět prezidentem. Stal se tak prvním prezidentem České republiky. Funkci hlavy státu pak ve volbách obhájil i 20. ledna 1998. Prezidentem republiky byl do 2. února 2003, kdy po něm nastoupil Václav Klaus.

Havel nezahálel ani po odchodu z politiky, věnoval se stále dodržování lidských práv ve světě a vrátil se k psaní divadelních her. Věnoval se také charitativní činnosti.

Václav Havel měl zdraví ovlivněné pobytem ve vězení a kouřením. V roce 1996 podstoupil operaci, kdy mu lékaři odebrali polovinu plíce kvůli zhoubnému nádoru, v roce 1998 v Innsbrucku prodělal operaci tlustého střeva. Václav Havel zemřel na Hrádečku 18. prosince 2011. Kvůli vážným zdravotním problémům se v posledním roce života stáhl do ústraní a na veřejnosti se příliš neobjevoval. Naposledy vystoupil týden před svou smrtí, kdy se setkal v Praze s Dalajlamou.

Více o 17. listopadu čtěte zde.