Piráti těží ze Starostů, ANO z vlastních řad. Kdo a proč posílá stranám peníze?

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Adam Paclt šéfuje softwarové společnosti IceWarp, která vyvíjí českou alternativu k Office 365 či Google Docs. Snaží se zapojit i do veřejné sféry v Česku, loni dal například dohromady tým, který se podílel na vývoji systému DiPSy na online podávání přihlášek na střední školy. Svoje produkty dodává i některým vládám, české úřady se ale podle něj jakýmkoliv změnám v tomto ohledu brání, státní správa je zkostnatělá a politika potřebuje změnu.

Právě proto se rozhodl finančně podpořit Motoristy sobě, kterým věří, že by mohli stát nakopnout. Na letošní kampaň zatím zaslal 200 tisíc korun. „Jsem typický zklamaný volič ODS, pravičák, odkojený Klausem. Chci, aby stát efektivně využíval všechny zdroje, nebál se inovací, proto chci dát šanci někomu novému,“ vysvětluje Paclt svou motivaci.

Ve své kanceláři pak vypráví, jak poprvé potkal Filipa Turka. Před pár lety mu začal hořet motor v jeho autě značky Jaguar, a proto se obrátil na prezidenta českého Jaguar Clubu – dnešního europoslance, který se letos uchází i o místo v Poslanecké sněmovně. Od té doby „o sobě vědí“.

„Já jsem po Motoristech už dříve pokukoval, hledal jsem nějakou pravicovou stranu, protože současná vláda tohle nenabízí,“ vysvětluje Paclt s tím, že Motoristé podle něj mají potenciál. Věří, že se letos dostanou do Sněmovny, větší „challenge“ – jak sám říká –, ale bude se v ní udržet a etablovat se. „Důležitější pro ně budou podle mě až ty následující volby, za čtyři roky,“ nastiňuje.

Příběh Adama Paclta, jakožto menšího dárce, není ojedinělý. Redakce Seznam Zpráv prošla transparentní účty politických stran, které mají podle průzkumů šanci dostat se po podzimních volbách do Poslanecké sněmovny. Z pohybu na účtech vyplývá, že větší politické síly, typicky ANO a Spolu, nejčastěji obdarovávají podnikatelé nebo různé instituty. Nové subjekty, jako jsou právě Motoristé nebo Stačilo!, pak financují spíše „menší ryby“.

Speciálním případem jsou u všech stran jejich vlastní politici, kteří menšími i většími částkami „sází“ sami na sebe.

„Zaplaťpánbůh se mi v podnikání dařilo, tak nyní můžu sponzorovat nejen kampaň v Praze, ale celorepublikově,“ konstatuje například Boris Šťastný, lídr Motoristů do voleb v hlavním městě, který straně na kampaň věnoval tři miliony korun, tedy zákonné maximum. Momentálně je tak podle transparentního účtu letošním největším sponzorem.

Finanční injekci posílají na účty stran ale i bývalí politici. V případě ODS je jedním z nejvýraznějších dárců třeba lékař a jeden ze zakladatelů strany Petr Zimmermann. Jen letos věnoval milion korun. „Je to moje první a poslední politická strana, tak ji podporuji. Co bych si přál od letošních voleb? Držel bych se výroku pana předsedy Fialy, že napravo od ODS by měla být zeď,“ říká Zimmermann, který byl v letech 2000 až 2008 hejtmanem Plzeňského kraje.

Najdou se ale i nepolitičtí dárci. Příspěvek na kampaň občanským demokratům poslal například i expert na kybernetickou bezpečnost Miloslav Lujka. S darem 300 tisíc korun je letos jedním z nejvýznamnějších „donorů“ vládní strany, kterou by rád viděl opět u moci.

„Bydlím v Líbeznici, odkud je i ministr dopravy Martin Kupka, který toho pro nás udělal strašně moc. Líbí se mi, jak v politice funguje, a chtěl bych, aby třeba pozice ministra dopravy zůstala i pro příští volební období jemu,“ vypráví Lujka. Doplňuje, že by se mu líbilo, aby se lidé do politiky zapojili aktivněji. To ostatně popisují i další drobnější dárci.

