Hlavní obsah

Válečné zločiny a genocida. Exprezident Súdánu míří k haagskému soudu

Foto: Profimedia.cz

Exprezident Umar Bašír u súdánského soudu v prosinci 2019.

Reklama

11. 2. 2020 20:25

Súdánská vláda vydá do Haagu Umara Bašíra. Bývalý tamní prezident má stanout před Mezinárodním trestním soudem kvůli obvinění z válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti.

Článek

V letech 2009 a 2010 vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu na prezidenta dva zatýkací rozkazy. Umar Bašír ale obvinění opakovaně popřel. K odchodu z úřadu ho v dubnu loňského roku donutila až armáda po celonárodních protestech proti jeho vládě, která trvala třicet let.

Bývalý prezident stanul před soudem už doma v Súdánu, kde byl obviněn z korupce. Soud Bašírovi v prosinci uložil dvouletý trest, který byl podle opozice poměrně shovívavý – exprezident byl totiž obviněn také z financování terorismu a „objednání vraždy protestujících“. Vedení země následně s vydáním Bašíra do Haagu dlouho vyčkávalo.

V úterý 11. února však ministr informací Faisal Saleh a vládní vyjednavač Mohammed Hassan al-Taishi oznámili, že se vláda a povstalecké skupiny dohodly na vydání požadovaných osob do Haagu. Přímo Bašírovo jméno ale podle britského deníku The Independent nepadlo ani jednou, stejně tak nikdo nezmínil datum vydání exprezidenta. Mluvčí Mezinárodního trestního soudu odmítl celou věc komentovat. K rozhodnutí došlo během mírových jednání v hlavním městě Jižního Súdánu Džubě.

Válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti se měl Bašírův režim dopustit v oblasti Dárfúru. Dárfúr, nejzápadnější část Súdánu, byl dějištěm občanské války v roce 2003, kdy se zde střetly skupiny rebelů s vládními jednotkami. Podle povstalců vláda utlačovala nearabské obyvatelstvo.

Bašír proti rebelům vybavil loajální arabské kmeny a kočovníky zbraněmi a vytvořil milice Džandžavíd. Ty zahájily etnické čistky převážně původních afrických komunit, z nichž pocházeli rebelové proti Bašírově vládě. V žalobě stojí, že prezident použil milice k zahájení pozemních, leteckých, a dokonce chemických útoků na civilisty, což vedlo k početné emigraci z této oblasti.

Počet obětí etnických čistek není dosud znám, odhaduje se ale mezi 300 až 500 tisíci mrtvých. Téměř tři miliony obyvatel pak musely opustit své domovy.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované