Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Podle neveřejné části dokumentu, který mají Seznam Zprávy k dispozici, se Piráti a Zelení dohodli na tom, jak si po volbách rozdělí případné peníze od státu. Podíl pro Zelené, kteří pirátskou kandidátku doplní v osmi krajích celkem 30 lidmi, se logicky odvíjí od volebního výsledku. Pokud by Piráti například získali ve volbách hlasy od osmi procent voličů, jak jim přikládají poslední průzkumy, dostali by Zelení z podílu dva miliony korun. Při vyšším zisku by stoupla i finanční částka.
Dohoda nicméně obsahuje ještě jednu neobvyklou klauzuli: takzvaný „doplňkový podíl“.
„Doplňkový podíl přísluší Straně zelených za každý kraj, kde nebyli kandidáti Zelených zařazeni na kandidátní listinu. Výše doplňkového podílu se při celostátním volebním zisku alespoň tři procenta rovná 30 000 korun, a při volebním zisku alespoň pět procent se rovná 100 000 korun,“ píše se v dokumentu, jehož pravost redakci obě strany bez dalších podrobností potvrdily.
„Díky za zájem, ale tuhle část dohody nebudeme do voleb komentovat,“ napsala Gabriela Svárovská, spolupředsedkyně Zelených, která kandiduje v Praze.
Mluvčí Pirátů Lucie Švehlíková pouze odpověděla, že memorandum samozřejmě řeší povolební rozdělení financí mezi obě strany, což je u podobných spoluprací běžná praxe. „Podrobnosti jsou interní a před volbami je nezveřejňujeme, aby nemohly být zneužity v kampani,“ reagovala pro Seznam Zprávy.
Nesmí jít o kompenzaci
Oslovení experti se shodují, že taková forma kompenzace není mezi stranami obvyklá. „Můžeme to určitě vnímat jako nestandardní, i když vlastně logické, protože Strana zelených se v tomto případě teoreticky ochuzuje o státní příspěvek v krajích, kde nebude kandidovat, a strany tak musí hledat nějaké nestandardní řešení,“ říká politolog Petr Jüptner z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
„O takovém řešení slyším poprvé. Považuji je za nestandardní, ale nezákonné není,“ doplňuje politolog Lukáš Jelínek. Dodává, že strany mohou uzavírat různé dohody a zákon hlídá jen výdaje na kampaň a vedení transparentního účtu.
To potvrzuje i Jan Outlý, člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH), který v Česku dohlíží nad vedením kampaní. „Zákon o sdružování v politických stranách nijak nereguluje výdaje stran mimo volební kampaně. Není tedy v rozporu s tímto zákonem, pokud strana A uhradí straně B peníze za, v podstatě libovolné, sjednané plnění,“ sdělil Outlý redakci.
Zákon však reguluje příjmy stran, které naopak nemohou pocházet z libovolných zdrojů, ale jen z taxativně vyjmenovaných druhů příjmů uvedených v zákoně. „Strana B smí tedy mít jen příjmy zde uvedené. Smí například přijmout dar od jiné politické strany. V tom případě by ovšem tato strana rovněž měla platbu považovat za dar a nikoliv například za kompenzaci za neobsazené mandáty,“ pokračuje Outlý.
A zde přichází podle osloveného právního odborníka možný problém. Bude totiž nutné posoudit, jaká je vlastně povaha plateb, které májí mít Zelení od Pirátů přislíbené. „To není vůbec snadné, neboť se jedná v zásadě o obchod, plnění, které má svou protislužbu. Čistě technicky vzato se tak podle mě o dar nejedná,“ říká Kryštof Doležal, právník z protikorupční organizace Transparency International.
„Problém leží u Zelených“
Ve světle výkladového stanoviska ÚDHPSH k možnosti kandidatury na cizí kandidátní listině však podle Doležala zřejmě nezbývá než se přiklonit k závěru, že posuzovaná platba bude představovat dar, jakkoliv spíše pro nedostatek lepší kategorizace. Pak se ovšem uplatní pravidlo, podle kterého politická strana nesmí od jednoho subjektu přijmout v kalendářním roce dar přesahující hodnotu tří milionů korun.
To by se v případě Pirátů a Zelených stát nemělo, Zelení nebudou kandidovat s Piráty v šesti krajích, což by jim v přepočtu mělo na doplňkovém podílu přinést do kasy, při předpokládaném výsledku, ke zmíněným zhruba dvěma milionům navíc ještě 600 000 korun.
„Jinými slovy, problém leží hlavně na straně Zelených. Ti totiž mohou mít pouze ty příjmy, které jim zákon povoluje. Jiné příjmy jsou zapovězeny. Ačkoliv ne zcela přiléhavě, nejblíže se popisovaná platba jeví jako dar, byť lze pochybovat o její bezúplatnosti,“ vysvětluje Doležal.
Co říká Ministerstvo vnitra
- Volební zákon v Česku připravuje a novelizuje Ministerstvo vnitra. Mluvčí ministerstva Hana Malá redakci odpověděla, že zákon o volbách do Parlamentu České republiky nezakazuje, aby na kandidátní listině registrované politické strany, politického hnutí či koalice byli kandidáti, kteří nejsou členy dané politické strany, hnutí či stran koalice, které podaly příslušnou kandidátní listinu.
- Volební zákon pak podle mluvčí nijak nenormuje ani případné dohody o „vyrovnání“ za takovou spolupráci či podporu, jakou mají v memorandu Piráti a Zelení.
Podle Jüptnera, který se zabývá mimo jiné regionální politikou, leží největší problém jinde: v systému. Politolog tvrdí, že strany, především ty menší, jsou legislativním rámcem v podstatě nucené hledat neobvyklá řešení, někdy i na hraně zákona, aby si sáhly na peníze od státu. Navrhoval by tak uvolnění pravidel pro slučování stran do koalic, například procentní minimum, které musí strany v koalici splňovat.
„Podobně nestandardně mohou působit také dohody kolem Stačilo! nebo SPD,“ zmiňuje a dodává, že spojení Pirátů se Zelenými se jeví jako logický krok, což zatím ukazují i předvolební průzkumy, podle kterých Piráti i po oznámení dohody o společné kandidátce se Zelenými neklesají a naopak mírně rostou.
Politolog Jelínek dodává, že ačkoliv budou mít strany „na papíře“ zřejmě vše v pořádku, pirátským voličům, kteří jsou od svých politiků zvyklí na transparentnost, by takový typ zákulisní dohody mohl vadit. „Působí to divně, jako úplatek nebo jakési držhubné. Zkrátka co nevyřeší domluva lídrů, vyřeší peníze,“ míní politolog.
