Článek
Kde Senát sídlí
Senát je jednou ze dvou komor Parlamentu České republiky. Jedná se o horní komoru Parlamentu, Poslaneckou sněmovnu označujeme jako dolní komoru.
Senát sídlí na pražské Malé Straně, a to ve Kolovratském, Malém Fürstenberském a Valdštejnském paláci, ve kterém najdeme jednací sál Senátu.
Volby do Senátu
Volby do Senátu se konají každé dva roky, jejich termín vyhlašuje prezident republiky. Na rozdíl od voleb do Poslanecké sněmovny či do krajských zastupitelstev ale lidé volí vždy jen třetinu senátorů. Celkem je senátorů 81. Jejich funkční období je šestileté. Každé dva roky tedy lidé volí 27 nových senátorů. Kandidovat do Senátu mohou občané starší 40 let.
Jeden senátor může být zvolen i víckrát za sebou. Senátorem se stane kandidát, který ve svém obvodu získá v prvním kole více než 50 procent odevzdaných hlasů. Pokud se takový kandidát nenajde, koná se druhé kolo voleb. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů z prvního kola. Kdo získá v druhém kole více hlasů, získává mandát.
Předseda Senátu
Senát si volí svého předsedu. Ten je druhým nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Současným předsedou Senátu je Miloš Vystrčil (ODS), prvním místopředsedou je Jiří Růžička (nestraník zvolený na kandidátce TOP 09 a STAN). V čele Senátu stojí také další tři řadoví místopředsedové.
Kluby a výbory
Po volbách tvoří zvolení zástupci senátorské kluby, ve kterých si volí svého předsedu. V současnosti existuje pět senátorských klubů, dva senátoři jsou nezařazení. Největší je senátorský klub ODS a TOP 09, v němž sedí třetina všech senátorů.
Senátoři pak pracují ve výborech či komisích, ve kterých projednávají znění zákonů a vydávají k nim doporučení.
Senátoři nesmějí být současně poslanci či soudci. Naopak mohou zastávat jak senátorský mandát, tak být ministry, hejtmany nebo starosty.
Role v legislativním procesu
Role Senátu je zákonodárná. Horní komora projednává návrhy zákonů postoupené Poslaneckou sněmovnou, které může zejména schválit, zamítnout nebo vrátit dolní parlamentní komoře s pozměňovacími návrhy. Na to má lhůtu 30 dní.
Pokud senátoři zákon vrátí do Sněmovny, k přehlasování Senátu potřebují poslanci nadpoloviční většinu všech poslanců (tedy alespoň 101 hlasů).
Sněmovně může také Senát předložit vlastní návrhy zákonů. Bez souhlasu Senátu pak není možné přijímat ústavní zákony či volební zákony.
Senát je na rozdíl od Poslanecké sněmovny nerozpustitelný. V momentě, kdy je Sněmovna rozpuštěna, náleží Senátu pravomoc přijímat zákonná opatření, která nesnesou odkladu a vyžadovala by jinak přijetí zákona.
Další pravomoci Senátu
- Předseda Senátu vyhlašuje volbu prezidenta republiky.
- Nově zvolený prezident skládá slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.
- Pouze Senát může podat proti prezidentovi republiky žalobu k Ústavnímu soudu.
- Senát také schvaluje ústavní soudce, které navrhuje prezident.
- Senát dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv a spolu s Poslaneckou sněmovnou vyhlašuje válečný stav, vyslovuje souhlas s pobytem cizích vojsk na území ČR či s vysláním ozbrojených sil mimo české území.
- Senát se vyjadřuje k návrhům legislativních aktů a dalším dokumentům Evropské unie.
- Senát může společně s Poslaneckou sněmovnou aktivovat článek 66 ústavy a odebrat prezidentovi část jeho pravomocí.
Kdy budou další volby do Senátu
Volby do Senátu probíhají každé dva roky, kdy se volí třetina z 81 senátorů. Volby jsou zpravidla dvoukolové. Příští senátní volby proběhnou v roce 2024, termín zatím nebyl stanoven.
Podívejte se na výsledky senátních voleb 2022.
