„Konečně nás objevili.“ Do Sněmovny chce ještě víc mladých politiků

Zájem o mladé voliče mezi politiky roste, stejně jako potřeba zapojovat mladé kolegy do voleb. Při porovnání kandidátek do posledních sněmovních voleb a těch letošních se navíc ukazuje, že mladí kandidáti dostávají víc prostoru než před čtyřmi lety.

Strany si od kandidátů ve věku od 21 do 30 let slibují především přilákání jejich vrstevníků k volebním urnám. „Sněmovna by podle mě měla odrážet populaci a myslím si, že se to zatím moc neděje. Mladých lidí je sice hodně, mezi poslanci už ale méně. A podle mě mladí voliči chtějí hlas, který za ně bude promlouvat a vnese tam svěží vítr,“ myslí si pětadvacetiletá Lucie Bartošová (ODS), která kandiduje v Libereckém kraji z pátého místa.

Že by mladí lidé rádi viděli svou generaci ve Sněmovně nebo obecně v politice, potvrdil i výzkum agentury Ipsos v rámci kampaně Tvůj hlas, Tvoje volba. Projekt, za kterým stojí hned několik organizací a zastřešuje ho zpravodajský server pro mladé Bold News, si klade za cíl přilákat k volbám co nejvíce mladých lidí.

„Pro mladé voliče určitě hraje roli, když tam mají někoho, kdo by je reprezentoval. Z výzkumu nám vyšlo, že 81 procent mladých si myslí, že by byla lépe reprezentovaná témata, která je zajímají, kdyby bylo ve Sněmovně více mladých poslanců,“ říká Tereza Dejmková z organizace Zavolíme!, která se podílí na projektu Tvůj hlas, Tvoje volba.

Vedle toho data Ipsosu ukazují, že si zhruba 60 procent mladých lidí myslí, že jednotlivé strany nedávají mladým politikům dostatečný prostor. To by se ale po letošních volbách mohlo změnit. Poměr mladých kandidátů se totiž oproti posledním volbám zvýšil.

Z dat Českého statistického úřadu totiž vyplývá, že některé strany posílily počty mladých lidí na volebních lístcích. V roce 2021 tvořil podíl lidí do 30 let mezi kandidáty zhruba sedm procent.

V jejich zastoupení vedla mezi parlamentními stranami koalice složená z Pirátů a Starostů, kteří na volební lístky napsali celkem 39 mladých. Druhá pak byla koalice Spolu, na jejíž kandidátky se jich probojovalo 31.

I když je letos celkový počet kandidátů do Sněmovny zhruba o 800 nižší než v posledních volbách, zastoupení mladých lidí se zvýšilo přibližně o 3,5 procenta.

Při porovnání stran, kterým poslední průzkumy předpovídají volební zisk alespoň tři procenta, se nejvíce mladých lidí objevuje mezi Piráty, na druhém místě je pak koalice Spolu, kousek za ní pak hnutí STAN.

Naopak nejméně mladých má hnutí SPD. Ze 343 lidí se jich na kandidátky dostalo pouze deset, před čtyřmi lety jich přitom bylo 21. Třiadvacetiletá Diana Chodžajanová, která kandiduje v Jihomoravském kraji ze 34. místa, nicméně tvrdí, že ze strany kolegů z hnutí SPD cítí podporu.

„U nás má šanci opravdu každý. Neřeší se, kdo je mladý a kdo starý, záleží hlavně na kvalitě a schopnostech,“ popisuje. Vedle toho dodává, že ona osobně by se chtěla ve Sněmovně uplatnit třeba v Ústavně-právním výboru.

Chodžajanová pak také dodává, že z debat s mladými lidmi jí vyplývá, že se necítí příliš reprezentovaní. To ostatně potvrzují i data Ipsosu, podle kterých má 65 procent mladých pocit, že zastoupení jejich vrstevníků není v české politice dostatečné.

„Říkají mi, že starší politici tolik nechápou jejich potřeby. Jde například o problémy s dostupným bydlením. Mladí lidé po škole mají často problém zaplatit si bydlení a to už vůbec nemluvím o cenách potravin,“ dodává.

Druhým „nejméně mladistvým“ subjektem je pak hnutí ANO, které v porovnání s rokem 2021 nepatrně snížilo počet mladých kandidátů z patnácti na čtrnáct. Šéf Mladého ANO Adam Knedlhans si ale i tak stojí za tím, že hnutí Andreje Babiše o pohled mladších kolegů a jejich zapojení stojí.

„V rámci Mladého ANO jsme připravili vlastní volební program od mladých pro mladé, kde řešíme témata od dostupného bydlení přes podporu podnikání až po modernizaci školství, které ANO převzalo do hlavního programu. To jasně ukazuje, že mladí v ANO mají skutečně vliv a nejsou jen na ozdobu,“ říká třiadvacetiletý Knedlhans s tím, že program pro mladé lidi může fungovat pouze tehdy, pokud se na něm podílejí ti, na které má cílit.

Hnutí Stačilo! pak do letošních voleb vysílá 18 kandidátů ve věkovém rozmezí od 21 do 30 let. Z toho pět kandidátů pochází z řad Sociální demokracie, dalších pět je bez politické příslušnosti, Stačilo! ve svých řadách našlo čtyři mladé a Česká strana národně socialistická vyslala jednoho mladého kandidáta. Co se samotných komunistů týče, ty letos na volebních lístcích zastupují tři mladí lidé, v roce 2021 jich přitom měli 22.

Naopak strany bývalé pětikoalice letos vysílají do voleb více mladých lidí než před čtyřmi lety. Podobně je na tom i Přísaha, která zvedla počet mladých kandidátů ze sedmi na třicet.

„Mám pocit, že starší politici letos konečně objevili nás mladé a že jsme konečně dostali šanci. Na těch volitelných místech nás možná není tolik, kolik bych si přála, ale chápu, že to asi nejde dělat z nuly na sto,“ myslí si občanská demokratka Lucie Bartošová, která je jednou ze 45 mladých na kandidátkách koalice Spolu.

Piráti pak do voleb vyslali celkem 55 kandidátů, kterým je maximálně 30 let. „Já si vážně myslím, že mladí lidé už mají dost těch – nadneseně – sedmdesátníků. Nemusejí proti nim vlastně nic mít, ale starší kandidáti nemohou z podstaty věci rozumět mladým lidem a jejich potřebám. Proto očekávám, že mladí lidé si budou letos vybírat ze svých vrstevníků,“ říká sedmadvacetiletý Jiří Knotek, který je lídrem Pirátů ve Zlínském kraji.

Podobná očekávání mají i mladí kandidáti z ostatních stran. Politolog Milan Školník nicméně namítá, že věk nemusí hrát nutně roli. Připomíná například, že mezi mladými lidmi se popularitě těší například šéf hnutí ANO Andrej Babiš, v minulosti to byl i Karel Schwarzenberg. Vedle toho navíc upozorňuje, že třeba dvaadvacetiletý kandidát nemusí nutně působit na své vrstevníky kompetentně.

I proto politolog odhaduje, že by mladí voliči mohli ocenit i kandidáty ve věku od třiceti do pětatřiceti let. „Řada průzkumů totiž ukazuje, že voliče zajímá hlavně kompetence daného člověka a je to i hlavní důvod, proč někoho volit. A lidé, kterým je například pětatřicet, už mají nějaké zkušenosti, zároveň ale pořád působí mladě a přístupně,“ dodává.

K podobnému závěru došla také agentura Ipsos. Z jejích dat vyplývá, že 70 procent mladých si myslí, že ideální věk mladého politika, kterého by zároveň vnímali i jako kompetentního, je v rozmezí 30 až 35 let. Vedle toho ale z výzkumu vyplývá i to, že mladí voliči by považovali za ideální, kdyby 30 procent poslanců tvořili právě politici „pod 30“.

Hnutí STAN na kandidátky zapsalo celkem 39 mladých zájemců o poslanecký mandát. „Myslím, že tomu pomohla i podpisovka, díky které se na velmi hezkých místech umístili i kandidáti z vnějšího prostředí,“ říká šestadvacetiletá předsedkyně mladých Starostů Zdena Kašparová, která kandiduje jako trojka v Olomouckém kraji.

Na to, že mladí kandidáti mají potenciál přilákat vrstevníky k volbám, částečně sází i Motoristé sobě, kteří měli ve volbách do Evropského parlamentu zásah především u prvovoličů. Z jejich řad se bude o poslanecký mandát pokoušet celkem 38 mladých.

Že se lidé ve věku od 21 do 30 let objevují na kandidátkách, ale ještě nutně neznamená, že mají reálnou šanci se do Sněmovny dostat. Záleží totiž na jejich umístění a kraji, ve kterém kandidují. Úspěch tak negarantuje ani to, že se objevují na prvních deseti příčkách.

