Článek
Nájmy v České republice rostou, v Praze dosahují dokonce rekordních úrovní. To se projevilo i na celkových výdajích všech českých domácností. Podle Eurostatu Češi zaplatí ročně za bydlení a energie celkem 25,3 miliardy eur.
Ještě v roce 1998 to přitom bylo jen 6,8 miliardy. Co se ale příliš nezměnilo, je poměr vůči ostatním výdajům, které domácnosti zaplatí za bydlení. 6,8 miliardy v roce 1998 dělalo 21,8 procenta všech výdajů, nyní výdaje na bydlení dělají o necelá čtyři procenta víc, tedy čtvrtinu veškerých výdajů českých domácností. Jejich celková částka je přitom násobně vyšší.
České domácnosti tak za bydlení zaplatí celkově větší částku než v letech 2008, ale stále jde o 25 % veškerých výdajů. Tento poměr se za deset let nezměnil.
Vysoké výdaje se u domácností týkají pochopitelně i jídla a nealkoholického pití. Dohromady 16 % z veškerých nákladů jde právě na tyto produkty. Co se týče alkoholu, za každou stokorunu, kterou české domácnosti utratí za jídlo a nealkoholické nápoje, utratí padesát korun za alkohol a návykové látky.
Celkově utrácí české domácnosti víc za vše – kromě vzdělávání. Tam naopak utrácíme méně než před deseti lety, i když jde o vyšší částku než v roce 1998. Celkově v EU naopak výdaje domácností za vzdělání postupně rostou.
V Evropské unii se výdaje domácností za posledních dvacet let zdvojnásobily. Na rozdíl od Česka, kde klesly výdaje za vzdělávání, se v EU nesnížila ani jedna položka. Evropské domácností tedy dohromady utrácí víc za vše.
Ve všech zemích V4 se zvýšily výdaje domácností na bydlení podobně jako v České republice. S výjimkou Maďarska, kde za posledních deset let narostly jen minimálně. Nepatrně se v Maďarsku zvýšily i výdaje na dopravu a na volnočasové aktivity. Na datech je ale vidět, že maďarské domácnosti zpomalují strmý růst výdajů, který započal po roce 1998.
Nejvíce evropské domácnosti utrácejí za bydlení. V porovnání s celou EU ale české domácnosti utratí o poznání méně za dopravu. Ta je v unii hned po bydlení druhým největším výdajem.
