Zdrcující výdělky pečujících o seniory. Zbyde jim čtrnáct stovek na měsíc

Pečovatelka v příbramském domově pro seniory otevřeně ve volební reality show Republika Příbram konfrontuje pirátského lídra Zdeňka Hřiba se svojí výplatou.

„Na to, že je to fyzicky a psychicky náročná práce, tak ten plat je žalostný, hodně žalostný,“ zmiňuje Eliška Holobradová. Postupným odkrajováním – nájem za zhruba 17 tisíc korun, telefon, internet a výdaje na dojíždění do práce se dopracovává k částce, která jí měsíčně zůstane k dispozici.

„A to jsem do toho nezapočítala ani nákupy, hygienu. Když si to takhle shrnu, tak mi zůstane třeba 1400 korun,“ vypočítává pečovatelka a jasně tak ilustruje letitý problém hluboce podprůměrných výplat pro pečující.

Dana Búriková, předsedkyně odborové organizace zaměstnankyň a zaměstnanců v sociálních službách ALICE pak plošněji mluví o běžné praxi, že pečující nízké mzdy dohánějí dalšími přivýdělky.

„Úplně mě drásá, jak má sociální pracovník pomáhat lidem, aby se postavili na vlastní nohy, když potom, co skončí šichtu, tak jde vykládat do supermarketu zboží, aby si zaplatil nájem,“ říká.

Podle ní je základním problémem, že samotní pečující jsou unavení nebo pod tlakem. „Pracujeme s lidmi s Alzheimerem a podobně, je to psychicky náročné, a pokud vám v hlavě běží, jak seženete peníze na rozbitou pračku, protože na novou si z výplaty neušetříte, tak nemáte nervy pořád dokola klientovi opakovat, že už obědval,“ říká.

Loňský průzkum společnosti Ipsos pak přišel s tím, že 55 procent oslovených považuje nedostatečné finanční ohodnocení sociálních pracovníků za riziko pro stabilitu celého systému sociálních služeb. Více než dvě třetiny dotázaných zároveň souhlasí, že stát by měl více finančně podporovat sociální práci. Průzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek 613 osob ve věku mezi 30 až 60 lety.

Vedoucí zdravotního úseku v domově seniorů Centra sociálních služeb města Příbram Hana Javorská v Republice Příbram vysvětluje, že nastupující pečovatelé bez praxe vydělávají 20 tisíc korun čistého měsíčně.

„Podotýkám, že to je teď, kdy je zaručená mzda. Do té doby byli placení tabulkově a pečovatelka nastupovala třeba za 17 tisíc korun,“ zdůrazňuje Hana Javorská.

Zaskočený Zdeněk Hřib reaguje, že ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) se problému nedostatečně věnoval.

„Protože já v městských firmách, které mám pod sebou, tak tam rozhodně lidé nízké platy nemají,“ argumentuje lídr Pirátů a nabízí řešení, že stát by mohl potíráním hospodářské kriminality a korupce získat půl bilionu korun ročně a peníze by přitom mohly pomoci právě pečujícím profesím. Plat pečovatelů by se podle Hřiba neměl dostat pod průměrnou mzdu, tedy aktuálně zhruba 48 tisíc korun hrubého.

Projděte si průměrnou výplatu včetně odměn a přesčasů pečovatelů v posledních letech; kromě covidového období a mimořádných odměn se drží pod úrovní průměrné mzdy:

Přímo na místě ale pečovatelku potenciální řešení nenadchlo. „Je hrozně hezké to slyšet, ale lidé, kteří berou takhle nízké platy, potřebují řešení hned,“ reaguje Eliška Holobradová na vizi, že by se měla dostat minimálně na průměrnou mzdu.

Skeptický je následně i vedoucí úseků příbramského sociálního centra Tomáš Cipra, který poukazuje na to, že různá řešení už slibovali i předchozí politici.

Ministerstvo práce a sociálních věcí se pak důrazně ohrazuje proti poznámce, že se Marian Jurečka tématu nevěnoval.

„Zřizovatelé nyní mají, díky MPSV, mnohem větší flexibilitu při konstrukci výsledného platu, který je ve srovnání s obdobím před tímto volebním obdobím mnohem vyšší. Naším cílem bylo soustředit se na kvalitu odvedené práce, ocenit pečlivost, ale i nadstandardní a příjemný přístup sociálních pracovníků ke klientům, což jsme chtěli promítnout i do celkové výše odměny, proto jsme v roce 2024 zvýšili limit pro osobní příplatek na dvojnásobek,“ zdůrazňuje Kateřina Procházková, ředitelka odboru komunikace.

Podle ní tak výsledná výše platů pečovatelů vždy záleží na příslušném zřizovateli, což bývá u domovů pro seniory nejčastěji kraj nebo obec.

„MPSV nastavuje pouze zákonné minimum, které dotyčný pracovník musí dostat, horní hranici pak stanoví zřizovatel, který se řídí příslušným tabulkovým rozpětím,“ říká Kateřina Procházková.

Nově propojená sociální a zdravotní data dokládají zvyšující se obtížnost práce pečujících osob - roste podíl klientů s demencí:

Konkrétně tak podle ředitelky ministerské komunikace mohou pečovatelé bezprostředně po absolvování střední školy nastoupit v příslušném platovém tarifu, který se pohybuje v rozmezí od 23 400 do 25 760 korun, a k tomu mohou mít na osobním ohodnocení až 33 300 nebo 37 240 korun měsíčně.

„V maximu se tedy jedná o částku 56 700 až 63 000 korun hrubého měsíčně, k tomu může pracovník navíc obdržet mimořádné odměny, které se ovšem nevyplácí na měsíční bázi,“ dodává ředitelka odboru a mluvčí MPSV.

Jenomže předsedkyně odborové organizace ALICE zase vysvětluje, že v praxi se vše odvíjí spíše od té minimální než maximální hranice.

Otázka, proč si pečovatelé neřeknou o 56 tisíc korun, Danu Búrikovou pobaví. „Pardon, že se směju. Říct si můžete. A teď jde o to, jestli to dostanete. Je tam rozpětí a vždycky se všichni drží toho spodku. Je fajn, že si mohou říct o 50 tisíc, ale je tam rozpětí od–do. A zřizovatelé se budou vždycky držet té spodní hranice,“ reaguje.

Podle ní je to důsledkem špatně nastaveného financování veřejných sociální služeb. Mluvčí Ministerstva práce Kateřina Procházková zdůrazňuje, že financování veřejných sociálních služeb, kde pečující pobírají plat, je vícezdrojové.

Další potíž do budoucna – odhadovaný vývoj počtu klientů a nutných lůžek pobytových sociálních služeb předpokládá v dalších letech výrazný růst:

„Výraznou měrou přispívá stát, a to formou dotací krajům, které to posléze přerozdělují jednotlivým poskytovatelům, dále se finančně spolupodílí kraje a obce, klienti, kteří si hradí stravu a ubytování, domovy čerpají také 100 % výši příspěvku na péči a další zdroje,“ vypočítává mluvčí.

U soukromých domovů pro seniory je pak situace přímější. Mzdu určuje zaměstnavatel. Jednodušší jednání v soukromém sektoru potvrzuje i Búriková. „Když vyjednáváme s velkými firmami, které jsou soukromé, tak je domluva úplně jiná. Mluvíme s lidmi, kteří mají reálně ty peníze v ruce. Ale ve státních, příspěvkových a neziskových organizacích vedení kolikrát říká, že by rádi přidali, ale nemohou, jsou limitovaní tabulkovými platy a tím, co dostávají od státu, a že nemohou přidávat,“ říká odborářka.

Ještě větší problém s výplatami než pečovatelé v domovech pro seniory pak podle Ivy Kuchyňkové z Charity ČR, kde má na starosti advokacii sociálních témat, mají pečovatelé v terénu. „A tam musí být ještě mnohem samostatnější. Musí jezdit zpravidla i autem, doprovází seniory,“ říká Iva Kuchyňková.

Podle ní je problém v tom, že terénní služby nejčastěji provozují nestátní neziskové organizace s velmi omezenými rozpočty.