Jako příklad může například posloužit čtyřiadvacetiletá Olga Tietz (SPD), která kandiduje v Praze z pozice šestky. Na tolik mandátů v hlavním městě v posledních volbách dosáhly pouze koalice Spolu a PirStan. Hnutí Tomia Okamury navíc v posledních dvou parlamentních volbách získalo v Praze pouze jeden mandát. Zvolení Tietz do Sněmovny je tak vzhledem k současným preferencím i přes vyšší místo na kandidátce spíše nepravděpodobné.

Na tuto skutečnost pak poukazuje i politolog Školník. „Pokud víme, že některé strany se pohybují kolem sedmi procent, znamená to, že získají v každém kraji třeba jeden mandát. A pokud nedojde k nějakému silnému kroužkování, tak se dá předpokládat, že se do Sněmovny dostal ten první – mnohdy padesátník. Takže pestré zastoupení v první desítce je sice hezké, je ale otázka, zda jsou ta místa skutečně volitelná,“ říká odborník.

Minimálně čtyři mladí lidé ze stran, u kterých průzkumy odhadují minimálně tříprocentní zisk, mají cestu k poslaneckému mandátu snazší – a možná i jistější – než ostatní. A to proto, že mají pozici krajských lídrů.

Hnutí Stačilo! například v Plzeňském kraji nasazuje pětadvacetiletého Vítka Prokopa, Motoristé sobě mají v Moravskoslezském kraji nejmladšího lídra letošních voleb, Matěje Gregora, kterému je 23 let. Piráti pak vsadili rovnou na dvě mladé tváře – ústeckou kandidátku vede devětadvacetiletý Lukáš Blažej, tu zlínskou již zmíněný Knotek.

Mladé krajské lídry nicméně letos nasadily i menší subjekty, které se v průzkumech neobjevují. Například u strany Volt Česko bychom našli celkem pět krajských lídrů, hnutí Generace pak nabízí tři.

Podle Školníka měly strany v minulosti problém pojmenovat, jaké problémy mladí lidé řeší. Často tak sázely na spíše na specifická, ale vesměs okrajová, témata. Příkladem může být legalizace konopí či manželství pro všechny. Strany ale podle Školníka letos pochopily, že mladé lidi trápí často i to, co řeší zaměstnanci, střední třída nebo senioři.

„To se ukazuje třeba na dostupném bydlení. Mladá voličská skupina bude opět relativně malá oproti jiným, ale témata, která ji zajímají, se týkají i ostatních. Studenti nebo mladí lidé, kteří už by chtěli zakládat rodinu, často řeší, že nemají kde bydlet, ale drahé ceny nájmů či energií drtí i důchodce a zaměstnance,“ dodává.

Právě dostupné bydlení je i podle agentury Ipsos stěžejním tématem mladých voličů. Jeho naléhavost si ostatně uvědomují i oslovení kandidáti. Například Knedlhans z ANO, který kandiduje v Praze z 15. místa, by stejné téma rád zvedal i ve Sněmovně, kde by se chtěl zaměřit na výstavbu bytů a kolejí pro studenty a mladé rodiny.

Mladí kandidáti pak ale zmiňují i další oblasti, které by mohly vrstevníky trápit, a tím pádem by se jim rádi ve „vysoké“ politice věnovali. Kašparová od Starostů například zmiňuje problematiku duševního zdraví, Bartošová z ODS zase posilování zahraničních vztahů, bezpečnost nebo školství.

Zlínský lídr Pirátů Knotek zase vidí hlavní problém v důchodovém systému, o jehož změnu by se rád ve Sněmovně zasadil. „Tušíme, co se stane za patnáct let, až půjde nejsilnější generace do důchodu. A pokud do následujících dvou let nestihneme systémovou reformu, tak buď budeme muset šíleně škrtat, nebo to zaplatíme my – moje generace. Mladým lidem to moc nedochází, respektive je to asi tolik nezajímá, ale já bych se chtěl ve Sněmovně doopravdy zaměřit na ekonomickou stránku současného systému,“ popisuje.

Z dat Ipsosu zároveň vyplývá, že mladí lidé ekonomická témata řeší. Vedle dostupnosti bydlení a cen energií či potravin je ale zajímá i kvalita zdravotnictví či boj se změnou klimatu.