Hlavní obsah

Vizi Sparty o novém stadionu naproti na Letenské pláni radnice odmítá

Foto: Profimedia.cz

Letecký záběr na stadion fotbalové Sparty z roku 2009.

Reklama

10. 4. 2020 7:00

Ještě nejméně deset let bude hrát Sparta fotbal na svém nynějším stadionu. A co dál? Ředitel klubu František Čupr připouští tři varianty: Rekonstruovat současný stadion, či postavit nový na pláni přes ulici. Anebo Letnou opustit.

Článek

Lhůta 10 let, během které Sparta na svém současném stadionu rozhodně setrvá, není zmíněna nijak náhodně. Když totiž v roce 2014 zahlazovala Sparta svůj letitý spor se státem ohledně ceny pozemků, na nichž současný stadion stojí, zavázala se, že právě tento pozemek v jejím vlastnictví bude využíván pro sportovní činnost nejméně do roku 2030.

A co lze tedy očekávat potom? Za těch 10 let?

Generální ředitel Sparty František Čupr se netají tím, že pracuje se třemi možnými vizemi budoucnosti stadionu: „Přestavět zásadně stadion současný. Nebo postavit nový na Letenské pláni, řekněme přes ulici. A je tu i možnost stěhování do jiné městské části.“

Sparta zdůrazňuje, že fanoušci mohou být v klidu, že nyní klub hodlá investovat do stadionu současného. Ale jednoho dne na křižovatku nutnosti dalšího rozhodnutí dojde. Současný stadion samozřejmě nevydrží sto let. A to už jeho současná konstrukce slouží na Letné šestadvacet roků.

Ekonomicky nejatraktivnější variantou se pro Spartu jeví možnost využít vlastnictví lukrativního pozemku, na kterém nyní stojí stadion, k jinému, komerčnímu účelu. Jinými slovy – postavit na něm „něco“, co by majiteli klubu Danielu Křetínskému neslo přímý komerční zisk. Podobně jako hotel, který už nyní roste na někdejším tréninkovém hřišti Sparty.

A zároveň postavit nový fotbalový stadion doslova naproti přes ulici, na volném prostranství Letenské pláně. Aby se udržela tradice sepětí Sparty s Letnou a aby fanoušci nebrblali, že si musí zvykat na nějakou úplně novou lokalitu. „Je to takové mé zbožné přání,“ připustil František Čupr vizi nového stadionu „přes ulici“.

Foto: Profimedia.cz

Letecký záběr na Letnou z roku 2011, z doby, kdy se budoval tunel Blanka. Na snímku je vidět stadion fotbalové Sparty i volný prostor na protější straně ulice Milady Horákové.

Jenže k tomu by Sparta potřebovala tamní městské pozemky. A také stavební povolení. Jenže tady by patrně padla kosa na kámen.

„Co říkám k nápadu postavit výhledově nový stadion Sparty naproti přes ulici Milady Horákové na Letenské pláni? Na to je odpověď jednoduchá, to se nestane,“ reaguje Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7.

Proč? „Velká prázdná plocha uprostřed města, součást velkého městského parku, je v dnešním světě obrovská vzácnost a musíme ji volnou udržet,“ je si Lenka Burgerová jistá, že tahle sparťanská idea není průchozí.

Pokud by její stanovisko zastávali radní sedmé městské části i po roce 2030, zbyly by Spartě varianty přestavět stadion současný, anebo se odstěhovat jinam. Ekonomicky by pro klub jistě bylo zajímavé, kdyby mezitím někde vyrostl Národní stadion, o kterém se léta uvažuje. Ale po koronavirové krizi těžko předpokládat, že by na něj v dohledné době poskytl investiční prostředky státní rozpočet.

Čupr: Náš stadion máme rádi. Za 10 let uvidíme

Na pozemku, na němž stojí současná Generali Česká pojišťovna Arena, sídlí fotbalová Sparta již od roku 1917. Poslední zásadní rekonstrukce stadionu proběhla v éře klubového prezidenta Petra Macha v roce 1994, tedy před 26 lety. Konstrukce stadionu postupně stárne a jednou bude muset být nahrazena.

„V současnosti platí, že náš stadion je plně funkční, máme ho rádi a chceme do něj investovat další nemalé prostředky. V dohledném časovém horizontu jej chceme technologicky nadále doplňovat a vylepšovat. Tím myslím zkvalitnění elektroinstalace, ozvučení nebo nové LED obrazovky,“ uvádí František Čupr, generální ředitel Sparty.

Jen vylepšené ozvučení stadionu by mělo přijít na 8–10 milionů korun, celkově se v příštích letech počítá s desítkami milionů, které chce Sparta do současného stadionu investovat.

Na hlavu jí prý mezitím nespadne. „Co se týče skeletu, základní stavby, nutno říct, že za ty necelé tři desítky let, co stadion v současné podobě stojí, nenastal žádný zásadní problém. Občas jen někde trochu zatéká, tak to opravíme, ale to jsou opravdu jen drobnosti,“ říká Čupr.

Na někdejším tréninkovém hřišti roste hotel. Fotbalová Sparta dostala za pozemek od jiné firmy svého vlastníka Daniela Křetínského řádově 800 milionů korun. Od stavby nové administrativní budovy směrem do ulice Milady Horákové Sparta po protestech fanoušků upustila.

Foto: Luděk Mádl

Na místě někdejšího tréninkového hřiště Sparty už jsou vyhloubeny základy pro stavbu hotelu.

„Sparta samozřejmě přemýšlí i v dlouhodobějším časovém horizontu. Aby zajistila, že vždy bude hrát na stadionu moderních evropských parametrů. Teď nás nic nikam netlačí, jak jsem řekl, s naším stadionem jsme plně spokojeni. Ale zhruba v horizontu 10 let bychom se měli rozhodnout, jaké řešení zvolíme pro budoucnost,“ konstatuje František Čupr, jeden ze dvou viceprezidentů Sparty.

A nabízí tří základní varianty, o kterých Sparta může uvažovat. „Tou první je přestavět a zmodernizovat zásadním způsobem současný stadion tam, kde stojí. Víme, že Sparta historicky patří na Letnou, byli bychom rádi, kdyby tam i zůstala. A podle mě se třeba nabízí i varianta postavit stadion nový na Letenské pláni, řekněme přes ulici,“ odkazuje Čupr na volné prostory na Letenské pláni, od kterých současný stadion Sparty odděluje ulice Milady Horákové.

„V tom by nám musela vyjít vstříc i Praha 7, které jednak příslušný pozemek patří, jednak by k tomu musela vydat stavební povolení. A upřímně řečeno, situace není nastavena úplně tak, že by nám městská část Praha 7 vycházela zrovna vstříc. Chtěl bych ale zdůraznit, že neexistuje žádný projekt ani záměr, spíš je to takové mé osobní zbožné přání,“ zdůrazňuje Čupr.

A vzápětí zmíní i variantu číslo 3: „No a pak je tady samozřejmě možnost odstěhovat Spartu do nějaké jiné městské části v Praze.“

Sparta zdůrazňuje, že žádná z těchto vizí nemá dosud nijak reálné obrysy. A odmítá i spekulace fanoušků, že už snad někde v Letňanech nebo jiných částech Prahy sondovala možnosti nákupu nových pozemků. „Opravdu ne. Koncentrujeme se na vylepšování současného stadionu na Letné, nic dalšího není na pořadu dne,“ podtrhává Ondřej Kasík, ředitel komunikace AC Sparta Praha.

Košťál levně nakoupil, Křetínský pak doplatil

V počátcích své existence patřila Sparta formálně na Královské Vinohrady, působila na Maninách, posléze trénovala poblíž Invalidovny a zápasy hrávala zejména na Císařské louce. Po krátké holešovické epizodě se Sparta v roce 1905 objevuje na Letné, její stadion vzniká tam, kde dnes najdete Národní technické muzeum. Poblíž stadionu Slavie. V roce 1917 se pak Sparta odstěhovala na pozemek, na kterém působí dodnes.

V období let 1967–69 se dostavěly tři tribuny, stadion se tak uzavřel a vytvořil se kotel pro 35 000 lidí. V něm Sparta léta fungovala, až přišlo v 90. letech nařízení UEFA, že se evropské poháry budou smět hrát jen na stadionech s místy k sezení. V éře klubového prezidenta Petra Macha tedy přišla dosud poslední zásadní přestavba, prováděná mimochodem „načerno“ a zlegalizovaná symbolicky skutečností, že na otevírání stadionu dorazil přestřihnout pásku tehdejší předseda vlády Václav Klaus.

