Článek
Do sněmovních voleb se letos podle dostupných informací přihlásilo celkem 28 uskupení. Je jich o šest více než při minulých volbách před čtyřmi roky. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Vyplývá to ze zjištění ČTK na krajských úřadech a pražském magistrátu. Lhůta pro nominace v úterý v 16:00 skončila, volby se uskuteční 3. a 4. října.
„Krajské úřady budou nyní podané kandidátní listiny přezkoumávat a v případě potřeby nejpozději dne 6. srpna 2025 písemně vyzvou subjekty, které kandidátní listiny podaly, k odstranění závad na kandidátních listinách,“ uvedlo Ministerstvo vnitra. Ve lhůtě do 4. srpna mohou strany, hnutí a koalice doplňovat do kandidátní listiny další kandidáty nebo měnit pořadí kandidátů, informovalo.
Podobně jako v minulých letech ne všechna seskupení přihlásila adepty na poslance ve všech krajích. Největší výběr by mohli mít voliči v Praze, kde bylo podáno 26 kandidátních listin. Naopak nejmenší nabídku budou mít lidé na Vysočině, kde kandiduje 19 uskupení. Platit to bude v případě, že všechny podané kandidátní listiny budou v polovině srpna k volbám zaregistrovány.
Do voleb se podle očekávání přihlásily všechny sněmovní strany a hnutí, které podle průzkumů mají šanci znovu obsadit poslanecká křesla. Jako volební koalice kandiduje Spolu, kterou nadále tvoří vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Samostatně jde do voleb opět hnutí ANO a nově Starostové. Jejich bývalí koaliční partneři Piráti na kandidátní listiny přibrali Zelené. Podobně SPD má na kandidátkách zástupce Trikolory, Svobodných a hnutí PRO.
Zastoupení ve Sněmovně by podle průzkumů mohli mít po čtyřech letech znovu komunisté a sociální demokraté, kteří kandidují za hnutí Stačilo!, v jehož rámci si KSČM loni udržela zastoupení v Evropském parlamentu.
Úspěšnou spolupráci v evropských volbách naopak neobnovily strana Motoristé sobě a hnutí Přísaha, které se o vstup do Sněmovny pokoušejí zvlášť. Podle posledních průzkumů naopak stejně jako další uskupení nemají šanci na překonání pětiprocentní hranice voličské podpory pro získání poslaneckých křesel.
K nováčkům patří liberálně pravicová strana Voluntia, kterou založili bývalí členové Svobodných kvůli posunu této strany ke konzervatismu a nacionálním postojům. Podobně vznikla strana Vize 2025 v čele s bývalou místopředsedkyní hnutí Přísaha Karolínou Kubiskovou nebo hnutí Kruh, které založily bývalé členky pirátské strany. Za liberální proevropskou stranu Volt Česko kandiduje bývalý místopředseda Pirátů Mikuláš Peksa.
Novým je i hnutí SMS - Stát Má Sloužit (SMSka), loni založené Hnutí Generace či Rebelové. Dvouleté fungování má za sebou Hnutí občanů a podnikatelů (HOP Hydra) a hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN).
Naopak k tradičním účastníkům volebních klání patří monarchistická strana Koruna Česká, Demokratická strana zelených, strana Volte Pravý Blok, ČSSD - Česká suverenita sociální demokracie, Švýcarská demokracie, Moravské zemské hnutí, Česká republika na 1. místě, Balbínova poetická strana nebo strana Levice. Nechybí ani anarchokapitalistická strana Nevolte Urza.cz. Do voleb chce zasáhnout rovněž hnutí ANO - lepší Česko s mimozemšťany a občany motoristy, které pod upraveným názvem loni kandidovalo v evropských volbách.
Krajské úřady a pražský magistrát v nadcházejících dnech zkontrolují, zda strany a hnutí a jejich kandidáti splnili všechny náležitosti požadované volebním zákonem. Bezchybné kandidátky zaregistrují 15. srpna.
