Článek
Minulý týden jsem se zúčastnil jednoho akademického fóra v Litvě. Hovořil jsem tam o Slovensku.
Řekl jsem jim, že šéf naší tajné služby, syn koaličního politika, způsobil dopravní nehodu ve sportovním autě, jež mu nepatřilo, a vlastní společnost, kterou zamlčel. V té době jsme ještě nevěděli, že také zkopíroval svou diplomovou práci, ale když jsme to zjistili, nikoho už to vlastně ani nepřekvapilo.
Vyprávěl jsem jim, jak za všechno – včetně katastrofálního stavu ekonomiky – může lídr opozice, přestože nikdy nevládl a v parlamentu je vlastně poprvé. Nebo je to vina jeho partnerky. Nebo jeho matky.
Vysvětloval jsem jim, že i občanské demonstrace jsou v naší zemi ve skutečnosti pokusem o státní převrat. A podle koalice a tajné služby je organizuje Gruzínec z Ukrajiny.
Nevěřili mi. Mysleli si, že přeháním nebo si jen vybírám nějaké vtipné historky. Jenže to všechno se opravdu děje a nejde o anekdoty – je to způsob vládnutí.
V tomto smyslu je Slovensko varováním pro Českou republiku. Varováním před tím, jak to může dopadnout, když se k moci dostane někdo jako Robert Fico.
My jsme vám to říkali
První protivládní protesty u nás vypukly prakticky hned po volbách, když Robert Fico oznámil reformu trestního zákoníku. Před volbami se o ní ani nezmínil, ale teď, jako zázrakem, byla reforma navržena přesně tak, že zaručovala beztrestnost lidem z jeho okolí. Tyto protesty organizovala opozice.
Druhá vlna protivládních protestů se spustila po první návštěvě Roberta Fica u Vladimira Putina. Od té doby se premiér s Putinem setkal už několikrát, protože Slovensko sice formálně prosazuje politiku čtyř směrů, ale vždycky mu z toho vyjde Moskva. Jednalo se o občanské protesty. Tedy ty, které měl organizovat zmíněný Gruzínec.
Třetí, aktuální vlna protestů začala teď na podzim. Jde opět o opoziční protesty, zaměřené tentokrát na ekonomickou konsolidaci. Slovensko ji naléhavě potřebuje, ale vláda je nekompetentní a efektivně konsolidovat nedokáže.
Zemi čekají roky tvrdých úsporných opatření. Občany čeká pokles životní úrovně. To víme. My, kteří sledujeme dění, to víme už roky. A už roky o tom píšeme: Pokud to budete dělat takhle, stane se tohle. Přesně takhle to dělali. A věřte tomu, nebo ne, přesně tohle se stalo.
Pravděpodobně vidíte, že problémů je více než dost, ale kdybych měl vybrat, co je na čtvrté vládě Roberta Fica nejhorší, byla by to jedna věc: ovládnutí státu. Koalice dnes ovládá tajnou službu, která se ani nesnaží předstírat, že je nezávislá. Ovládá instituce, do nichž dosazuje nekvalifikované lidi. Ničí zemi.
Nespokojení voliči
Jednoho dne, nejpozději na podzim roku 2027, se ale na Slovensku budou konat volby. Mnozí z mých kolegů se obávají, zda budou vůbec demokratické. Souhlasím s nimi tak napůl: Nebojím se, že by došlo ke skutečné manipulaci s výsledky.
Zároveň však nepochybuji o tom, že hřiště nebude pro všechny stejné. Slovenská vládní koalice ovládá i veřejnoprávní média a některá soukromá média – například Markíza, kterou vlastní rodina Kellnerových – se vydala cestou nejmenšího odporu. A je to vidět.
Navzdory tomu platí, že pokud by se volby konaly dnes, současná koalice by svůj úspěch určitě nezopakovala. Robert Fico by vládu neskládal. Legendární baseballový trenér Yogi Berra říkával, že předpovědi jsou obtížné, zejména pokud jde o budoucnost, ale já alespoň vyslovím názor: Dnes jsem si poměrně jistý, že Robert Fico po příštích volbách vládnout nebude. Ať už se budou konat kdykoli.
