Článek
Seznam Zprávy představují predikční model prvního kola senátních voleb zaměřený na hnutí ANO. Vychází především z výsledku posledních sněmovních voleb v daném regionu. Data ukazují, že v průběhu posledních let byly výsledky ANO ve sněmovních volbách velmi podobné výsledkům v následujících senátních volbách (poslední volby dosáhly velmi silné korelace).
Už jen prostý pohled na rozdíl ve výsledcích ANO ve sněmovních a senátních volbách umožňuje vidět dva pravděpodobné scénáře, jak mohou tyto senátní volby dopadnout.
Na ose X je procentuální zisk ANO (v daném regionu) ve sněmovních volbách, na ose Y pak výsledek v následujících senátních volbách. Například pro senátní volby 2020 jsou tak odpovídající sněmovní volby 2017, pro senátní volby 2022 vycházíme ze sněmovních voleb 2021.
Pokud by výsledek sněmovních i senátních voleb v daném okrese byl úplně shodný, ležel by bod přesně na diagonále. Pokud leží pod ní, znamená to, že senátní volby dopadly hůře než sněmovní. A pokud naopak leží nad ní, znamená to, že senátní kandidát dopadl hůře, než byl předtím výsledek strany ve sněmovních volbách. Vždy jde pouze o výsledky v prvním kole senátních voleb.
Jde samozřejmě o zjednodušující pohled, který nezohledňuje počet senátních protikandidátů. Ten se ale ve skutečnosti ukázal jako relativně nevýznamný. Stejně nevýznamný pro výsledky ANO je i rozdíl mezi tím, jestli se senátní volby konají zároveň s komunálními, nebo krajskými. O tom ale až později.
Zajímavé jsou body červené barvy, které znamenají sněmovní volby 2017 a senátní volby 2018 a 2020. Připomeňme, že v tomto období byl Andrej Babiš premiérem. Relativně jsou to tak nejhorší senátní výsledky ANO – ani jeden z kandidátů nejenže nepřekonal sněmovní výsledek, ale ani se k němu nepřiblížil.
Pokud by platilo, že voliči v senátních volbách „trestají“ aktuálně vládnoucí stranu, znamenalo by to, že může podobný „podvýkon“ potkat ANO i letos. Této variantě tedy říkáme pro ANO nepříznivý scénář.
Oproti tomu modré body (sněmovní volby 2013, senátní volby 2014 a 2016) a především žluté body (sněmovní volby 2021, senátní volby 2022 a 2024) ukazují, že část kandidátů ANO byla schopna sněmovní výsledky překonat, často i výrazně. V období let 2013–2017 sice bylo ANO ve vládě, ale z dat vychází, že voliči „trestali“ spíše sociální demokraty, kteří drželi premiérský post.
Ještě důležitější je ale období let 2021–2025, tedy ta nejčerstvější data, která máme k dispozici. ANO se mohlo etablovat jako regionální síla, naučit se stavět zajímavé osobnosti a mnohem víc mobilizovat své voliče (tomu by nasvědčovala i ona silná korelace mezi sněmovními a senátními volbami v posledních volbách). To by znamenalo pro ANO příznivý scénář.
Nelze samozřejmě vyloučit ani překvapivý nadvýkon nebo úplný propad, ale tyto scénáře nemají oporu ani v datech, ani v aktuální politické situaci.
Na základě těchto scénářů jsme vytvořili dva modely, které predikují šance na postup do druhého kola a odhad procentuálního zisku. Pro ANO příznivý scénář odpovídajícím způsobem kandidáty bonifikuje, ten nepříznivý jim naopak aktivně ubírá.
Je však třeba poznamenat, že datových vstupů do modelů bylo velmi málo a některé poslední sněmovní výsledky byly abnormálně vysoké (model je tak vlastně „neumí odhadnout“), což znamená relativně vysokou nejistotu. Jedná se tak o nejpřesnější možné odhady, nicméně však stále jen odhady.
Chybějící předvolební senátní průzkumy navíc neumožňují data alespoň částečně srovnat s jakýmikoliv jinými. Proto je k výsledkům potřeba přistupovat s určitým odstupem.
Jak jsme postupovali při modelaci senátních voleb
Jako základ analýzy jsme použili výsledky nejbližších předcházejících sněmovních voleb v daném senátním obvodu (pro rok 2024 a 2022 to byly sněmovní volby v roce 2021 a podobně). Ve většině případů jsme zahrnuli 100 % obcí v daném obvodu, v některých případech to ale nebylo možné a vycházeli jsme z částečných, ale stále dostatečně velkých dat. Z otevřených dat Českého statistického úřadu jsme extrahovali všechny kandidáty ANO do Senátu od roku 2014, zahrnuli jsme i několik málo kandidátů v koalici ANO s ČSSD.
Pro ANO nepříznivý scénář
Pokud by skutečně platilo, že i letos ANO uškodí, že je jeho šéf Andrej Babiš premiérem, odhaduje model nejpravděpodobněji postup 14 kandidátů z 24, kteří letos o křeslo v Senátu usilují. Bez vlastního kandidáta je letos ANO v okresech Strakonice, Žďár nad Sázavou a Frýdek-Místek. Navíc v okrese Rychnov nad Kněžnou kandiduje poslanec Petr Sadovský jen proti dosavadnímu senátorovi Janu Grulichovi, což model neumí spolehlivě zachytit, a proto tento obvod z predikce vylučujeme. Finální verdikt je tak 13 z 24.
