Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tlak na úpravu důchodové reformy po volbách roste. Předseda celorepublikové odborové konfederace Josef Středula i šéf vlivného odborového svazu KOVO Roman Ďurčo potvrdili, že chtějí probrat možné úpravy.
Hlavní je pro ně otázka návratu k pevně stanovenému důchodovému věku na 65 letech. Klíčové je podle nich upravit i pravidla pro takzvané náročné profese, tedy snížit důchodový věk pro zaměstnance v rizikovém prostředí.
„Všichni, kteří dnes potenciálně jednají o možné koaliční vládě, nám ve svazu slíbili, že téma znovu otevřou,“ tvrdí Roman Ďurčo, předseda odborového svazu KOVO.„Samozřejmě, že jsme v kontaktu. Budeme to chtít otvírat, ať jednání o vládě dopadne jakkoliv,“ dodává.
Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů, zmiňuje, že zejména v souvislosti s vítězstvím hnutí ANO a Andreje Babiše je to legitimní téma.„Očekávám, že k tomu musí dojít. S nominantem na post ministra nebo ministryně práce a samozřejmě na tripartitě,“ říká Josef Středula.
Problematické náročné profese
Oběma odborářům vadí podoba odchodu do penze u náročných profesí, které se na přelomu loňského a letošního roku zašmodrchalo.
Pro připomenutí: Jde o dlouho neřešené téma, které posunula až vláda Petra Fialy a ministr práce Marian Jurečka. Nejdříve začala platit možnost dřívějšího odchodu pro záchranáře. Těm se od roku 2023 snižoval důchodový věk v závislosti na odpracovaných směnách na pozici záchranáře. Za 4400 směn se důchodový věk snížil o 30 měsíců, za každých dalších 75 směn o další měsíc. Maximálně si záchranáři mohou důchodový věk snížit o pět let.
Následně v rámci důchodové reformy připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh, podle kterého by se stejná pravidla uplatňovala i pro všechny pracovníky pracující v nejrizikovějším prostředí a pro vybrané pracovníky v třetí kategorii rizik.
Čtyři kategorie práce a 13 rizik
Rizikovost práce se podle vyhlášky stanovuje do čtyř různých kategorií:
- 1. práce, při které není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví,
- 2. práce, u které lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví jen výjimečně,
- 3. práce, při níž jsou překračovány hygienické limity,
- 4. práce, při níž je vysoké riziko ohrožení zdraví.
Rizikovými faktory jsou: prach, chemické látky a směsi, hluk, vibrace, neionizující záření a elektromagnetická pole, fyzická zátěž, pracovní polohy, zátěž teplem, zátěž chladem, psychická zátěž, zraková zátěž, práce s biologickými činiteli, práce ve zvýšeném tlaku vzduchu.
Během projednávání důchodové reformy v Poslanecké sněmovně ovšem třetí kategorie rizik vypadla. V letošním roce se alespoň dopracoval zákon požadující, aby pracovníkům této kategorie zaměstnanci přispívali na důchod. S našetřenými penězi následně mají mít možnost odejít do předdůchodů. Úprava má být účinná od ledna 2026.
Odboráři ale rozdílná řešení odmítají a chtějí rovné podmínky. „Třetí a čtvrtá kategorie rizika by měla mít z našeho pohledu režim stejný, nikoliv jak je to uděláno, že to mají jinak,“ požaduje Josef Středula.
„Nechceme povinný příspěvek zaměstnavatelů. Ve většině firem to za prvé máme, takže je to nebude stát nic, a máme příspěvky rozdělené i podle odpracovaných let a tímhle by se to celé pokřivilo,“ vysvětluje odpor proti výsledné úpravě Roman Ďurčo.
Shoda s ANO, SPD i Motoristy
U vítězných stran by na základě předchozích výroků měly odbory najít pochopení. Hnutí ANO mělo rozšíření dřívějšího odchodu do důchodu pro další náročné profese přímo ve svém volebním programu.
Tomio Okamura z SPD začátkem roku k povinným příspěvkům k důchodům uvedl, že to bude pro starší pracovníky nedostupné a prospěje to spíše vlastníkům penzijních fondů. „Chceme řádné podmínky pro odchod do předčasného důchodu pro takzvané náročné profese,“ hlásal ve svém videu předseda hnutí SPD.
Motoristé pak ve volebním programu zmiňovali požadavek na opětovné zastropování důchodového věku na 65 let.
