Hlavní obsah

Vízum, nebo bible. Čína pořádá hon na zahraniční učitele

Foto: Profimedia.cz

„Den učitelů“. Ilustrační foto.

Reklama

8. 9. 2020 6:30

Odposlouchávání, špehování, potlačování vlastního přesvědčení. Za dobré chování sociální kredity a naděje v podobě víza. Proměna vzdělávací politiky v Číně dopadá citelně i na západní učitele. Na jejich hlavy se vypisují odměny.

Článek

Když na začátku letošního roku vypukla v Číně pandemie, ve spoustě škol utichl život. Změny ve školství pocítili studenti, jejich rodiče i vyučující. Ale ne ve všech případech za změny mohl koronavirus. Čínským školstvím se začal šířit mnohem agresivnější virus - nová vzdělávací politika Pekingu, která zasahuje do všech koutů země. A je jedno, jestli jde o počínšťování autonomních oblastí, nebo o kantory původem z druhého konce světa.

Pohled do proměn čínského školství popisují sami v minulosti oblíbení učitelé - cizinci. Jeden z nich, který pro čínská nevládní média nechtěl poskytnout celé jméno, a tak ho označují jen jako „pana G“, pociťuje změny na vlastní kůži v průběhu celého desetiletí. Na denním pořádku jsou kontroly, zákazy, špehování, vyhrůžky.

Když se v roce 2015 stal učitelem, začal místní knihovnu zásobovat věhlasnými západními tituly. Když o pět let později přišla pandemie, spolu s jeho zrušenou pracovní smlouvou začalo z knižního fondu mizet na 200 knih anglických velikánů, od Marka Twaina po C. S. Lewise. Pan G, původně evangelický pastor ze Spojených států, do Číny přišel před deseti lety s cílem „podpořit“ rozvoj nezávislého křesťanství. Své misionářské poslání a víru v jednoho Boha sám v sobě musel upozadit, když se z něj v roce 2015 stal učitel na plný úvazek.

Kvůli učitelskému povolání a cizineckému statusu si byl vědom toho, že víra musí jít stranou, pokud mu má být dovoleno opakovaně vstupovat na čínské území. „Teď je to ale ještě jinak jiné. Teď vše půjde podle přísných osnov a knih, nic víc,“ řekl pro South China Morning Post.

Brzy má vejít v platnost nový soubor předpisů, který zahraničním učitelům jasně stanoví, jak a co učit. Konkrétně řečeno, „zdržet se zlých kultovních praktik“, což v praxi neznamená nic jiného, než se zdržovat praktikování náboženství netolerovaných čínskou vládou. V případě, že dojde k přestupkům na škále od „ohrožení suverenity Číny“, porušení trestního zákoníku, až po „bránění čínské vzdělávací politiky“, může dotyčný zahraniční lektor přijít o vízum. Vzdělávací instituce se za své kantory také budou muset zaručit, že mají platná pracovní povolení, povolení k pobytu, minimálně dva roky pedagogické praxe, bakalářský titul a kvalifikaci pro výuku jazyků.

Nově budou muset zájemci o pedagogiku absolvovat 20 hodin politické indoktrinace pokrývající čínský rozvoj, zákony, profesní etiku a vzdělávací politiku. Úřady také navrhly národní systém sociálních kreditů, který by zahraničním učitelům dával body podle toho, co a jak říkají. Během výuky i mimo ní.

Oddělení veřejné bezpečnosti v jižní provincii Chaj-nan zašlo tak daleko, že nabízí odměny ve výši až 100 000 juanů (necelých 330 tisíc korun) každému, jehož tip povede k dopadení cizinců, kteří „se bez svolení zabývají náboženskými aktivitami“. Tím se rozumí například výuka náboženství nebo zmínky o křesťanství během hodin.

Dohled nad zahraničními učiteli je volně regulovaná oblast, kterou čínské orgány zpřísňují od roku 2014. Zpočátku se soustředila na to, aby eliminovala ze škol přítomnost pedagogů s pedofilními sklony. V loňském roce začaly orgány pečlivě kontrolovat pracovní povolení zahraničních učitelů. Podle vládních údajů bylo v Číně v roce 2017 asi 400 000 zahraničních učitelů, z nichž pouze třetina měla platné pracovní povolení. Kontroly ale mají i politický přesah.

V roce 2015 Čína zavedla zákon o národní bezpečnosti, který pokrývá širokou škálu státních zájmů a zámořských vojenských akcí. Zákon měl chránit politický režim země, svrchovanost, národní sjednocení, územní celistvost, blahobyt lidí a „udržitelný a zdravý rozvoj“ ekonomiky a společnosti.

Přibližně ve stejnou dobu zahájila ústřední vláda ideologickou bitvu nařizující školám a univerzitám omezit používání zahraničních učebnic, aby se zabránilo infiltraci západních myšlenek a hodnot na akademickou půdu. Od té doby Peking ještě zintenzivnil ideologickou kampaň, která má eliminovat cizí náboženské vlivy v kampusech jako součást národního plánu sinizovat náboženství a dostat ho tak pod ideologickou kontrolu komunistické strany.

Sinizace

Sinizace je proces počínštění převážně ve smyslu jazykovém a kulturním. Jedná se o „protlačování“ čínštiny do každodenní komunikace. Velký podíl na sinizaci obyvatelstva má televize, díky které se čínština objevuje i v rodinné komunikaci v oblastech, které jinak do styku s čínsky mluvícím úřednictvem či obyvatelstvem přicházejí jen výjimečně.

Následkem tohoto tlaku musí veškerá výuka náboženství probíhat ve vlasteneckém duchu a vykonávat ji mohou pouze státem schválení duchovní. Kvůli snaze odstranit náboženské symboly a zbrzdit charitativní akce náboženských skupin Peking pořádal speciální kampaně.

V roce 2018 vstoupily v platnost změny předpisů o náboženských záležitostech, které zakazují cizincům vykonávat náboženské aktivity bez povolení. Na učitele v areálech škol následně čekala varování, aby do svých náboženských aktivit netahali studenty.

Vyvěšením letáčků to ale neskončilo. Americkému učiteli „G“ před třemi lety do učeben vedení školy nainstalovalo kamery a mikrofony. Sem tam se telefonicky ozvala policie s kontrolní otázkou, zda se v kampusu neděje něco „politicky necitlivého“.

„V sousedství jsem byl tou dobou sledován už dva roky. V okamžiku, kdy dali do mých tříd kamery, jsem věděl, že jsme vstoupili do nové fáze kontroly. Od té doby se o citlivých otázkách nediskutuje a musíte si dávat pozor na všechno, co děláte,“ řekl. „Misionářská práce je prostě u konce a já v sobě víru potlačuji na minimum. Jde to velice těžko a mluvím o tom, jen když jsem vyzván, ale jinak se k víře neobracím. Respektuji místní zákony.“

Brent Fulton, zakladatel křesťanské výzkumné organizace ChinaSource se sídlem v USA, uvedl, že i když Čína vždy prohlašovala, že se cizinci snaží získávat místní na stranu svých náboženských přesvědčení, ne vždy byly tyto zákazy dodržovány.

„Až do začátku minulého desetiletí nebylo neobvyklé, že zahraniční křesťanští učitelé používali bibli při výuce ve třídách a praktikovali náboženství doma nebo dokonce na akademické půdě,“ uvedl Fulton. Zahraniční učitelé tak byli jedněmi z největších propagátorů křesťanství v Číně. Když se Čína v 80. letech začala znovu otevírat světu, mnoho západních a jihokorejských křesťanů do Číny přicházelo jako učitelé, obchodníci a studenti, kteří do studia bible zapojovali i ostatní.

„Ale v posledních několika letech jsme svědky uveřejňování oznámení na akademické půdě zakazující náboženské aktivity a někteří učitelé byli v důsledku toho požádáni, aby opustili Čínu,“ uvedl Fulton a dodal, že studenti byli také varováni, aby si na zahraniční učitele šířící náboženství dávali pozor.

Jacquline Gao, mezikulturní konzultantka, která také školila a poskytovala rady misionářům v Číně, uvedla, že tito lidé za poslední rok a půl až dva Čínu hromadně opouštějí. Dodala, že by tím mohlo být více faktorů, od přísnějších omezení zahraničních učitelů až po nepřátelské podnikatelské prostředí a rodinné a osobní důvody.

Učitele jako pan G ale nová opatření od učení v Číně neodrazují. „Čínu si užívám a učím rád. Takže i když je situace stále horší a jsme pod drobnohledem, myslím si, že díky mému vlivu a mému vzdělání bych měl mít dveře stále otevřené,“ uzavřel.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované