Článek
Čtvrtá vláda Roberta Fica čelí hned čtyřem skandálům najednou. Zároveň však tvrdí, že žádný z těchto skandálů skandálem není a že skutečným skandálem je věc, která se vlastně vůbec nestala.
Slovensko má obrovské množství problémů, ale vláda je vůbec neřeší. Naopak: na Slováky otevřeně kašle, a když se jich někdo zastane, tak mu nadává.
Na místě je tedy otázka: K čemu je taková vláda? Chtěli byste ji vy?
Skandál č. 1: Gruzínská stopa
Možná si ještě vzpomenete, že na začátku roku došlo na Slovensku k pokusu o převrat, který sice nikdo neviděl, ale premiér Robert Fico o něm hodně mluvil. Ve skutečnosti se jednalo o protivládní demonstrace.
V rámci boje proti převratu, který se nekonal a nikdo ho ani neviděl, vyhrabala slovenská vláda Gruzínce Mamuku Mamulašviliho. Ten je velitelem gruzínské legie na Ukrajině a na Slovensku absolvoval několik diskusí.
Jeho návštěva se však – podle verze Roberta Fica – ve skutečnosti neodehrála kvůli nějakým diskusím, ale byla součástí připravovaného převratu. Mamulašvilimu měl být tedy zakázán vstup nejen na Slovensko, ale i do Schengenu.
Asi uznáte, že pro někoho, kdo měl v cizí zemi organizovat převrat, je to ještě mimořádně mírný trest, ale takoví prostě my, Slováci, jsme. Mírní.
Problém je v tom, že Mamulašvili před několika týdny evidentně opět a bez problémů přijel na Slovensko a novinář Tomáš Forró s ním přímo před Úřadem vlády natočil rozhovor.
Více k tématu najdete zde:
Bylo to vtipné. Bylo to také absurdní, ale taková je doba. Vstup do Schengenu mu samozřejmě nebyl zakázaný, slovenské úřady se o nic podobného nikdy ani nepokusily.
Co to vypovídá o údajném převratu? Posuďte sami. Co to vypovídá o premiérovi Robertu Ficovi, ministrovi vnitra Matúšovi Šutaji Eštokovi nebo slovenské tajné službě? To také posuďte sami. Asi se ale shodneme, že brát vážně cokoli, co řeknou, je poměrně náročné.
Skandál č. 2: Prezident a jeho kampaň
Pak tady máme kauzu financování prezidentské kampaně Petera Pellegriniho. Ta se také vleče, a čím déle, tím je to horší.
Víme, že prezidentovi půjčila peníze na kampaň jeho sestra a prezident tuto půjčku nepřiznal, čímž porušil zákon. Když se sestry ptali, odkud ty peníze má, byla překvapená, že se jí na to ptají.
Mezitím jsme se dozvěděli, že prezidentovi ještě před sestrou poslala peníze jeho domovská strana Hlas. To je opět, představte si, porušení zákona, protože se jedná o státní finance, které strana získala za výsledek ve volbách, a kandidát nemůže financovat kampaň ze státních peněz.
A teď jsme se dozvěděli, že peníze na kampaň poslal Pellegrinimu i ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok. Ale poslal mu je až půl roku po ní. Proč? Protože podle jeho vlastních slov má prostě hodně práce a dřív to nestihl. A kromě toho nerad chodí do banky.
Zní to mimořádně hloupě? Ano, samozřejmě, ale oni to opravdu říkají. A zároveň říkají, že se nic nestalo. Mimochodem, sestra Petera Pellegriniho se stará straně Hlas o účetnictví.
Skandál č. 3: Záchranky
Výběrové řízení na záchranky je velmi složité a vysvětlit ho na méně než patnácti stránkách je prakticky nemožné, ale zkusme to.
Záchranky se nacházejí v určitých místech záchranné sítě, která obsluhují soukromé firmy. O tuto službu se ucházejí ve výběrovém řízení v objemu dvou miliard eur. To je docela dost peněz.
Další komentáře k dění na Slovensku:
Několik týdnů se mluvilo o tom, že výběrové řízení není transparentní, ale koalice tvrdila, že je vše v pořádku a opozice se tím jen snaží zakrýt své vlastní skandály. V jedné obci se objevily předem připravené záchranky, ke kterým se však raději nikdo nehlásil.
Později to byl příliš velký skandál, a tak všichni, opravdu všichni, včetně premiéra Fica, volali po zrušení tendru. Poté, po dlouhém a nedůstojném protahování, byl skutečně zrušen. Zajímavé však je, co mezitím zaznělo.
Ministr investic Samuel Migaľ, který je ministrem jen proto, aby nepřekážel v parlamentu, například řekl, že zdravotnictví ve skutečnosti ovládá prezident. A co na to prezident? Nic. Co na to kdokoli? Nic.
Jen si to představte: ministr (!) řekne o prezidentovi (!!), že z pozadí ovládá zdravotnictví (!!!), a nic se neděje – ani vůči ministrovi, ani vůči prezidentovi. Koalice jde dál a výběrové řízení je z vůle Roberta Fica zrušeno, ale zároveň za to může nějakým způsobem opozice.
A za co vlastně může? To je dobrá otázka.
Skandál č. 4: Slováci ve Vojvodině
V srbské Vojvodině žije slovenská menšina, celkem asi 40 000 lidí. Byl jsem tam, několik z nich znám. Mnozí odcházejí na Slovensko, protože život na Slovensku je objektivně lepší než ve Vojvodině.
Tamní Slováci nyní tvrdí, že čelí útokům a pronásledování. Před časem připravili výstavu o studentských protestech, při které došlo ke konfliktu se stoupenci srbské vlády. Ti na účastníky výstavy zaútočili a některé z nich zranili. Zapadá to do celkově neklidné situace v Srbsku.
Do celkově neklidné situace v Srbsku však nezapadá to, o čem tamní Slováci mluví: že se na ulici objevil nápis Zabij Slováka. Že se objevil seznam Slováků, kteří se mají vystěhovat. Slováci říkají, že se necítí bezpečně a mají strach. To už vypadá na výhrůžky nikoli kvůli politickým názorům, ale kvůli etnickému původu.
Báčsky Petrovec, největší město v oblasti obývané Slováky, navštívil předseda Progresivního Slovenska Michal Šimečka. Vycestovali tam novináři, hovořili s místními a situaci zmapovali.
V každé zemi by to byl skandál – vždyť bijí naše lidi –, ale na Slovensku?
Slovenský ministr zahraničních věcí Juraj Blanár se občas vyjadřuje, jako by byl ve skutečnosti ruským ministrem. Tentokrát však hovořil, jako by byl srbským premiérem: informace o dění ve Vojvodině označil za zasahování slovenské opozice a médií do vnitřních záležitostí Srbska.
Z dovolené se navíc vrátil i premiér Fico a zaujal jasné stanovisko: když se ho na to novináři ptali, okřikl je, aby byli zticha. Oznámil, že nic z toho, co se děje, se ve skutečnosti neděje. Opozici spolu s novináři obvinil z toho, že chtějí, aby se to, co se děje v Srbsku, dělo i na Slovensku.
A jako by toho nebylo dost, Fico se navíc zeptal, kde byl Michal Šimečka, když padaly bomby na Bělehrad. Na gymnáziu, kde by asi tak měl být. Ale alespoň vidíte, jak argumentuje slovenský premiér.
Život v alternativní realitě
Koalice dostala možnost vybrat si mezi Slováky a Srbskem. Vybrala si Srbsko.
Ne, opravdu nejsem nacionalista, ale do novin píšu patnáct let a tady už mě opravdu zrazuje slovní zásoba. Nedokážu najít slušná slova, kterými by se to dalo komentovat.
Není to ani otázka politických sympatií, i když otevřeně říkám, že Roberta Fica jaksi nemůžu vystát. Je to otázka slovenských státních zájmů – a Robert Fico jde dlouhodobě a jednoznačně proti nim.
Fico dnes popírá realitu, nadává všem kolem sebe a obviňuje je z věcí, které se nikdy nestaly. Jako v případě výše zmíněného Gruzínce.
Mimochodem, již druhý měsíc probíhá soudní proces s mužem, který na Roberta Fica spáchal atentát. Zatím to vypadá, že kvalifikace teroristického činu neobstojí. A rozsáhlá síť organizací i jednotlivců, která podle koalice měla za tímto činem stát, je také vymyšlená. Samozřejmě.
Na Slovensku máme vládu, která čelí čtyřem velkým skandálům najednou, a to jen za poslední dva týdny. A místo toho, aby přiznala, že se alespoň staly, říká, že se máme zabývat údajným ovlivněním voleb.
Jenže v podobě, v jaké to Robert Fico prezentuje, je i to vymyšlené.
Volby jsou daleko
Otázka tedy zní: Co s premiérem, který se buď ocitl v alternativní realitě, nebo o této alternativní realitě minimálně přesvědčuje své voliče? Co s vládou, která řeší neexistující problémy, ale ty existující – a je jich opravdu obrovské množství – zcela ignoruje? A k čemu taková vláda vůbec je, když je ignoruje?
Slovensko se přece – mimo jiné – nachází v mimořádně špatné ekonomické situaci a čeká ho další kolo obrovských škrtů (ani na tom se zatím nedohodli a rozpočet nikdo neviděl). A my zatím řešíme fiktivní převraty.
Průzkumy ukazují, že voliči mají odpověď: současná koalice Roberta Fica by už několik měsíců nevytvořila vládu. Volby jsou však daleko. Co do té doby?
Nemusíte souhlasit, ale já jsem přesvědčen, že Robert Fico představuje hrozbu pro demokracii a evropskou budoucnost Slovenska. Z tohoto důvodu ho považuji za existenční hrozbu pro Slovensko jako takové.
Jednoho dne odejde, protože přesně tak zatím dopadli všichni politici v historii, včetně vládců, kteří odvozovali svůj původ od Boha. Ano, jednoho dne opravdu odejde – ale ty strašné škody, které do té doby napáchá!