Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Srbský prezident Aleksandar Vučić poprvé po osmi letech, co je ve funkci, navštívil Ukrajinu. Stalo se tak měsíc po cestě do Moskvy, kam přijel na vojenskou přehlídku jako jeden ze dvou evropských politiků: Tím druhým byl slovenský premiér Robert Fico.
„Šlo o summit zemí jihovýchodní Evropy v Oděse, takže tam přijelo asi deset státníků. Tyto schůzky se konaly už v minulých letech, teď to poprvé uskutečnili v bojující Ukrajině. Vučić přijel na ten summit a dříve se už s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským osobně setkal, takže nejde zase tak o zásadní obrat srbské politiky,“ přibližuje pro Seznam Zprávy balkanista František Šístek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy
„Vučić v Oděse vyzdvihl důležitý detail, že Ukrajina patří mezi země, které neuznaly nezávislost Kosova na Srbsku, což v Bělehradě dost oceňují,“ podotýká.
Prezident zdůrazňuje, že Srbsko je neutrální a chce mít dobré vztahy s Ruskem i Ukrajinou. Nepřipojilo se tak k západním sankcím proti Rusku, Bělehrad má stále letecké spojení s Moskvou a balkánská země nehodlá nic měnit na dovozu ruského plynu. Nedávno prodloužila kontrakt s ruským plynárenským gigantem Gazprom.
Na druhé straně ruská Služba vnější rozvědky (SVR) veřejně obvinila srbské zbrojovky, že vyvážejí náboje do střelných zbraní a dělostřeleckou munici do různých zemí s vědomím, že poté končí na Ukrajině. Přesněji řečeno v ukrajinské armádě bojující proti ruským vojskům. „Je to rána do zad tradičnímu srbskému spojenci,“ uvedla doslova v prohlášení.
Vučić to nepopřel, ale uvedl, že nemá vliv na to, kde zbraně a munice končí. Rusové za prostředníky označili Česko, Bulharsko a Španělsko, už dříve mluvili také o Turecku.
Nezávislá srbská média s těmito transakcemi spojují obchodníka se zbraněmi - spekuluje se o tom, že za dodávkami pro Ukrajinu stojí Slobodan Tešić.
Na něj před dvěma desítkami let Spojené státy uvalily sankce kvůli tomu, že porušoval embargo OSN a dodával zbraně do občanskou válkou rozvrácené Libérie. V roce 2020 dopravil zásilky zbraní do Arménie, která tehdy vedla s Ázerbájdžánem válku o Náhorní Karabach.
Volodymyr Zelenskyj a Aleksandar Vučić.
Srbské dilema
Srby a Rusy spojuje pravoslavné křesťanství a ruská podpora Srbska během bombardování NATO v roce 1999. Na druhé straně ale balkánská země poskytla azyl mnoha Rusům, kteří uprchli před režimem Vladimira Putina, a také Ukrajincům, prchajícím před válkou.
Srbské dilema a nejednoznačný postoj symbolizovalo po začátku války graffiti na zdi v centru Bělehradu. Někdo namaloval Putinovu tvář a připsal slovo bratr. Někdo další později přimaloval Putinovi krev ke rtům a očím.
„Vučić se vždy prezentoval jako tak napůl prozápadní, napůl proruský. Když se Srbové poohlížejí po práci v zahraničí, samozřejmě jezdí do západní Evropy, do Ruska skoro nikdo. Velká média v zemi jsou více či méně pod Vučićovou kontrolou, a když si přečtete nebo se podíváte na jejich zprávy, tak třeba ve srovnání s Českem jsou více nakloněny na ruskou stranu,“ uvádí Šístek.
Překvapivé hlasování v OSN
Agentura AFP po ruské agresi proti Ukrajině před třemi lety zveřejnila příběh, který v Srbsku vyvolal velkou pozornost. Týkal se tehdy 44leté Ukrajinky Ljubov Maričové, která dlouho žila v Bělehradě, vdaná za srbského muže.
Ruská agrese na Ukrajinu ale měla na manželství ničivý vliv. Manžel věřil ruské verzi událostí a synovi dokonce zakazoval poslouchat ukrajinskou hudbu s odůvodněním, že je nacistická. „Vinil z války všechny kromě Rusů. Musela jsem si sbalit věci a odjet zpátky na Ukrajinu, jinak to nešlo,“ svěřila se AFP Maričová. Manželství tak skončilo po dvanácti letech.
Kuriózně se Bělehrad zachoval letos v únoru při hlasování na Valném shromáždění OSN. Srbský diplomat překvapivě hlasoval pro rezoluci odsuzující ruskou agresi proti Ukrajině. Vučić pak prohlásil, že se jednalo o chybu a nedorozumění. Zástupce se podle něj měl hlasování zdržovat. „Omlouvám se za chybu způsobenou mojí únavou,“ řekl srbský prezident.
