Jejich slabinou jsou teď tanky, říká znalec Ruska a zkušený voják

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

Ruská ekonomika má problémy, ale válka a armáda jsou to poslední, komu Kreml ubere z rozpočtu, když už nebude kde brát.

V rozhovoru pro Seznam Zprávy to říká znalec ruské armády a ruské válečné taktiky, norský analytik Karsten Friis.

Dlouholetý voják norské armády a veterán z Kosova se domnívá, že americký prezident Donald Trump nikdy nebude moc pomáhat Ukrajině. Podstatné podle něj je, zda Spojené státy prodají zbraně Evropě a ta je pak dodá Ukrajincům.

Co je v tuto chvíli, v této fázi války, nejslabším místem Ruska?

Ztrácí příliš mnoho tanků a obrněnců. Víc, než jich dokáže vyrobit. Nestíhá ty zničené nahrazovat. Ruská armáda nedokáže dosáhnout velkých územních zisků navzdory strašlivým ztrátám na životech a taktice, kterou nelze nazvat jinak než mlýnek na maso.

Oproti Ukrajině mají ale početní výhodu. Je jich prostě víc a mají všeho víc. To jim umožňuje pokračovat v útocích a v dobývání dalších území.

Nakolik ruské převaze pomáhá svými vojáky, dodávkami munice a raket Severní Korea?

Vojáky až tak moc ne. Severokorejci byli v Kurské oblasti v Rusku, na území Ukrajiny, pokud vím, zatím nevstoupili. Taková je zřejmě dohoda mezi Ruskem a Severní Koreou.

Severokorejská dělostřelecká munice nemá vysokou kvalitu, což přiznávají i Rusové, ale přece jen jí dodává velké množství, takže roli to hraje. Rusko má kvantitativní převahu nad Ukrajinou v dělostřelecké munici a v počtu vojáků. To je základ ruské strategie.

Může ruská ekonomika ještě dlouho vydržet financování tak rozsáhlé válečné síly? Na Ukrajině teď Rusové mají zhruba 600 tisíc vojáků…

Jsou různé názory na to, jak blízko je Rusko k bodu, v němž už bude velmi obtížné financovat válku. Já si myslím, že ruský režim se bude snažit do poslední chvíli zdroje na válku a armádu udržet nedotčené. Že tato sféra je tou poslední, kterou bude ochoten obětovat.

Ekonomika je na tom ve skutečnosti hůř, než tvrdí oficiální čísla, protože režim údaje o výši HDP a další ukazatele falšuje.

Ale nečekejme, že zítra nebo pozítří někdo v Rusku vystoupí a řekne „končíme s válkou, protože už na ni nemáme“. Pokud se projeví problémy, bude to postupně. Ukazatelem budou například prodlevy ve výplatách vojáků, nebo snížení peněz, které Rusové dostávají za podpis kontraktu s armádou.

Na začátku ledna jste prohlásil, že tento rok bude ve válce na Ukrajině rozhodující. Pořád si to myslíte?

Myslel jsem to hlavně jako naději, že Západ natolik Ukrajině pomůže, vyzbrojí ji, aby Ukrajinci rozhodli válku ve svůj prospěch. Faktem je, že letos zatím vidíme více diplomacie než přímé pomoci Ukrajině, takže to vypadá, že válka se určitě protáhne do příštího roku.

Může Ukrajina pokračovat v boji a obraně účinně i bez americké podpory, pokud se prezident USA Donald Trump rozhodne pro takzvaný odchod z konfliktu a přenechá ho Evropě?

Jistě, že může. V tu chvíli už Ukrajina používá šedesát procent zbraní a munice, které sama vyrobí. Spojené státy samy nemusejí Ukrajině nic dodávat. Podstatné je, zda své zbraně budou ochotny prodávat evropským zemím, které je pak Ukrajině poskytnou.

(Rozhovor pokračuje pod grafikou.)

Je tedy v silách Evropy dávat mnohem víc zbraní a podpory než dosud?

Není to jednoduché, protože co se týká zbrojní výroby a jejího financování, jsou to velké výzvy. Ale navýšení výrobní kapacity a zbrojení je samozřejmě možné. Mnoho evropských států NATO se chystá zvýšit podíl HDP vyčleněný na obranu. Zvýšené výdaje se musejí promítnout do větší zbrojní pomoci Ukrajině.

Důležité je, aby evropské státy byly jednotné v ochotě dál pomáhat Ukrajině. Hlavně ty velké státy a vypadá to, že třeba Německo ochotné bude i co se týká výrazně zvýšených výdajů na obranu. I když znovu říkám, že bohužel v Evropě padá, co se týká odhodlanosti k obraně a zbrojení, příliš mnoho prázdných a zatím nenaplněných slibů.

Uvidíme více takových akcí, jakou byl ukrajinský úder na letiště v hloubi Ruska drony, startujícími z kamionů?

Určitě, protože z pohledu Ukrajiny je to asymetrická válka. Nemohou se bránit jen na frontě v pozemních bitvách, protože Rusové jsou v početní převaze a mají výhodu, že mohou posílat více vojáků.

Domníváte se, že Donald Trump se nakonec přece jen může přiklonit na stranu Ukrajiny?

To je otázka za milion. Může se dohodnout s Ruskem na ukončení sankcí a na obnově obchodní spolupráce. To by znamenalo, že se otočil zády nejen k Ukrajině, ale i Evropě.

Nebo může naopak se svým návrhem na přitvrzení protiruských sankcí a na jasnější podporu Ukrajiny uspět americký senátor Lindsey Graham. Můj názor je takový, že bychom od Trumpovy administrativy měli ohledně Ukrajiny čekat spíše méně než více.