Hlavní obsah

Velký průšvih. Na 300 tisíc lidí vláda úplně zapomněla, říká sociolog

Foto: Profimedia.cz

Lidé chtějí šetřit. To ale může být problém pro ekonomiku. (Ilustrační fotografie)

9. 5. 17:20

Jaká rizika a dopady může koronavirus přinést pro českou společnost? „Ekonomická krize v roce 2009 se hodně podepsala na nerovnostech a tato krize může mít také velké dopady,“ říká Dan Prokop.

Článek

Pandemie zastavila život v Česku na dva měsíce. Podle sociologa Dana Prokopa teď závisí především na vládě, jak těžce pocítí dopady lidé, až se život opět rozeběhne. V situaci, jako je tato, je také demokracie ve větším nebezpečí než za běžné situace. „Když už toho někdo využije, jako se to stalo v Maďarsku, tak to může demokracii zničit,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Prokop.

Opatření se pomalu uvolňují a lidé se opět vrací do svých běžných životů. Jak se promění společnost po koronaviru?

Pokud vezmu ty ekonomické dopady, tak lze očekávat nárůst nezaměstnanosti. Ta by se mohla udržet na relativně dobré úrovni, pokud vláda pomůže firmám udržet si zaměstnance. Nezaměstnanost se může dostat na pět procent, ale i klidně na deset procent. Záleží, jak stát bude efektivní. Další riziko může být to, že podle výzkumů zhruba 35 % občanů říká, že chce šetřit. To znamená, že se sníží poptávka a odbyt firem. Mohla by tím vzniknout sekundární krize, a proto je důležité, aby stát pomohl lidem, kteří mohou přijít o práci. Je důležité, aby se toho lidé neobávali, a nezpůsobilo to tak krizi po poptávce.

A neekonomické dopady?

Samozřejmě v krizích se často zvyšují nerovnosti. Ti, co přišli o příjmy a práci, jsou většinou z chudší části společnosti. Sekundárně se to ale může projevit i ve střední třídě.

Myslím si, že se trochu změní i pracovní procesy, protože řada firem zjistí, že nemusí mít všechny lidi v kanceláři a platit si prostory ve městě, ale že i z domova se dá efektivně pracovat. Také by krize mohla pomoci digitalizaci. Tedy alespoň v to doufám.

Nicméně dlouhodobě nás koronavirová krize vytrhla z konzumu a upozornila na zranitelnost společnosti. A teď je otázka, jestli si z toho něco vezmeme. Například je opravdu potřeba mít sociální zabezpečení, firmy si musí přispívat na program typu „kurzarbeit“ a všichni by si měli platit nemocenské pojištění. Zranitelná je ale i ekonomika.

Myslím, že krize upozornila na to, jak je velice daněná práce v České republice. Daníme asi o 4 % více, než je průměr v Evropské unii. Naopak vůbec nedaníme vlastnění nemovitostí a další věci. Což je problém z toho důvodu, že mnoho lidí to udržuje relativně blízko chudobě. Takže doufám, že to trochu nastartuje racionálnější diskuzi o tom, jak změnit danění práce.

Omezení svobody občanů je stále aktuální, i když se opatření uvolňují. Dá se to vnímat jako riziko?

Samozřejmě ano, protože vždycky do jisté míry stoupá riziko svobody, po opatřeních jako jsou tato. Když už toho někdo využije, jako se to stalo v Maďarsku, tak to může demokracii zničit.

Ideálně to vystihuje známý citát od filozofa Michela Foucaulta, že epidemie je ideální pro lidi, kteří chtějí upevnit moc. Dá se v ní totiž legitimizovat i drastičtější opatření. Vidíme, že v Maďarsku to zafungovalo, a musíme se tomu vyvarovat, aby to nevzniklo v Česku. Myslím si, že většina těch opatření měla svoje odůvodnění, ale je stále potřeba to poměřovat se svobodou.

Mohla by Česká republika směřovat k tomuto scénáři?

Myslím, že zatím ne, ale vidím tu dvě rizika. Není úplně transparentní, jak se pracuje s daty o šíření epidemie. Veřejnost, na rozdíl od Slovenska, nezná modely, podle kterých se dělají opatření. Stát navíc zveřejnil minimum dat, která bychom mohli využít pro nějaká modelování situací a podobně. Oproti Slovensku je Česká republika méně transparentní. Druhou věcí je pak dlouhodobé uzavření hranic, kde bych si já osobně dal pozor s nějakými prohlášeními.

Nechci tím říct, že by to někdo v této situaci dělal nebo nad tím přemýšlel, ale v takové situaci je riziko ztráty svobody podstatně vyšší než normálně.

Které skupiny jsou koronavirovou krizí nejvíce ohroženy?

Jsou to čtyři skupiny, které jsou ohrožené. Jednou skupinou jsou OSVČ, z nichž 24 % říká, že ztratilo práci. Ty však alespoň mají kompenzační bonus, který v některých případech může stačit.

Další skupinou jsou určitě samoživitelky. Ty přešly na ošetřovné, které se počítá z hrubé mzdy, a jelikož samoživitelka má relativně vysokou čistou mzdu, protože dostává různé slevy, její příjem se tak o dost sníží. Dostávají zhruba 11 až 14 000 korun na ošetřovném a nemají další příjmy.

Dále jsou to lidé, kteří pracovali na dohodu. Ti práci pravděpodobně ztratili úplně.

A poslední skupinou jsou zaměstnanci, kterým byl výrazně zredukován úvazek a mzda. Na OSVČ vláda myslí, ale na ty další tři skupiny nějak zapomněla. Těch může být až 300 000 v České republice. Vláda by je měla taktéž zařadit do skupiny jednorázové podpory.

Prohloubí se rozdíly ve společnosti ještě více, když chudí chudnou?

Pokud zvládneme ekonomickou krizi, tak by se tolik prohloubit nemusely. Pokud se stane opak, tak díky poklesu exportu a poptávky zaniknou firmy, vzroste nezaměstnanost a bude to mít velké dopady. Ekonomická krize v roce 2009 se hodně podepsala na nerovnostech a tato krize může mít také velké dopady. Máme to v rukou, ale měli bychom se více snažit podporovat domácnosti. Samozřejmě vláda nemá v rukou všechno.

Jak na tom jsou vyloučené lokality?

Vyloučené lokality přinášejí zásadní riziko šíření viru, jak už se ukázalo na Slovensku, ale i v Singapuru. Tam je velká koncentrace lidí, která se nedá ovlivnit, protože tam člověk bydlí na ubytovně v pěti lidech na malém prostoru. Můžou se z nich tak stát ohniska nákazy, takže si na to musíme dát pozor.

Druhá věc je, že my stále nemáme sociální bydlení. Zavedli jsme si tu bezdoplatové zóny, ale teď budou ztrácet půdu pod nohama lidé, kteří jsou z nižší a střední třídy. Místo toho, aby si udrželi nějaké nájemné bydlení s doplatky, tak ta malá flexibilita českého sociálního systému je může poslat ke dnu. Samozřejmě každá taková věc, která postihuje nižší střední třídu, má tendence zajistit riziko posílení vyloučených lokalit.

Bude se kvůli prohlubování rozdílů ve společnosti polarizovat společnost?

Nevím, jestli se na to dá jasně odpovědět. Záleží asi více na ekonomice než na průběhu pandemie. Kdyby se podařilo nastartovat ekonomiku a nemusela by se opět zavádět opatření, tak by to bylo dobré. Sice jsme zvládli první boj, ale naše data ukazují, že se zvyšuje kontakt mezi lidmi. Kdyby to bylo opačně a nezvládli bychom tu situaci, tak by se mohly posílit preference populistů.

Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Doporučené