Hlavní obsah

Vláda před volbami rozdává, účet za ni platí kraje a města

Kolik stojí vládní rozdávání v jednotlivých krajích?

 

Reklama

20. 2. 2017 4:26

Kabinet v posledních měsících „přidal" řidičům, lékařům, sestrám, úředníkům i rodičům. Do placení slibů se mu ale moc nechce.

Článek

Kraje na poslední chvíli uklidňují spor s řidiči autobusů, kteří v lednu nedostali slíbené vyšší platy a vyhrožují stávkou. Hejtmani přispěchali s řešením, že na jejich mzdy přispějí z vlastních rozpočtů.

Ve skutečnosti šéfové krajů jen hasí problém, který sami nezpůsobili: Peníze navíc řidičům loni na podzim přiklepla vláda, neposlala na ně ale ani korunu. Lepší ohodnocení řidičů přitom v jednotlivých krajích vyjde na desítky až stovky milionů korun.

Nejde zdaleka o jediný příklad, kdy vláda před blížícími se parlamentními volbami rozdávala a účet musel platit někdo jiný. Kraje podle zjištění Seznamu budou ze svého platit až třetinu nákladů na vyšší platy ve zdravotnictví, které ovšem původně slíbil stát. Radnice zase budou muset nečekaně najít miliony na částky, jež vláda „přidala" obecním úředníkům. A do třetice, slib garantovaných míst v předškolních zařízeních opět budou muset zadotovat města a obce, protože stát ve skutečnosti žádný přísun peněz neplánuje.

Na nemocnice doplatíme třetinu

Lednový desetiprocentní nárůst platů lékařů a sester musí ve svých nemocnicích kraje zadotovat navzdory ujišťování Ministerstva zdravotnictví, že se vše pokryje ze zdravotního pojištění.

Jenže Pardubický kraj si udělal vlastní propočty a zjistil, že vyšší platy v jeho pěti nemocnicích ročně přijdou na 122 milionů korun. „Téměř třetinu musíme najít ve vlastních zdrojích,“ vysvětluje David Záruba z kanceláře pardubického hejtmana.

Seznam oslovil všechny kraje, které mají nemocnice, a většina má podobné odhady. Ještě horší je to v případě záchranných služeb - například královéhradecká záchranka dostane od státu z potřebných peněz jen necelou desetinu.

Vláda také od ledna zvýšila platy úředníků na krajích, ve městech a vesnicích. A to o čtyři procenta. Například ve středočeském Kolíně to bude radnici stát o 3 miliony korun ročně víc. Stát sice na zvýšení platů přispěl, ale jen na „své“ úředníky, kteří v obcích vykonávají takzvanou přenesenou působnost.

Z rozdávání všemožným státním zaměstnancům tak vláda krajům a obcím kompletně proplatila jen zářijové zvýšení platů učitelů.

Členové vlády nad stížnostmi krajů jen krčí rameny. „Obecně kraje a obce dostávají více peněz, roste ekonomika. Řada krajů měla loni rozpočtový přebytek,“ řekl Seznamu premiér Bohuslav Sobotka.

Stejně argumentuje i úřad ministra financí Andreje Babiše – díky vyššímu výběru daní dostanou letos obce a kraje v celé republice o 11 miliard korun víc než v předchozím roce.

Kraje se ale brání tím, že jde o jejich peníze, o nichž si mají rozhodovat samy a ne je pouze přeposílat tam, kam jim vláda v honbě za hlasy voličů nařídí.

Vrchnostenský přístup

„Pokud vláda rozhodne, že se vybraným skupinám zaměstnanců zvýší platy, aniž by byly posíleny rozpočty krajů, jde o nepříjemný zásah do ústavou zaručených práv samospráv na hospodaření se svým rozpočtem,“ myslí si náměstkyně plzeňského hejtmana Marcela Krejsová.

Jihočeský radní Jaromír Novák označuje chování vlády za „vrchnostenský“ přístup. „Naposledy nám bylo řečeno, že jsme přeci dostali navýšení příjmů z daní. Jenže množství agend, které na nás stát přesouvá, narůstá podstatně rychleji než daňové příjmy,“ myslí si Novák.

Podle hejtmana Vysočiny Jiřího Běhounka navíc nejde jen o peníze, ale také o načasování – třeba o platech řidičů vláda rozhodla jen několik měsíců před tím, než nařízení začalo platit. „Je velmi obtížné narychlo hledat zdroje k jejich pokrytí,“ myslí si Běhounek.

Mapa krajů - platy řidičů.

Sobotkův kabinet navíc nerozdával jen peníze – loni schválil, že i malé děti budou mít zákonný nárok na místo ve školce. To jim musí zajistit radnice v místě jejich bydliště. Od letošního září novinka platí pro čtyřleté děti, od příštího roku pro tříleté a od roku 2020 dokonce pro dvouleté děti.

Plošně už se sice problém se silnými populačními ročníky přesouvá na první stupně základních škol, přesto v některých částech republiky dostane nová povinnost starosty do potíží.

Jde především o vesnice či satelity v blízkosti měst, do kterých se ve velkém stěhují mladé rodiny. Jejich školky jsou plné už teď a s povinností mít místa i pro stále menší děti se bude situace zhoršovat.

Příkladem je vesnice Mníšek deset minut jízdy autem od Liberce, kde je v každé ze tří tříd místní školky téměř třicet dětí. „Za poslední roky se k nám přistěhovalo 260 mladých lidí. Školka je už teď přeplněná, zvládáme to jen tak tak,“ popisuje starosta Roman Slezák.

Ministerstvo školství tvrdí, že na „krizové“ oblasti myslí a na nové školky v nich přispívá. „Od roku 2014 vzniklo nebo vznikne 60 nových tříd mateřských škol s navýšením rejstříkové kapacity pro 1 424 dětí,“ uvedli mluvčí Ministerstva školství.

Jenže třeba na Mníšek, jehož radnice by potřebovala kolem dvanácti milionů na stavbu nové budovy, se ze státních dotací nedostalo. Podobných případů existují v republice desítky, většinou právě v okolí velkých měst.

Jejich čekající projekty dali nedávno dohromady Starostové a nezávislí a požádali ministra financí Andreje Babiše, aby na školky přispěl z loňského rozpočtového přebytku. Babiš chce ale splácet státní dluh a o dotacích nechce slyšet.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované