Co Babišovi v posledním týdnu pomohlo k velké výhře: Efekt vítěze

Obavy z toho, že jejich hlas propadne, vedl letos nerozhodnuté voliče k tomu, že se nakonec rozhodli pro favority voleb v obou táborech – tedy ve vládním a výrazněji především v opozičním.

Zejména v opozici tato taktika převažovala a hnutí ANO na poslední chvíli „vysálo“ potenciál menších hnutí jako SPD a Stačilo! Vyplývá to z povolebního průzkumu STEM/MARK pro Seznam Zprávy, který zároveň potvrdil, že ANO má zdaleka nejstabilnější elektorát.

„Z přelivu voličů jednoznačně nejvíce profitovalo hnutí ANO, které na svoji stranu získalo část méně rozhodnutých opozičních a neparlamentních voličů. To bylo jasně patrné zejména v posledním týdnu před volbami, kdy část voličů SPD šla k hnutí ANO,“ řekl analytik a sociolog STEM/MARK Jan Burianec.

Neočekávatelně tak podle něho oproti volebním modelům, které zveřejňovaly různé agentury měsíc před volbami, oslabila SPD. „Poklesly až o šest procentních bodů,“ dodal.

Na přelivu voličů či na nerozhodnutých mohli podle analytika vydělat i Motoristé, kteří se v průzkumech pohybovali kolem pětiprocentní hranice a nebylo úplně jisté, jestli se do Sněmovny dostanou. Nakonec se jim to se ziskem 6,77 procent podařilo.

Motoristé se posledních voleb nezúčastnili, jejich aktuální voliči před čtyřmi lety nejčastěji dali hlas koalici Spolu (19 procent), Přísaze (16 procent), Trikoloře či Svobodným (dohromady 16 procent).

U druhého vládního tábora efekt stát na straně vítěze zafungoval o něco méně, podpora byla více rozmělněnější. Podle Buriance se volební modely v tomto případě trefily o něco více.

V posledních dnech například nejvíce narostli Piráti. Naopak STAN letos převzal výrazně voličů od Spolu – téměř třetinu (31 procent). Důvodem mohla být podle sociologa bitcoinová kauza. „Vlastních“ voličů, tedy těch, kteří volili koalici PirSTAN v roce 2021, měli Starostové nyní 45 procent, čtyři procenta přebrali hnutí ANO.

K přelivům „na poslední chvíli“ mezi vládním a opozičním táborem letos podle Buriance příliš nedocházelo. „Více jich bylo v prvním nebo druhém roce vládnutí kabinetu, ale už naprosté minimum v roce posledním. To už tábory byly nepropustné,“ dodal.

Průzkum také ukázal, že až v samotný den voleb se rozhodlo 14 procent lidí a dalších 16 procent pouze několik dní před volbami. Třetina voličů změnila záměr, koho bude volit v posledním měsíci.

Důležitost posledního týdne voleb není podle Buriance takovým překvapením. Probíhaly mediální debaty, kampaň byla nejintenzivnější a oslovila tak i voliče, kteří se dlouhodobě o politiku tolik nezajímají. „A ti se nacházejí právě hlavně v opozičním a neparlamentním táboře,“ podotkl.

Kromě „efektu stát na straně vítěze“, který jasně dominoval, přešla podle průzkumu řada lidí k jiné straně i kvůli lepšímu programu, přiblížení k vlastním názorům, nebo jasnějším prioritám.

Velmi silný blok tvoří také odpovědi, kde je motivem negativní postoj k premiérovi Petru Fialovi či jeho kabinetu. Často se v nich objevují výrazy „odpor“, „zklamání“, „Fiala musí skončit“ a podobně.

Cílem výzkumu STEM/MARK bylo zjistit příčiny výsledků voleb do Poslanecké sněmovny, zmapování faktorů, které ovlivnily rozhodnutí voličů, určení rozhodujících momentů pro nerozhodné voliče a vliv předvolebních debat. Terénní šetření metodikou CAWI dotazování proběhlo 5. října. Realizováno bylo 1207 rozhovorů.