„Boháči si vytvořili ráj, ostatní prožívají peklo,“ hřímal benjamínek Stačilo!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Zatímco si lidé v Plzni ve čtvrtek připomínali výročí okupace, plzeňský lídr hnutí Stačilo! Vítek Prokop objížděl kraj se svým petičním stánkem. Na otázku, jak vnímá vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa, obecně odpovídá, že Češi mají z období socialistické éry „pozitivní i negativní zkušenosti“.

K období před rokem 1989 se ale obecně příliš vyjadřovat nechce. Ani když se redaktorka zeptá, zda mu nevadí dělit se o kandidátku s komunisty, jejichž předchůdci například čtyřicet let věznili a pronásledovali názorové oponenty. Prokopovi ale prý stačí, že se členové KSČM v minulosti od socialistické éry distancovali.

„Já si myslím, že bychom se měli dívat dopředu, do budoucna, ne dozadu. Také mi nepřijde férové dotazovat se na takové věci někoho, kdo se narodil v roce 1999, protože s tím vlastně nemám nic společného,“ říká čerstvý magistr politologie, který za hnutí Stačilo! – jenž má na podzim šanci dostat se do Sněmovny – kandiduje jako nestraník.

Kritici ale při setkání s petičním stánkem Stačilo! na věk nehledí. Někteří jenom kroutí hlavou, zatímco jiní volí konfrontaci. Například jeden postarší muž na kole při průjezdu po silnici v Nýrsku přibrzdí u Prokopa a začne mu dění před rokem 1989 zostra a hlasitě vyčítat: „A co těch 40 let, co jste tu řádili?“

Lídr plzeňské kandidátky se sice snaží přerušit naštvaný slovní diktát s vysvětlivkou, že kandiduje jako nezávislý, muže s delšími bílými vlasy to ale neuklidní. Ještě před tím, než odjede na svém silničním kole, doporučí Prokopovi, aby byl zticha – volí ale peprnější formu.

Během dne se navíc ukazuje, že ačkoliv se pod peticí proti nákupu stíhaček F-35 – které jsou podle Stačilo! „naprosto zbytečné“ – sešla asi čtyřicítka podpisů, ne všichni ze signatářů hodlají hnutí podpořit.

„Stačilo!? Přiznám se, že o tom slyším poprvé,“ říká jedna z obyvatelek Nýrska, která jde zrovna z nákupu. Vzápětí dodává, že je dlouhodobou voličkou Zelených.

Není přitom jediná, kdo i přes podepsání petice plánuje v letošních volbách podpořit jiné uskupení. Když dvojice starších dam zmerčí petici proti americkým stíhačkám, okamžitě se blíží ke stánku s tím, že „rozhodně podepíší“. Na otázku, zda hodlají volit hnutí Stačilo!, ale kroutí hlavou. „Mně se líbí hnutí ANO nebo Motoristé,“ říká na krátko ostříhaná seniorka s tím, že Stačilo! je na ni „moc vlevo“. Podobně smýšlí i její známá.

U petičního stánku nicméně Prokop nepostává sám, společnost mu během dne dělá i dvojka kandidátky Miroslav Kavij. Oba s peticí objíždějí zhruba jednou týdně obce po okolí. Kavij si pochvaluje, že je pětadvacetiletý a tím pádem nejmladší lídr hnutí Stačilo! pilný a cílevědomý. „Pracuje se nám spolu dobře. To, že je mladší, mi nevadí. Naopak mám radost, že se někdo v jeho věku zajímá. Většinou spolu jezdíme ve čtvrtek, záleží ale také na jeho programu, který mívá nabitý,“ zmiňuje jednašedesátiletý kandidát.

Prokop letos dokončil magisterský obor politologie, příští rok hodlá dodělat další. Ještě do nedávna si vydělával tím, že pracoval jako obsluha minibaru ve vlaku. „Skončil jsem, abych se mohl plně zaměřit na kampaň. Teď žiju z úspor. Na konci září mi bude dvacet šest, takže mi pak končí status studenta. Pokud se nedostanu do Sněmovny, budu si něco hledat,“ říká, zatímco rovná papíry na stánku.

Vedle podpisových archů a letáčků vysvětlujících petici tu zájemci o poslanecký mandát rozdávají placky s logem hnutí, stejně jako propisky či letáček s programovými prioritami. „Také máme žetony do košíku, ale ty budou až příště,“ říká Prokop.

Ačkoliv je Prokop momentálně nestraníkem, do budoucna by prý neměl problém do hnutí nebo KSČM vstoupit. „Záleží na tom, kde bych byl užitečnější a měl větší prostor pracovat. Teď se ale zaměřuji na kampaň,“ vysvětluje příznivec demokratického socialismu.

Prokop obecně kritizuje počínání současné vlády, která podle něj v posledních čtyřech letech především strašila Ruskem. „Za čtyři roky neudělali nic a odvádějí pozornost od našich problémů k válce. Jejich volič na to strašení slyší, zatímco zapomíná na ceny v obchodech. Za mě by ale volby měla rozhodovat ‚peněženková‘ témata,“ dodává.

Co se války na Ukrajině týče, Prokop – stejně jako jeho kolegové – prosazuje mír a neutralitu České republiky. Obecně by mu nevadilo navazovat s Ruskem diplomatické vztahy, vzápětí proto například obhajuje i nedávnou cestu europoslance Ondřeje Dostála do Moskvy.

„Ledy se lámou a situace se brzy změní. Pan Dostál využil příležitosti navázat diplomatické kontakty s představiteli ruské Dumy. Takže je dobře, že provádí tyto zahraničněpolitické iniciativy,“ odpovídá na otázku, zda je namístě navštěvovat zemi, která už více než tři roky válčí na sousední Ukrajině.

Prokop pak také vysvětluje, že věří v brzký konec války a možnou proměnu Kremlu. „Rusku bude po konci války trvat minimálně deset let, než se vzchopí. To je dlouhá doba a mezitím mohou do řídících funkcí nastoupit lidé z nové generace,“ říká. Že by Rusko po „vzchopení“ mohlo pro Evropu a případně i Českou republiku představovat hrozbu, se neobává. „Rusko nikam nezmizí, musíme se s ním naučit koexistovat,“ říká s tím, že si stojí za politikou všech azimutů.

Kolem páté hodiny se v nýrské městské knihovně schází dvacet příznivců Stačilo!, valnou většinu tvoří senioři. Přišli se podívat na besedu, na které vystupuje exposlanec za KSČM Karel Šídlo, Kavij a samozřejmě i druhý nejmladší lídr letošních voleb Prokop. Společně kritizují, že současná vláda zkazila vše, na čem levice od revoluce pracovala. Vadí jim například vysoké ceny v obchodech, kritizují i přístup k válce na Ukrajině.

Prokopovým tématem je pak mimo jiné otázka dostupného bydlení. „Obrovské množství bytů je prázdných, drží je nejrůznější spekulanti,“ začíná s tím, že tento jev pozoruje například v Plzni. Následně kritizuje výši splátek za hypotéky a vysvětluje, že bez dostupného bydlení bude klesající porodnost čím dál tím nižší.

„Na hypotéku dosáhnou jenom nejbohatší. Vezměte si, že běžná splátka je 40 tisíc, které platíte dvacet třicet let. To je dluhové otroctví,“ hřímá Prokop, který v minulosti dokonce připustil, že by se nebránil jisté formě znárodňování.

Vzápětí navíc připomíná období, kdy se bytové výstavbě podle Prokopa dařilo. „Podívejme se do historie, kdy se postavilo téměř sto tisíc bytů? No za Husáka! A proč? Protože stavěl stát! A stát musí stavět znovu. Proto máme ve svém programu zřízení státního stavebního holdingu,“ říká. Opomíjí ale fakt, že se na byty mnohdy čekalo a lidé, kteří byli ve straně, měli větší šanci si na státní bydlení sáhnout. Důchodci ho se zájmem poslouchají a někteří i přikyvují.

Benjamínek hnutí vedle toho svým hlubokým hlasem vyzývá, aby lidé byli co nejaktivnější. Podle něj nestačí přijít jednou za čtyři roky k volbám, důležitá je občanská mobilizace. „Musíte mluvit s lidmi ve svém okolí, se svými přáteli, s lidmi z práce, s rodinou, přesvědčovat je a vysvětlovat, co jste se tu dozvěděli. Jsou to totiž informace, které v mediální smršti zapadnou. Je nesmírně důležité, abyste si tyto informace předávali,“ burcuje Prokop.

Když Prokop mluví, publikum pozorně naslouchá. Jeho kolegové i podporovatelé si obecně pochvalují jeho řečnické schopnosti. Prokop totiž na svůj věk disponuje poměrně hlubokým hlasem, jeho rétorika je aktivizační a rázná. Zároveň obecně působí starším dojmem, což umocňuje i bekovka, ve které chodí. Chvílemi svou dikcí připomíná šéfa hnutí Daniela Sterzika. Lídr plzeňské kandidátky ostatně přiznává, že spolu strávili pár výjezdů a že se vzájemně inspirují.

„Pokud v těchto volbách zvítězíme, prosadíme důkladný vnitřní audit. Ne nějaké zaplacené externí firmy. Chceme vědět, kde se jak utrácelo a za co. A pokud se prokáže, že docházelo k rozkrádání, lidé v čele daných úřadů budou muset vyvodit osobní zodpovědnost,“ říká například v narážce na polní kuchyně na Ministerstvu obrany.

Prokop, který je rodákem z Lokte, dlouhodobě propaguje myšlenku, že Česko není demokratickou zemí, nýbrž oligarchickým systémem. Během svého proslovu v knihovně tak nepřekvapivě kritizuje i kapitalismus a brojí proti zámožným elitám, které si prý užívají na úkor chudých. „Boháči si tu vytvořili ráj, zatímco všichni ostatní prožívají peklo,“ hřímá.

Sám má navíc s nuznými poměry osobní zkušenost. Když totiž vzpomíná na své dětství, popisuje, že s rodiči strávil osm let v Sokolově. Matka zdravotní sestra podle Prokopa celý život pilně pracovala, a přesto rodina obrátila každou korunu. Otec byl zase v invalidním důchodu. Právě tato zkušenost ho v jeho politických postojích prý silně formovala.

Při studiu vysoké školy se Prokop angažoval v rámci strany Levice, kde to dotáhl na místopředsedu a tiskového mluvčího. Subjekt se ztotožňuje s myšlenkou demokratického socialismu s odkazem na rok 1968. Prokop nicméně stranu opustil, poté co se s kolegy neshodoval v budoucím směřování. Zatímco někteří měli problém například se Sterzikem či Janou Bobošíkovou, Prokop viděl ve sloučení šanci.

Když ho pak šéfka komunistů Kateřina Konečná a předseda hnutí Stačilo! Sterzik oslovili s nabídkou spolupráce – protože se jim líbilo, jak se Prokop prezentuje, a cítili v něm potenciál – oznámil ve straně, že nabídku využije, ať už se to kolegům bude líbit, nebo ne. Na otázku, zda by se zarytému kritikovi bohatých elit a oligarchů líbila vláda s hnutím ANO, pak Prokop poměrně překvapivě říká, že „cílem je být konstruktivní opozicí“.