Následující graf zobrazuje šanci jednotlivých kandidátů na samotný postup. Pokud je tedy hodnota 67 %, má kandidát přibližně dvoutřetinovou šanci postoupit do druhého kola. Nejde o šanci na celkovou výhru ani o procentuální zisk.
Nejsilnější jsou z pohledu ANO obvody Karviná, Znojmo, Cheb a Louny. Naopak ve všech pražských obvodech a v Brně by byl postup kandidáta ANO překvapením.
Nyní zkusme pro stejný scénář odhadnout jednotlivé procentuální zisky pro každého z kandidátů. Náš model přisuzuje nejlepší výsledek obvodům Karviná, Cheb, Přerov a Děčín, ale ani v jednom z těchto obvodů by při pro ANO nepříznivém scénáři nešlo očekávat vysoký procentuální zisk.
Naopak velmi nízko se kromě Prahy a Brna v tomto modelu umisťuje i Aleš Gerloch v Kladně. Důvodem, proč se pořadí v tomto grafu od toho předchozího mírně liší, jsou různé výpočty a jiná podpůrná data, která do modelu vstoupila.
Odhady jsou pro tento scénář záměrně velmi konzervativní, což odpovídá podvýkonu senátních kandidátů ANO v letech 2018 a 2020. Stojí tedy za to znovu připomenout, že tento scénář je spíše spodním odhadem výkonu ANO.
Pro ANO příznivý scénář
Pokud předpokládáme, že se Andreji Babišovi podařilo etablovat ANO na regionální úrovni, najít vhodné osobnosti, zkrátka že už neplatí jeho teze, že ANO Senát neumí, má Babiš důvod k optimismu. V takovém scénáři totiž model predikuje ANO 21 postupů do druhého kola (Petra Sadovského v Rychnově nad Kněžnou opět z modelu vynecháváme).
Jako nepravděpodobný se jeví postup Jána Dudry v obvodu Praha 1. Nejisté jsou pak obvody Praha 5, Praha 9 a Brno-město, jinde má ve druhém scénáři ANO šance vysoké.
V 17 obvodech model predikuje zisk alespoň 30 %, v 11 pak má teoreticky šanci vyhrát hned v prvním kole (i když ani v jednom to není pravděpodobné).
I v tomto případě můžeme předpovědět nejnižší zisky pro Prahu, Brno a Kladno, naopak Karviná, Cheb, Přerov a Děčín budou pravděpodobně co do „absolutních čísel“ nejúspěšnější obvody.
Zde je ještě nutné upozornit na paradox v obvodu Vyškov. Podle prvního grafu má Petra Absolonová velmi dobré šance na postup, ale podle druhého by měla získat „jen“ 36 %, což vzhledem k malému počtu kandidátů v obvodu (celkem tři) matematicky téměř s jistotou nestačí (pokud by výrazně nepřekvapil kandidát Přísahy). To je dáno tím, že první graf neumí dobře zvážit počet protikandidátů a sílu Jana Grolicha, druhý graf to částečně dokáže.
Jak by vypadal „střední“ scénář?
Je zřejmé, že náš model neumí postihnout celou realitu. Ačkoliv jsme zvažovali a testovali celou řadu faktorů, které by mohly ovlivnit výkon jednotlivých kandidátů, žádná kombinace se nedokázala ani přiblížit ke 100% úspěšné předpovědi. Část volebního chování modelovat nepůjde vůbec (například známost kandidáta v regionu), pro část je zkrátka málo dostupných dat. V každém případě má strojový model nějakou míru chybovosti, které se nevyhneme a ani vyhnout nemůžeme.
Stejně tak nelze říci, který scénář bude v letošních volbách dominovat, jelikož důvody najdeme pro oba.
Můžeme si ještě ukázat, jak by vypadala situace, kdyby „oba scénáře platily napůl“. To by znamenalo následující úvahu: Na jednu stranu se ANO už do nějaké míry regionálně etablovalo a naučilo se stavět zajímavé osobnosti, na druhou stranu se mu ale nepodaří zorganizovat své voliče až tak dobře jako v době, kdy seděl ve Strakově akademii Petr Fiala.
V tomto případě model celkově predikuje 17 až 18 postupů do druhého kola, nicméně opět, zdá se, nadhodnocuje šance například právě Petry Absolonové. I zde je každopádně možné vidět, které regiony umožní kandidátům ANO celkem hladký postup a kde by postup byl velkým překvapením.
Jak tedy celkově tento model číst? Pokud by se do druhého kola dostalo 12 a méně kandidátů ANO, šlo by o bezprecedentní propadák. O neúspěchu (srovnatelném se špatnými roky 2018 a 2020) se dá mluvit, pokud bude postupujících 16 či méně. Výsledek 17 až 18 postupů je podle našich dat „realistický“. A konečně – pokud by naopak prošlo 19 a víc kandidátů, navázal by Babiš na své roky v opozici, kdy dokázal své voliče konečně dostat i k senátním volbám, což by byl pro vládní hnutí nezpochybnitelný úspěch.
Podle tohoto čísla pak budeme moci odhadnout i to, jak reálné jsou šance ANO ve druhém kole, kde se bude finálně rozhodovat o mandátech.
Komunální a senátní volby 2026
Volby 2026 se uskuteční 9. a 10. října, kdy proběhnou komunální volby a první kolo voleb do Senátu. Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. První výsledky voleb budeme znát v sobotu odpoledne a večer. Případné druhé kolo senátních voleb se uskuteční 16. a 17. října. Podívejte se na přehled voleb v ČR.
Obce: Kandidáti | Kalkulačka | Systém a křížkování | Primátor | Výsledky 2022











