Hlavní obsah

Virus se v Číně šířil mnohem dřív. Tým WHO ale zachvátily neshody

Foto: Profimedia.cz

Šéf mezinárodního týmu WHO Peter Ben Embarek na tiskové konferenci 12. února.

Reklama

16. 2. 8:30

Vpuštění mezinárodního týmu WHO do Wu-chanu po roce řádění pandemie mělo přinést tvrdá data a zásadní poznatky o šíření nemocí. Namísto toho panují další zmatky, tentokrát i uvnitř samotného vyšetřovacího týmu.

Článek

Vyšetřování, na jehož výsledek čeká celý svět, od počátku provází jeden zádrhel za druhým. Samotnému vyslání 17členného mezinárodního týmu Světové zdravotnické organizace (WHO) předcházely neustálé „změny nálad“ na čínské straně a posouvání termínu zahájení. Čína pak expedici stopla i ve chvíli, kdy už část členů byla na cestě do původního epicentra nákazy – Wu-chanu.

Jak kostrbatě vyšetřování začalo, tak i pokračuje. Na jeho průběhu se neshodují nejen světové mocnosti, ale ani média citující jednotlivé účastníky mise.

Šéf mise Peter Ben Embarek uvedl, že už v prosinci 2019 bylo ve Wu-chanu nakaženo přibližně tisíc lidí. To podle něj znamená, že virus koloval mezi lidmi už mnohem dříve.

Chybějící data

Vyšetřování mělo přinést jak nové poznatky o původu koronaviru, tak data o prvních nakažených v čínském městě. Právě situaci kolem druhého zmíněného cíle interpretují jednotliví členové WHO rozdílně.

„Čínští vědci odmítli sdílet hrubá data, která by mohla světu přiblížit pochopení původu pandemie koronaviru.“ Takto znepokojivý závěr o vyšetřování týmu WHO ve Wu-chanu ke zlosti Číny, ale také některých vědců, přinesl například americký deník New York Times.

„Vědci tvrdí, že pokračující odpor Číny vůči odhalení informací o počátcích vypuknutí epidemie jim ztěžuje odhalení důležitých vodítek, která by mohla pomoci zastavit budoucí propuknutí těchto nebezpečných nemocí,“ stojí v textu. Podle citací pak mezi „jindy klidnými vědci“ (tedy experty WHO) měla propuknout i hádka a „neshody ohledně záznamů pacientů se vyostřily v křik na obou stranách.“

Věrohodnosti této verze napomohl australský expert na nakažlivé choroby a člen vyšetřovacího týmu WHO ve Wu-chanu Dominic Dwyer, který po návratu hovořil s agenturou Reuters. Podle něj Číňané namísto hrubých dat o 174 prvních nakažených poskytli pouze jejich nedostačující shrnutí. Právě tyto údaje jsou ale při vyšetřování jakékoli epidemie mimořádně důležité, uvedl. „Proto jsme na tom trvali a opakovaně o data žádali. Proč se to nestalo, to nemohu komentovat. Jestli za tím byla politika, nebo doba, nebo jestli to bylo obtížné… Ale jestli tam jsou nějaké jiné důvody, proč ta data nejsou k dispozici, nevím. Člověk může jen spekulovat.“

Pročínské PR

Brzy nato se ozvaly protesty. Nejen ty očekávané ze strany Číny, ale přímo od účastníků mise.

Jako střelivo čínským státním médiím posloužilo vedle textu New York Times také vyjádření britského zoologa a člena týmu Petera Daszaka. „Toto NENÍ moje zkušenost s misí WHO. Jako vedoucí pracovní skupiny pro zvířata a životní prostředí jsem pracoval s našimi čínskými protějšky s důvěrou a otevřeností. K novým datům jsme MĚLI přístup po celou dobu,“ napsal Daszak na Twitteru, kde se dočkal širokého sdílení veřejností i členy týmu. Média Global Times i CGTN na základě tohoto tvrzení uvedla, že se Západ snaží „úmyslně informace překroutit“. Spolupráci naopak popsali jako „důvěrnou a otevřenou“.

Na únorové shrnující tiskové konferenci vystoupil i šéf mise Peter Ben Embarek, který směrem k 17 čínským spolupracováním poděkoval za čtyřtýdenní hladkou spolupráci. Zatímco Čína jeho slova ocenila, podle jiných byla tato slova pouhým „PR“ zemi, která od počátku vyšetřování hatila a termín zahájení neustále oddalovala. Navíc měl Embarek podpořit hypotézu propagovanou čínskou stranou, že se virus rozšířil z dovážených mražených produktů. Hypotéza o úniku viru z laboratoře je prý oproti tomu „extrémně nepravděpodobná“.

Ben Embarek po negativních zprávách o průběhu mise poskytl hned několik rozhovorů. V obsáhlém povídání pro server Science Mag se pokusil vysvětlit, že onou „rozbuškou“ pro neshody měla být jen debata nad vyšetřováním vzorku pacientů, které Čína vyselektovala jako potenciálně nakažené ještě před prosincem 2019.

92 případů chřipky

Z původních 72 tisíc čínských vzorků ke zkoumání zbylo pouhých 92, z nichž se jim nakonec podařilo testovat 67. Všechny negativně. Ben Embark, který v minulosti pracoval v pekingské kanceláři WHO, uvedl, že mediální zprávy nesprávně interpretují nejen informace o možných teoriích rozšíření, ale také data o krizových 92 pacientech.

„Čínští kolegové před naším příjezdem identifikovali 72 000 případů ze systému sledování chřipkového onemocnění, horečky a zápalu plic, což mohou být v zásadě potenciální případy covidu-19. Pokusili se tedy použít nějakou logickou sadu kritérií, aby došli k menšímu počtu případů, které by stálo za to prozkoumat dále. Takových bylo 92,“ vysvětluje. „Poté se jim pomocí sérologických testů na protilátky podařilo otestovat 67 z těchto 92 pacientů. Ostatní byli buď nedostupní, nebylo možné je dohledat, nebo zemřeli. Všech 67 dopadlo negativně,“ osvětlil práci čínských kolegů, kteří na výzkumech začali dělat ještě před příletem mezinárodního týmu.

Vášnivá debata měla nastat ve chvíli, kdy se zbylí členové týmu chtěli dostat k původním 72 tisícům údajů. „Chtěli jsme o tom společně diskutovat, o tom, jaká kritéria byla využita, že číslo kleslo na 92. Mohla být zbytečně přísná. Mohli jsme vybrat jiná a skončit na 1000 případech a ty pak vyhodnotit. Vedla se ale standardní vědecká debata,“ vysvětlil.

Zmínil však, že pomalý postup byl frustrující. „Nezapomeňte, že podmínky byly opravdu obtížné. Byli jsme v karanténě čtyři týdny, nemohli jsme se snadno pohybovat. Za těchto podmínek není divu, že nastal i rozkol. Ale plánujeme to do budoucna dořešit, nic není definitivní.“

Virus se v Číně šířil před prosincem

O den později však Embarek dal rozhovor i CNN. Z něj mělo vyplynout, že „virus ve Wu-chanu široce koloval už v prosinci“. Jedná se tak o první potvrzení, že se nákaza šířila mnohem dříve, než se předpokládalo.

Specialista WHO měl pro CNN dodat, že čínští vědci týmu představili 174 případů výskytu koronaviru v okolí Wu-chanu z prosince 2019. Z nich 100 bylo podle jeho slov potvrzeno laboratorními testy a dalších 74 prostřednictvím klinické diagnózy pacienta. Podle Embareka to znamená, že už v prosinci mohlo být nakaženo přibližně 1000 lidí.

Tým měl podle něj také příležitost promluvit si s pacientem, který byl čínskými úřady prohlášen za nakaženého jako první. Šlo i čtyřicetiletého muže bez cestovní historie. Takové údaje pak mohou přidávat na obavách, že se virus v Číně šířil dlouho před jeho oficiálním výskytem.

Kde se virus vzal?

Někteří novináři a vědci označili vyšetřování za dvojnásobné vítězství pro Čínu a požadují více důkazů o odmítnutí teorie o úniku viru z laboratoře. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus vystoupil 12. února na konferenci s tím, že „jsou na stole stále všechny hypotézy“ o původu viru. Navzdory mediálním zprávám i Embarek potvrdil, že přestože je teorie o úniku z laboratoře „extrémně nepravděpodobná“, neznamená to, že ji lze úplně vyloučit.

Podle něj tým pracoval s několika hypotézami, pro které následně sbírali fakta a hodnotili jejich relevanci. „Jednou z hypotéz byl laboratorní únik, přímý přenos ze zvířecího hostitele a další různé verze, kde hrají roli prostředníci – hostitelé. Ano, laboratorní nehody se stávají po celém světě a staly se i v minulosti. Skutečnost, že je ve Wu-chanu takových laboratoří několik a v některých z nich se pracuje i s koronaviry, je dalším faktem,“ uvedl a dodal, že pro její potvrzení však neexistuje dostatek důkazů.

Po definování různých scénářů rozšíření vědci vypracovali pětistupňovou škálu od „extrémně nepravděpodobné“ po „velmi pravděpodobné“. „Ve zprávě také uvádíme, že všechna tato hodnocení hypotéz budou pravidelně přezkoumávána. Můžeme to znovu probrat, až budeme mít další důkazy. Vyšetřování stále probíhá.“ Žhavou teorií je pak také ta poslední měsíce propagovaná Čínou – virus se mohl do země dostat na obalech mražených produktů z jiných zemí.

Transparentní jako Čína...

Na pozadí celého vyšetřování navíc probíhá tahanice mezi Spojenými státy a Čínou. Z Washingtonu zazněla kritika hned po prvních závěrech, že virus z laboratoře pravděpodobně neunikl. Poradce amerického prezidenta pro národní bezpečnost Jake Sullivan uvedl, že Spojené státy znepokojuje, jak byly závěry zprostředkovány. Podle Sullivana je naprosto klíčové, aby zpráva byla nezávislá a „bez úprav ze strany čínské vlády“. Washington tak dal najevo, že by chtěl přezkoumat data, která mise získala.

Komentáře ze Západu Čína ve svých textech věnovaných vyšetřování označila jako nevhodné vzhledem k tomu, že se Spojené státy během pandemie rozhodly přestat WHO financovat. To by se mělo za vlády Joea Bidena změnit. „Čína vítá návrat USA do Světové zdravotnické organizace, ale namísto ukazování prstem by se měly držet nejvyšších standardů a seriózního, transparentního a odpovědného přístupu,“ píše CGTN. Tiskový mluvčí čínského ministerstva zahraničí do Washingtonu vzkázal, že by si Spojené státy měly vzít příklad z čínského přístupu a pozvat experty z WHO, aby provedli výzkumy a studie v nejmodernějších amerických centrech. „USA by se měly chovat transparentně a otevřeně, tedy stejně jako Čína,“ uvedl tiskový mluvčí Wang Wen-pin.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované