Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Volby do Poslanecké sněmovny by podle červencového modelu agentury NMS Market Research vyhrálo hnutí ANO, jeho podpora ale klesla na 28,7 procenta. Druhá koalice Spolu naopak meziměsíčně posílila na 21,5 procenta. Třetí SPD s podporou Trikolory, Svobodných a PRO by získalo 13,3 procenta hlasů, což je oproti červnovému průzkumu pokles o 3,4 procentního bodu. Do Sněmovny by se dostalo ještě hnutí STAN s 12 procenty hlasů, Piráti s podporou Zelených, pro které je zisk 7,9 procenta nejlepším výsledkem od léta 2024, a hnutí Stačilo! s 5,8 procenta hlasů.
Podpora ANO klesla v červenci meziměsíčně o 1,8 procentního bodu, změny ale podle agentury nejsou zásadní a nacházejí se v rámci intervalu spolehlivosti. Pokles vychází především z faktu, že voliči ANO v červenci vykazují menší ochotu účastnit se voleb než ostatní skupiny voličů. Koalice Spolu tvořená ODS, TOP 09 a lidovci si naopak o 1,8 procentního bodu polepšila.
Asi nejdůležitějším zjištěním z červencového modelu je podle agentury to, že preference koalice Spolu ustály kauzu miliardového daru bitcoinů Ministerstvu spravedlnosti, kvůli které podal demisi ministr Pavel Blažek (ODS).
„Podpora koalice, i přes drobné zakolísání minulý měsíc, zůstává stabilní,“ uvedla politická analytička NMS Tereza Friedrichová.
Upozorňuje ale, že kauza může mít podstatný mobilizační efekt na voliče opozice. V jejich očích se podle ní totiž dále potvrdilo, že koalice není schopna vládnout bez korupce a budou motivování hlasovat pro změnu.
„Druhým zajímavým momentem červencového modelu je spojení Pirátů a Zelených. Piráti se v posledních měsících pohybovali nebezpečně blízko pětiprocentní hranice, spojenectvím se Zelenými by jim ale mohlo pomoct získat zpět zklamané voliče. Pro Piráty se tím otevírá šance oslovit liberální levicové voliče, kterým v Česku aktuálně chybí alternativa,“ podotkla analytička.
Na pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny nedosáhli Motoristé, kteří by v červenci získali 3,2 procenta hlasů, dále Přísaha s 3,2 procenta a SOCDEM s podporou 2,2 procenta.
Statistická chyba se u stran s podporou nad 20 procent pohybuje kolem 3,3 procentního bodu a u stran s podporou okolo pěti procent kolem 1,7 procentního bodu.
Voleb by se v červenci zúčastnilo 61,5 procenta oprávněných voličů. V průběhu několika posledních měsíců volební účast osciluje přibližně o čtyři procentní body níže, než byla účast ve volbách v roce 2021. Podle agentury je to především proto, že do volebního modelu stále vstupuje velké procento váhajících voličů.
Volby do Sněmovny budou letos 3. a 4. října.
