Hlavní obsah

Vnitro poprvé řeklo, kolik Afghánců přiletělo. Někteří už hlásí zájem zůstat

Foto: Armáda ČR

Český speciál na letišti v Kábulu během evakuace.

Reklama

Afghánci evakuovaní z Kábulu nyní řeší svoji budoucnost. První z nich už podle informací Seznam Zpráv projevili zájem v Česku zůstat.

Článek

Do Česka v rámci evakuačních letů přiletělo 169 občanů Afghánistánu. 152 z nich požádalo o mezinárodní ochranu, ostatní mají v Česku jinou formu pobytu. Konkrétní čísla uvedlo pro Seznam Zprávy Ministerstvo vnitra.

O víkendu skončila Afgháncům karanténa a postupně dojde k přesunu žadatelů ze zařízení Ministerstva obrany do zařízení Ministerstva vnitra.

„U evakuovaných, kteří požádali o mezinárodní ochranu, v tuto chvíli probíhá tzv. přijímací procedura. Ta obsahuje např. administraci žádosti, lékařská vyšetření nebo sběr otisků prstů. Přijímací procedura běžně trvá několik dnů až týdnů a žadatelé jsou po tu dobu v uzavřených zařízeních státu,“ napsal ve vyjádření Adam Rözler z tiskového oddělení Ministerstva vnitra, co se teď řeší.

Kdo chce zůstat?

Seznam Zprávy se Ministerstva vnitra také ptaly, kolik Afghánců už projevilo zájem o to zůstat v Česku nebo kolik jich konkrétně požádalo o azyl. K tomuto dotazu ale ministerstvo neuvedlo žádné podrobnosti. Podle informací Seznam Zpráv pohovory s Afghánci už začaly a někteří už projevili zájem o to zůstat v Česku.

To potvrzují i slova ministra vnitra Jana Hamáčka, který nastínil, že většina evakuovaných Afghánců by si představovala svoji budoucnost v Česku, protože se zemí nějakou formou spolupracovali.

„Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu. Není žádným překvapením, že většina by si budoucnost představovala v České republice, protože s Českou republikou nějakou formou spolupracovali,“ řekl v pondělí ministr vnitra Jan Hamáček.

Podle typu ochrany, pro kterou se evakuovaní lidé rozhodnou, bude Ministerstvo vnitra postupovat standardními postupy v rámci státního integračního programu. V případě afghánských spolupracovníků, kteří se rozhodnou zůstat v Česku, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá, protože podle dřívějších slov Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.

Podporu, doprovod a další služby zajišťovaly při integraci v minulých přesídlovacích programech neziskové organizace. Podle Hamáčka s nimi bude stát spolupracovat i teď. Integrační program trvá rok.

Reklama

Doporučované