Co se velkých „mecenášů“ týče, suverénně největším je v posledních letech Spolek pro podporu liberální demokracie. Jenom letos poslal na účty všech současných i bývalých stran vládní koalice Petra Fialy (ODS) tři miliony korun. Spolek, za kterým stojí investoři Jan Barta a Dušan Šenkypl, tak mezi ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Piráty rozdělil 15 milionů. Celkově pak od svého založení v roce 2020 daroval šesti politickým stranám 54 milionů korun.

Na darech se letos podílelo šest osobností, kromě Barty to byl Petr Košťál, Pavel Šebor, Martin Vohánka, Petr Krajíček a Libor Winkler. Dary jsou koncipovány tak, že odrážejí průnik postojů osobností, které se ve Spolku sdružují - všichni dárci se museli shodnout na tom, koho podpořit.

„Pro Spolek je pak zásadní, aby nešlo o donory, kteří jsou závislí na státních zakázkách nebo dotacích,“ vysvětluje Jan Straka, předseda spolku. A jaká je motivace? Podle Straky jde o přesvědčení, že pokud se má svobodná společnost rozvíjet, potřebuje silné demokratické instituce a důvěru veřejnosti v jejich fungování.

„Chceme pomáhat vytvářet prostředí, které nebude tolik náchylné k následování jednoduchých populistických či extremistických narativů, protože ty nepřinášejí dlouhodobě funkční řešení věcí, které Česko trápí,“ doplňuje předseda.

Investor Barta loni v pořadu Ptám se já mimo jiné prohlásil, že motivací pro něj byla také údajná radikalizace Andreje Babiše. „To mě vlastně dost vyděsilo a aktivizovalo, abych se do toho víc zapojil, abych se pokusil nějak přispět,“ vysvětloval.

Spolek se pak stejně jako vládní koalice dlouhodobě vymezuje právě proti politice hnutí ANO. To se o financování bát nemusí, v čele má předsedu Babiše, který je podle žebříčku časopisu Forbes se jměním 79 miliard korun sedmý nejbohatší Čech. Do roku 2024 zaslal straně více než 30 milionů korun, milionové částky pak hnutí ANO v minulosti věnovaly i společnosti z holdingu Agrofert. Namátkou třeba chemičky Lovochemie nebo DEZA.

Tento týden mělo ANO na transparentním účtu částku 68 milionů korun. Dárci jsou nejčastěji samotní politici, včetně Babiše a Karla Havlíčka. Soukromé dary obecně nepřesahují 50 tisíc korun. ANO také jako jediné na účtu uvádí úrok, zúročením si každý měsíc připíše na konto přes 100 tisíc korun.

Zřejmě nejmenší pohyb na účtu parlamentních stran lze najít u Pirátů. Ty kromě zmíněného spolku nikdo větší částkou nesponzoruje, historicky je jedním z největších dárců jihomoravský pirát Jiří Hlavenka. Nejvíce peněz pak strana dostala za poslední roky od hnutí STAN - díky koaliční smlouvě na pirátský účet tečou ročně miliony korun přesto, že mají jen čtyři poslance.

„Pirátskou stranu nesponzorují žádní fosilní oligarchové, agrobaroni, zákulisní hráči ani zájmové skupiny. Nepřispívají nám ani v bitcoinech. Díky tomu můžeme svobodně prosazovat věci, které skutečně pomáhají běžným lidem, a nejsme nikomu zavázáni,“ napsal redakci pirátský předseda Zdeněk Hřib. I tak se dá na pirátském účtu tu a tam najít zajímavá transakce, poslanec Jakub Michálek si například letos vybral 1500 korun na pirátský teambuilding.

Zdroj: politickefinance.cz

Bývalý koaliční partner Pirátů, hnutí STAN, má mezi dárci několik podnikatelů, kteří Starostům poslali peníze přes své firmy. Příkladem je třeba Petr Dvořáček, jednatel stavební společnosti Petrokámen. Starostové jsou pro něj „nejpřijatelnější volba“, daroval jim proto 170 tisíc korun.

„Cítím, že přihořívá, proto jsem se rozhodl je podpořit. Nechci, aby tu byla opět vláda, která vládla před tou současnou,“ vysvětluje svou motivaci a doplňuje, že je mu sympatická také lídryně STAN v Moravskoslezském kraji Michaela Šebelová.

Částkou 300 tisíc korun podpořil Starosty skrze svou firmu na zemní práce také podnikatel Martin Kapela. Otázka na motivaci ho ale prý zaskočila. „Takhle z hlavy ani nevím, že jsem někoho podpořil, podporuji totiž mnoho věcí, školy a podobně. Nezlobte se, ale raději bych se odpovědi vyhnul,“ omezil své sdělení podnikatel.

Otazníky dlouho panovaly nad financováním hnutí Stačilo!, které si nakonec na kampaň půjčilo 30 milionů korun. Ručí budovou KSČM v Brně. „Za naším hnutím nestojí žádný miliardář, finanční skupina ani lobbistická organizace,“ zdůraznila celostátní lídryně Kateřina Konečná (KSČM). Stačilo má na transparentním účtu opravdu jen velmi málo dárců, kteří přispěli více než tisícem korun. Naopak mnoho lidí hnutí poslalo jen symbolickou částku a připsalo k ní negativní komentář.

SPD, které v průzkumech sílí, získalo v posledních měsících prostředky hlavně od svých partnerů, se kterými jde do voleb. Stovky tisíc posílají členové strany PRO Jindřicha Rajchla, Svobodných i Trikolory.

Jedním z výraznějších dárců SPD je například jeho zlínský zastupitel Lubomír Nečas, bývalý člen Strany Práv Občanů Zemanovci a také osobní lékař Miloše Zemana. Nečas straně poslal 50 tisíc korun, stejně jako ostatní dárci tak přispěl hluboko pod limit.

Mezi větší podporovatele SPD se naopak v posledních sněmovních volbách řadil podnikatel a někdejší šéf ústecké buňky hnutí ANO Josef Matějka. Hnutí tehdy zaslal přes 800 tisíc, finanční podporu zaslal i vloni před evropskými volbami. Letos ale jeho jméno na transparentním účtu nefiguruje.

Limity na kampaň česká politika dlouho neznala, impulsem největších změn byl vstup Andreje Babiše do politiky. Právě kvůli jeho hnutí parlament v roce 2016 přijal nový zákonný limit na kampaně. Babiš totiž v roce 2013 prohlásil, že hnutí do kampaně investuje „tolik peněz, kolik bude potřeba“. ANO přitom podle odhadů tenkrát utratilo rekordní sumu, což podle expertů nepomáhalo transparentnosti politické soutěže.

„Od roku 2017 si strany zavedly interní procesy a mají ve svých kampaních daleko větší pořádek než dříve. Zároveň snad platí, že když strany i sponzoři vědí, že na jejich vztahy bude vidět, že se v menší míře dějí nekalé dohody typu: ty mi dáš sponzoring, já ti dám po volbách zakázku,“ míní Marek Zelenka, právník a analytik veřejných zakázek z Datlab Institutu.

Ani stávající systém ale není podle Zelenky ideální, chybí například minimální nároky na transparentní účty, které mají strany povinně založené. „Některé banky neumožňují ani minimální možnosti filtrace, takže veřejnost se dokáže velmi těžko přesvědčit, komu strany v průběhu kampaně posílají peníze a jestli například tento dodavatel politické strany následně nedodává třeba ministerstvu, které tato strana po volbách obsadí,“ vysvětluje Zelenka.

Podle odborníků se tak i v posledních letech ukázala řada případů, kdy politické subjekty využívaly bílé koně či nejasné majetkové struktury vedoucí třeba až do daňových rájů s cílem zakrýt skutečnou identitu dárce.

Podle Davida Kotory, ředitele české pobočky mezinárodní organizace Transparency International (TI), je tak stále prostor pro zlepšení. „TI v roce 2022 upozorňovala na několik podstatných nedostatků současné legislativy. Jedná se o úpravu pravidel pro časování kampaní, řešení problému s registrovanými třetími osobami, zavedení sankcí za vedení nečestné nebo nepoctivé volební kampaně či zajištění funkčního dohledového orgánu,“ míní Kotora.

Ředitel protikorupční organizace zmiňuje jako příklad živou kauzu Dozimetr, které se věnuje policie a soudy. Ta je spojená s hnutím STAN a souvisejícími dary od firem napojených na nyní trestně stíhaného podnikatele Michala Redla a jeho organizovanou síť. „Tento případ ukazuje, jak může vypadat stranické financování, pokud chybí mimo jiné jasně daná interní pravidla a systém kontroly,“ uzavírá Kotora.