Dalším důležitým mezníkem je rok 2002, kdy tehdejší šéf klubu Vlastimil Košťál koupil od státu, konkrétně od ministerstva financí, pozemky pod stadionem za 20 milionů korun.

Alternativní znalecký posudek později tuto sumu označil za značně podhodnocenou. A úřednice ministerstva Jiřina Böhmová byla odsouzena za to, že stát připravila o 178 milionů korun.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových proto zpochybňoval vlastnické právo Sparty k pozemkům. Až došlo v roce 2014 k mimosoudní dohodě obou stran. Sparta tehdy státu za pozemky doplatila 34,9 milionu korun a zavázala se, že pozemky pod stadionem budou výhradně ke sportovní činnosti užívány přinejmenším do roku 2030.

Skutečnou cenu pozemků může ilustrovat skutečnost, že na ně tehdy Sparta vázala úvěrový rámec nasmlouvaný s J&T Bankou ve výši 450 milionů korun.

Vlastimil Košťál měl později v úmyslu vystavět na tomto pozemku Spartě nový stadion pod jmenovkou „Národní“. Tehdejší premiér Jiří Paroubek na to slíbil miliardu ze státního rozpočtu. Ale pak prohrál volby a tím celý příběh skončil.

Místostarostka Prahy 7 dává za vzor arénu Bayernu

Pokud by Sparta chtěla v budoucnu při přestavbě modernizovat a zvyšovat současnou kapacitu svého stadionu, která činí 18 887 osob, nebránila by se Lenka Burgerová, místostarostka Prahy 7, diskusi o tomto tématu.

„Záleželo by zřejmě nejvíce na dodržení všech opatření bezpečnosti pro návštěvníky, k tomu by se museli vyjádřit hasiči, hygiena, dopravní specialisté. Bezpečnostní parametry takových staveb se průběžně výrazně zpřísňují, na stadionech musí být bezpečné a průchozí únikové cesty, kdyby třeba z nějakého důvodu vznikla na tribunách panika,“ říká.

Tomu, aby na Letné vznikalo nějaké monstrum pro padesát či více tisícovek fanoušků, ale nakloněna není. „Na Letné pro něco jako Národní stadion nevidím prostor. Nutno zdůraznit, že všude v Evropě se nové velké stadiony staví spíš na okrajích měst s napojením na kapacitní dálnici. Dobrý příklad je nová aréna Bayernu Mnichov,“ podotýká Lenka Burgerová, která je architektkou. A urbanismus přednáší na několika vysokých školách.

Burgerová také zdůrazňuje, že Letenská pláň je místem, kudy kráčely české dějiny. „Bylo to shromaždiště armád, cvičiště, tábořiště, ale i místo korunovace Přemysla Otakara II., místo vojenských přehlídek, sokolských sletů i jedno z podstatných míst sametové revoluce.“

Je si vědoma, že v minulosti na Letné už několik sportovních stadionů stálo. „Ale byly to jednoduché dřevěné stavby, dočasně rozebíratelné, nic trvalého.“

Podstatné jsou podle ní možnosti, které volný prostor v centru města jeho obyvatelům nabízí. „Letenská pláň umožňuje řadu způsobů vyžití, ať už kulturního, sportovního nebo třeba i společenského. Na Letnou můžete jít, tedy v době, kdy není krize kvůli koronaviru, na akce, jako je festival Letní Letná, nebo do cirkusu, můžete tam sportovat nebo třeba i demonstrovat. A může tam přistát i roj vrtulníků.“

Praha 7 podle své místostarostky vychází fotbalové Spartě vstříc. „Souhlasili jsme s tím, aby na bývalém tréninkovém hřišti Sparty vyrostl hotel, neměli jsme problém ani s plánovanou administrativní budovou nad částí jižní tribuny, která by mohla stadion zarovnat se zástavbou v linii ulice. Ale od tohoto projektu upustila sama Sparta, patrně kvůli nesouhlasu fanoušků.“

Za deset let, tedy v roce 2030, bychom už měli vědět mnohem víc o tom, zda fotbalová Sparta zůstane Letné věrná.

Foto: Archiv Sparty

Takhle měla vypadat administrativní budova, kterou na Letné chtěli budovat majitelé Sparty. Od projektu nakonec ustoupili.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované