Hlavní obsah

Glosa: Politici šetří. Nebo už je volby taky nezajímají?

Jan Lipold
šéfkomentátor
Foto: Jan Mihaliček, Seznam Zprávy

Už něco pamatuje.

Reklama

20. 7. 17:30

Bez obav. Tři kandidáti jsou pořád víc než dva, jeden nebo žádný.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do letošních senátních voleb se přihlásilo přibližně 180 kandidátů – nejméně od roku 2002. Třetina horní komory se volí každé dva roky, takový sešup zájmu historie nepamatuje: ještě předloni se na 27 senátních křesel tlačilo 235 lidí. Čím to? Přestal snad Senát, respektive senátní volby, vedle voličů zajímat už i politiky?

Devět z deseti „expertů“ si to nemyslí. Pes je zakopán jinde. Inflace, drahota, recese za rohem. Češi obracejí každou korunu, omezují výdaje, šetří. Typickým zbytným výdajem je i volební kauce 20 tisíc korun. Zvlášť pokud jdete do voleb jako outsider a můžete s vysokou pravděpodobností počítat s tím, že vaše kauce po prvním kole propadne státu.

Existují i lepší investiční příležitosti než Senát. Řada potenciálních kandidátů správně pochopila, že benefity senátorských platů a imunity jsou jim vzdálenější než jackpot v loterii. A šli od toho.

Do nezájmu o Senát se kromě toho promítá i extrémně nízká nezaměstnanost: prostě ani tady „nejsou lidi“. Sehnat kvalitního kandidáta je stejně těžké jako sehnat kvalitního číšníka. Skoro.

Situaci na úřadu parlamentní práce symbolizuje volební obvod číslo 46 – Ústí nad Orlicí. Na místo senátora, od podzimu 2022 volné, se tu hlásí pouhopouzí tři zájemci.

Stačí, aby jeden z nich odstoupil, a ušetříme tisíce za druhé kolo voleb, protože postupující do finálového duelu budou známi rovnou. To stojí za úvahu: neměl by před volbami nějaký emisar státní správy jednoho z těch tří ve veřejném zájmu seznámit s nabídkou, která se nedá odmítnout?

Z druhé strany viděno, tři i dva kandidáti jsou pořád ještě docela dost. Příště se může stát, že do voleb se přihlásí jen jeden. Anebo nikdo.

Volební zákon podrobně vypočítává a popisuje všechny možné úkoly a povinnosti kandidátů – vychází evidentně z toho, že se budou hlásit jako diví, zatímco o opačném trendu, tedy úbytku zájemců až k nule, se zákon nijak zvlášť nešíří.

„Experti“ hádají, že kdyby v nějakém volebním obvodu nastoupil pouze jeden kandidát, volby by (po přiměřeně nenávistné kampani plné vzájemného osočování) musely normálně proběhnout. Vítězem (tzv. silný mandát) se stane ten, kdo v prvním (nebo druhém) kole získá většinu hlasů (například ten svůj).

Zatímco uspořádat volby úplně bez kandidátů by byla přece jen trochu velká divočina. V tom případě se zdá, že by se musely do 90 dnů „opakovat“. A pak případně znovu, dokud by někdo přihlášku nepodal. Teprve pak voliči rozdají karty a rozhodnou tak, jak rozhodnou.

Sdílejte článek

Reklama

Související témata:

Doporučované