Voličům prostě vadí jeho zahraničněpolitické eskapády – jsme cokoliv, ale rozhodně nejsme prorusky orientovaní. Znepokojuje je, že nedodržuje své sliby – Robert Fico zkrátka neplní, co slíbil. A nelíbí se jim ani různé skandály – některé jsou ekonomicky významné, jiné jsou prostě jen nechutné.
To všechno slovenským občanům vadí. Ještě před tím, než pocítí dopady ekonomické konsolidace, které budou opravdu drastické. Zároveň ale nebudou ke skutečné konsolidaci stačit.
Naneštěstí však platí, že ať už Robert Fico opustí svůj úřad kdykoliv – a on ho jednoho dne skutečně opustí –, důsledky budou hluboké a zásadní. A Slovensko se s nimi bude potýkat velmi dlouho.
Politik jako Robert Fico
Varování ze Slovenska zní: Politik jako Robert Fico napáchá obrovské ekonomické škody. Umí problémy vytvářet, ale neumí je řešit. A ani je řešit nechce – na zemi mu jednoduše nezáleží.
Politik jako Robert Fico převezme kontrolu nad institucemi a rozloží je. Když pak mluvím o řediteli tajné služby v Litvě, lidé mi nevěří. A to jsem ještě ani nezmínil ministryni kultury. Nebo ministra vnitra. Nebo ministra sportu. Nebo vlastně kteréhokoli ministra.
Politik jako Robert Fico šíří lži a dezinformace a všude vidí nepřátele. Šíří strach. Žije ze strachu, žije z negativních emocí a v lidech probouzí ty nejhorší pudy. Je mu jedno, co bude – jediné, co ho teď zajímá, je moc.
Politik jako Robert Fico se tváří, že mu na zemi záleží, ale ve skutečnosti je naprosto bezohledný a záleží mu jen na sobě. To jsme už za ty dva roky zjistili. A víte, co je nejhorší?
Nejhorší je, že to všechno se dá nějak napravit – koneckonců, jednoho dne se nám podaří i tu ekonomiku dát nějak do pořádku. Nebude to snadné, příjemné, rychlé ani jednoduché, ale řešení existují. Jsou někde napsaná, někdo je zná. Dá se to.
Co se ale napravuje mnohem obtížněji, je rozvrácená a rozdělená společnost, v níž se lidé navzájem podezřívají z těch nejhorších úmyslů. Společnost, v níž si lidé nedůvěřují a považují se za nepřátele. Společnost, v níž se už nedokážou shodnout ani na společné realitě.
Opravit to bude mnohem obtížnější a delší než rozbitou ekonomiku. A úplně opravit se to nepodaří už nikdy.
Slovensko jako odstrašující příklad
Mám velkou míru pochopení pro lidi, kteří volí pro mě nevolitelné strany (a často jsem za to kritizován). Nikdy bych tyto strany nevolil, ale chápu je. Nesouhlasím s nimi, ale rozumím jim.
Právě proto je nikdy neurážím: nedovolí mi to empatie – a kromě toho je to v lepším případě zbytečné a v horším kontraproduktivní. Zároveň jsem přesvědčen, že rozvrácená společnost další konflikty opravdu nepotřebuje.
Vytrvale, tvrdě a často ostře však kritizuji politiky, jako je Robert Fico: Oni přesně vědí, co dělají a proč to dělají. Dělají to vědomě, záměrně a ve svůj vlastní prospěch. Politici jako Robert Fico předstírají, že jim záleží na lidech, ale ve skutečnosti jim záleží jen na sobě.
Manipulují s lidmi, dělají je horšími, než ve skutečnosti jsou, a vštěpují jim strach, hněv a nenávist. Dělají to jen proto, aby se dostali k moci a potom těžili z jejích výhod. Žijí z tohoto strachu, nic jiného nabídnout neumí. Napáchají na společnosti obrovské škody, a pak nás nechají, abychom v tom marastu nějak žili. To je absolutně neodpustitelné.
Nikoho nesoudím podle toho, komu dá svůj hlas, ale z druhé strany hranice vás varuji. Nemohu jinak. Slovensko je dnes zemí, ve které byste nechtěli žít. A jsem si jistý, že to sami cítíte.
